EU: V Česku je nejpočetnější střední třída

Jsou chudší Češi nebo Rakušané? Výsledky náhodných anket na toto téma by zřejmě dopadly jednoznačně ve prospěch Rakušanů. Některé statistiky chudoby v Evropské unii však uvádějí zcela opačný výsledek.

Podle metodiky, kterou používá Evropský statistický úřad (Eurostat), je totiž chudobou ohrožen každý člověk, jehož měsíční příjem je menší než 60 procent takzvaného mediánu - tedy středního průměrného platu v zemi. Pokud se tato metodika využije na platové poměry v ČR, zařadí se Česko okamžitě k těm relativně nejbohatším státům Evropské unie. Nůžky mezi bohatými a chudými jsou totiž v tuzemsku rozevřené daleko méně než například v Rakousku.

"Z hlediska této metodiky Eurostatu je v České republice ohroženo chudobou osm až devět procent obyvatel," tvrdí Petr Mareš z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Brně. V unii přitom žije pod hranicí chudoby v průměru 17 procent lidí, z toho nejvíce v Řecku (21 procent), Portugalsku (20), Itálii (19) a Británii (18). Rakušané evidují 13 procent chudých.

Jde přitom o obyvatele, kteří sice mají mnohem vyšší příjem než chudí v České republice, na druhou stranu ale také musejí počítat ve své zemi s vyššími výdaji. V Rakousku už je podle metodiky Eurostatu ohrožen chudobou každý, jehož příjem nepřesahuje 785 eur (24 tisíc korun), v Česku se podle stejného klíče stává chudým člověk s příjmem nižším než 10 tisíc korun. Když se do platové statistiky nezapočítávají extrémně vysoké platy, pak je totiž střední průměrný plat (medián) v Česku 16 707 korun.

"Chudoba se ale může hodnotit ještě několika dalšími možnými způsoby. Kdybychom samozřejmě vycházeli z průměrného platu v unii, počet našich chudých by poskočil nahoru," upřesnil Mareš, který je autorem sociologické studie Chudoba v ČR.

Ze statistiky Eurostatu ale jednoznačně vyplývá, že takzvaná střední třída je v České republice výrazně početnější než ve většině zemí unie. Do nejnižší příjmové kategorie totiž spadá mnohem méně lidí, než je tomu v průměru unie.

Právě rozevírající se nůžky mezi bohatstvím a chudobou se přitom v mnoha zemích EU stávají významným sociologickým problémem, jemuž se věnují rozsáhlé politické i mediální diskuse. Například v Rakousku se podle novin Der Standard zvýšil počet chudých už na 13,2 procenta všech obyvatel, což představuje přes jeden milion lidí. "Vrstva pracující chudiny však nadále roste," uvedly nedávno noviny. Rakouskému hospodářství jako celku se přitom daří jako nikdy v historii a průměrný plat v zemi letos poprvé přeskočil i průměrnou mzdu v sousedním Německu. Přesto má čím dál více Rakušanů pocit, že bohatne jen "hrstka vyvolených", zatímco zbytek naopak chudne. "Mezi milionem chudých je totiž 650 tisíc lidí, kteří spadají do této kategorie, ačkoliv pracují," napsaly Der Standard.

Někteří rakouští politici a odboráři proto volají po tom, aby byla také v Rakousku stanovena zákonem minimální mzda, a to ve výši 1000 euro (31 tisíc korun). Před takovým krokem ale na druhou stranu varují mnozí ekonomové. Domnívají se, že minimální mzda by vedla jen ke zvýšení nezaměstnanosti a odchodu rakouských podniků za levnější pracovní silou na Východ.

MAREK KERLES

obsah | svět - svet