Evropští policisté si v Česku zkoušejí boj s uprchlíky

Do centra pozornosti celé Evropské unie se dostal česko-rakouský hraniční přechod České Velenice - Gmünd. U Velenic, kde se pokoušejí projít přes hranice stovky čečenských a dalších běženců z Východu, vytvořila Evropská komise mezinárodní školicí středisko policie.

Vysoce postavení policisté z Británie, Itálie, Španělska a dalších zemí tady na takzvaných hospitacích sbírají poznatky z řešení ilegální migrace a zároveň své zkušenosti předávají svým rakouským a českým kolegům. Kromě toho se ale tato mezinárodní jednotka běžně účastní i zásahů proti migrantům přímo na hranicích.

"Zahraniční kolegové nám v mnoha ohledech pomáhají vylepšovat systém naší práce," říká zástupce vedoucího rakouské cizinecké policie v Gmündu Fridrich Böhm. Policisté ze současných i kandidátských zemí by měli sloužit na hranicích spolu s Rakušany ještě minimálně tři týdny.

Opravdu se tak může stát, že některý z běženců místo očekávané němčiny uslyší při svém zadržení třeba polštinu či španělštinu. "Evropská komise považuje okolí našeho hraničního přechodu za takzvaně horký bod migrace v celé Evropské unii. Proto je toto místo vhodné pro výměnu zkušeností mezi policisty i z dalších států EU," tvrdí Böhm. Zahraniční policisté přitom už na konci února absolvovali podobnou stáž u cizinecké policie jak přímo ve Velenicích, tak na českobudějovickém velitelství. "Samozřejmě, že nám takové návštěvy mohou pomoci. Třeba už jen tím, že osobně poznáme kolegy, s kterými můžeme při řešení ilegální migrace spolupracovat," říká Vilém Bělecký, který má na českobudějovické cizinecké policii na starosti zahraniční vztahy.

Fakt, že si Evropská komise vybrala Velenice pro proškolování cizineckých policistů z celé EU, však podle něj nepřímo souvisí i s nedokonalou legislativou v Horních Rakousích. K vysokému počtu zdejších migrantů totiž údajně přispěl i dosavadní postup hornorakouských úřadů. Ještě loni totiž Horní Rakousy v rámci své legislativy považovaly Česko za takzvanou "nebezpečnou" zemi, do níž není možné vracet uprchlíky, žádající o azyl. "To způsobilo doslova příval uprchlíků, kteří se pokoušeli dostat přes náš přechod do Rakouska," uvedl Bělecký.

Situace se zlepší po vstupu do EU

Loni od června do října tak policisté zadrželi ať na jedné, či na druhé straně hranice takřka tři a půl tisíce čečenských běženců a jen za říjen jich napočítali devět set. Jakmile ale hornorakouská policie začala zadržené uprchlíky vracet do Česka, intenzita ilegální migrace se rapidně snížila. "Už loni v listopadu klesl počet zadržených na jedenáct osob," řekl LN zástupce Krajského velitelství cizinecké policie v Českých Budějovicích Miroslav Běhounek. Po vstupu republiky do EU by se přitom měla podle něj značně zjednodušit i dosud složitá procedura přesunu zahraničních emigrantů z jedné země do druhé.

Čečenští uprchlíci dnes běžně žádají o právo azylu v Polsku, pak zase v Česku a nakonec se o totéž pokoušejí i v Rakousku. "Až vstoupíme do unie, nebude už takový postup možný. Pokud běženec požádá o azyl v jedné zemi EU, už nebude moci žádat jinde," uzavřel Běhounek.

MAREK KERLES

obsah | Česká republika