Karel Velan převzal výroční cenu etického fóra

"Pan Velan v posledních desetiletích velmi významně přispěl k hospodářskému růstu Kanady, co je ale dnes důležitější - je také symbolem silných vazeb mezi Kanadou a Českou republikou," řekl při té příležitosti kanadský velvyslanec v Praze Bruce Jutzi. Karel Velan jako tisíce dalších emigroval do Kanady po únoru 1948. Za uplynulé půl století se mu tam podařilo vybudovat jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků, který má dnes pobočky v Evropě i v Asii. Vyrábí ventily a armatury a jeho součástky jsou i v amerických raketoplánech. Dnes už téměř devadesátiletý podnikatel stále vede obchodní jednání po celém světě. V posledních letech stál u zrodu několika sdružení podnikatelů. Založil například Kanadskou obchodní komoru v Québecu, stal se prezidentem Česko - kanadské obchodní komory a v roce 1998 ve Washingtonu založil i Česko - severoamerickou komoru. České hospodářské kontakty v Severní Americe podporuje i nadále.

"Nedávno s podporou CzechTrade a CzechInvest jsme založili chicagskou odbočku naší organizace a při té oslavě promluvila ministryně financí státu Illinois Judy Baar Topinka. Mluvila česky, přestože se narodila v USA a je už třetí generace. Při tom proslovu řekla, že Chicago není slavné jenom tím, že tam byl Al Capone a první atomový reaktor, ale ve 30. letech tam byl starosta Čermák, který se narodil v Náchodě a který zachránil život prezidentu Rooseveltovi," připomněl Karel Velan. Sám své české kořeny v Kanadě vždy zdůrazňoval. Stále podporuje činnost krajanských organizací, po desítky let je například členem Společnosti pro vědy a umění. Říká, že svou vlast nikdy neopustil, komunisté mu jen nedovolili se do ní vrátit.

"Za komunismu jsme měli obtíže se sem dostat, například na pohřeb mé tchýně. /Má žena/ Olga se musela zříct českého občanství, aby dostala povolení. Já jsem se ho zříct nechtěl, tak jsem povolení nedostal. ale byl jsem tu dvakrát nebo třikrát s vládní kanadskou delegací."

Situace se změnila po roce 1989, když se v Kanadě během státní návštěvy setkal s prezidentem Václavem Havlem a jeho ženou Olgou.

"Tenkrát řekla, že bolševici úplně zničili naše zdravotnictví. A já obyčejně dělám rychlá rozhodnutí, podíval jsem se jí do očí a řekl jsem, že za dva měsíce přijedu do Brna a dal bych vám sto tisíc dolarů na dětskou nemocnici v Brně. Ona mi pak odepsala, že to ji přivedlo na myšlenku na založení Výboru dobré vůle."

Od té doby všechny projekty, které Velanovi v Česku podporují, procházejí přes Výbor dobré vůle Olgy Havlové.

"Pan Velan v poslední době podporuje tři projekty. Jedná se o projekt Humanitárního hnutí v Blansku, který je zaměřen na podporu samostatného života mentálně postižených dospělých. Druhý projekt, který podporuje pan Velan dlouhodobě, je zaměřen na mladou romskou generaci v Brně. A třetí je Etické fórum. Právě tyto tři projekty, které nacházejí poměrně malou podporu ze strany českých institucí a musejí se potkávat s denním nepochopením, si vyvolil pan Velan a z Kanady je podporuje," dodává k tomu ředitelka Výboru dobré vůle Olgy Havlové Milena Černá. V humanitární činnosti Karla Velana vždy velmi podporovala jeho žena Olga.

"My jsme hodně spojeni s Domovem Olga v Blansku. Tam jsou manželé Kratochvílovi, a to jsou moc hodní lidi. Začali tam vést takovou skupinu dětí a my je hrozně moc obdivujeme. Tam nezapomeneme nikdy přijet," řekla při své nedávné návštěvě Prahy. Právě v blanenském Domově Olga se snaží zapojit mentálně postižené lidi do běžné společnosti. Karel Velan si zase cení brněnského projektu, který podporuje integraci romských rodin: "Tam prochází skoro tisíc dětí týdně a pater Jiří Rous, přestože je samozřejmě velmi často zklamaný, se snaží předělat etiku romských rodin prostřednictvím těch dětí. Podařilo se mu to jenom částečně, je ale spokojený, že předělal asi takových šedesát rodin a že ty rodiny, i když žijou s velmi malým platem, tak chodí pracovat jako dobrovolníci do toho ústavu."

Na charitativní projekty v Česku zaslali manželé Velanovi téměř milion dolarů. Kromě již zmíněné dětské nemocnice v Brně poskytli prostředky na stáže českých lékařů ve Spojených státech a v Kanadě, na olympiády mentálně postižených sportovců nebo na nápravu povodňových škod. V roce 1991 založil Karel Velan společně s Josefem Sukem Nadaci Antonína Dvořáka, s jejíž pomocí jsou organizovány soutěže mladých kanadských interpretů české hudby. Podporu humanitárních i kulturních projektů považuje Karel Velan za velmi důležitou součást svého života.

"Mě vždy v životě těšilo víc dávat než dostávat. Já jsem svým synům předal akci, už když jim bylo šestnáct a osmnáct let. Když platíme dividendy, tak je dostávají moji synové. A vždycky se mne ptají: táto, chceš nějaké peníze? A já říkám, že ne, když tak kdybyste dali na Nadaci Velan. Dvě stě, tři sta tisíc každý," uvádí pan Velan. A je pyšný na to, že o humanitární projekty se dnes zajímají už i jeho vnuci.

"Jeden z nich, inženýr David Velan, odjel zrovna do Etiopie. Založil si sám nadaci a propaguje instalace vody v Etiopii. Vzal s sebou sedm mladých lidí z univerzity, kteří ho podporují. Tak moji vnuci už začínají taky, z vlastní iniciativy."

I přes svůj vysoký věk se manželé Velanovi pravidelně vracejí do Česka.

"Já se vlastně pořád ještě cítím víc Českou než Kanaďankou. My tady máme ještě rodinu a hodně přátel, tak se každý rok vracíme a snažíme se udržovat spojení. I v Kanadě máme skupinu Čechů, pořádáme tam bazar a podobně. Každý se mne ptá, jak to, že ještě mluvíme tak dobře česky, a já říkám, že tam žiju napůl v českém prostředí," říká paní Olga Velanová. Zajímal mne tedy její názor na to, jak se za uplynulých patnáct let poměry v Česku změnily.

"Určitě celé prostředí se zlepšuje, je vidět takové uvolnění, ale už jsme si hodně zvykli na Kanadu. To je ještě veliký rozdíl."

V roce 1998 získali manželé Velanovi Cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.