Desítky sudetských Němců žalují ČR ve Štrasburku

Sedmdesát sedm sudetských Němců z Německa a Rakouska podá v nejbližších dnech stížnosti na Českou republiku u Evropského soudu pro lidská práva. Domáhají se buď vrácení zkonfiskovaného majetku, nebo finančního odškodnění.

Sudetští Němci, odsunutí po válce z Československa na základě Benešových dekretů, chtějí přivítat Česko v Evropské unii žalobou. Poté, co ztroskotala snaha některých členů landsmanšaftu získat zpět své pozemky a nemovitosti prostřednictvím českých soudů, zažalují vysídlenci Českou republiku ve Štrasburku.

U Evropského soudu pro lidská práva se však tentokrát nedomáhají přímo zrušení dekretů prezidenta Beneše, ale žádají nápravu údajné majetkové křivdy, kterou jim tyto dekrety způsobily. "Žaloba je hotová a bude v nejbližších dnech odeslána do Štrasburku," napsaly noviny rakouského landsmanšaftu Sudetenpost.

Advokát: Se žalobami můžeme uspět

Všech 77 sudetských Němců, z nichž dva žijí také v Horních Rakousích, zastupuje známý rakouský právník Thomas Gertner. Advokát přitom tvrdí, že žaloby mají po vstupu Česka do EU velkou naději na úspěch. Fakt, že český právní řád dodnes legalizuje zabrání majetku poválečných vysídlenců, údajně odporuje Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. "Konkrétně žalujeme porušení vlastnického práva z článku 1 prvního dodatku této úmluvy stejně jako porušení článku 14," uvedl Gertner.

Pokud by soudci ve Štrasburku uznali argumenty žalobců, zbyly by Česku prý jen dvě možnosti. "Buď bude mým klientům majetek fyzicky vrácen, nebo je stát musí odškodnit finančně," tvrdí Gertner. Případný úspěch sudetských Němců ve Štrasburku by podle něj mohl spustit lavinu dalších žalob.

Vládní zmocněnec pro Evropský soud Vít Schorm včera o stížnostech nevěděl, a nechtěl se k nim proto vyjadřovat. "Pro nás stížnost existuje až tehdy, pokud je komunikovaná vládě. Jen na vysvětlenou, přes devadesát procent stížností je odmítnuto, aniž je vláda žádána o nějaké stanovisko," uvedl Schorm.

Za továrnu chce Rakušan 25 milionů eur

Zmocněnec nechtěl spekulovat ani o možném výsledku stížností. Podle zdrojů LN z ministerstva spravedlnosti by ale neměly mít příliš velké šance na úspěch.

Sudetští Němci si i přesto nechali zpracovat odhad částky, na kterou by měli mít nárok. Rodiče Hornorakušana Heinricha Brditschky vlastnili před válkou v Jablonci nad Nisou továrnu na výrobu šperků, která byla v roce 1993 privatizována. Brditschka, který nyní žaluje Česko, se přitom na základě odborného odhadu domnívá, že by měl mít nárok na finanční odškodnění ve výši 18 až 25 milionů eur.

Sám žalobce však údajně nevěří, že by se mu opravdu podařilo majetek restituovat nebo alespoň získat peněžní náhradu. "Žalobu podávám především proto, aby byl konečně vytvořen v Evropě tlak na zrušení Benešových dekretů," tvrdí Brditschka. Hornorakušanka Herlinde Lindnerová zase například žádá vrácení zemědělské usedlosti i s rozsáhlými pozemky na Plzeňsku, jejichž dnešní cenu odhadla Hornorakouská hospodářská komora na zhruba 700 milionů korun.