U krajanských komunit působí 12 českých učitelů

U komunit českých krajanů v zahraničí v současnosti působí 12 učitelů češtiny, které platí Česká republika. V současnosti působí tři lektoři v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře. Nyní ministerstva zahraničí a školství vypsala výběrové řízení na místo učitele u krajanů v oblasti Sao Paulo v Brazílii. Stát navíc vynakládá miliony korun na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení, především takzvaných Českých besed. Na jednotlivé opravy ČR obvykle přispívá částkou od jednoho do tří až čtyř milionů korun. Spolu s dalšími projekty zaměřenými na uchování české kultury a jazyka, na publikační činnost a prezentaci ČR se celková pomoc krajanským komunitám pohybuje v rozsahu 20 až 30 milionů korun ročně. Priority takovéto pomoci nejsou dlouhodobě specifikovány, potřeby krajanských komunit se každoročně znovu vyhodnocují. "V případě oprav a údržby krajanských škol a kulturních zařízení je však tato pomoc orientována především na komunity v hospodářsky slabších zemích, konkrétně země balkánského regionu a Ukrajinu," uvedlo ministerstvo zahraničí.

Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází opět v USA. Jejich seznam je na internetových stránkách www.krajane.net.

Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu v USA v roce 1990, se k českému původu hlásí 1,3 milionu osob a k československému přes 300.000 osob. Do Kanady přišel největší počet krajanů ve velké emigrační vlně z roku 1968. Při posledním sčítání lidu se k české nebo slovenské národnosti přihlásilo 55.530 osob, k československé národnosti 18.320 osob. V Chorvatsku, nejvíce v Daruvaru, žije přes 13.000 příslušníků české národnosti, v rumunském Banátu žilo ještě v roce 1991 asi 10.000 Čechů, ale jejich počet neustále klesá - dnes jich lze napočítat zhruba dvě tisícovky. Na Ukrajině žije v současné době asi 10.000 českých krajanů, převážně v Žitomirské oblasti. První větší vlna českých přistěhovalců se do Latinské Ameriky, zejména do Argentiny, Brazílie a Uruguaye, dostala v letech 1923-1925, kdy jim USA takzvanými kvótovými zákony zabraňovaly v usazení se ve Spojených státech. Od konce 20. let se v Brazílii, Guatemale, Peru, Chile, na Haiti a v Argentině uchycoval Baťův koncern. Podle údajů Senátu Parlamentu ČR je v současné době v Latinské Americe celkem 5000 českých usedlíků.