Špidla v Bruselu ostře odmítl zvěsti o sterilizaci Romek

Český expremiér Vladimír Špidla se v pondělí jako první z 25 kandidátů na eurokomisaře představil poslancům Evropského parlamentu. Dvě hodiny v češtině odpovídal na dotazy poslanců výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Druhé slyšení začalo krátce po 15. hodině před výborem pro práva žen a rovné příležitosti. Špidla zde mimo jiné ostře odmítl zvěsti o sterilizaci romských žen v ČR.

Špidlu před výborem pro práva žen a rovné příležitosti vyvedla z míry pouze portugalská socialistka Edite Estrelová právě dotazem ohledně nucených sterilizací romských žen v Česku. "To se nedělo a neděje," řekl pobouřeně český politik. "Kdo to tvrdí, neví, o čem mluví." Podotkl, že na rozdíl od jiných zemí jsou Romové v ČR vesměs gramotní a že problémy související s touto menšinou daleko přesahují české hranice.

Přihlásil se k sociálnímu modelu EU

Špidla je nominovaný Českou republikou na post eurokomisaře právě pro oblasti zaměstnanosti a rovných příležitostí. Ve svém úvodním asi 20minutovém projevu před výborem pro zaměstnanost a sociální věci, který Špidla v Evropském parlamentu pronesl rovněž v češtině, se přihlásil k sociálnímu modelu EU a vyslovil se pro reformy v zájmu zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.

Špidla čelil otázkám českých europoslanců za KSČM a ODS, kteří mu připomínali, že za jeho působení ve funkci ministra práce a sociálních věcí ČR a posléze premiéra nezaměstnanost stoupala.

"Evropský sociální model je součástí naší konkurenceschopnosti. Mýlí se ti, kdo si myslí, že se staneme šampióny, když ho opustíme. Je mým zájmem a cílem přispět k jeho rozvoji," řekl Špidla europoslancům.

Poslanci chtěli konkrétnější informace

Větší úskalí pro Špidlu představovaly otázky, dožadující se větší dávky jednoznačnosti v názorech designovaného komisaře na dosud otevřené problémy EU, anebo na to, co konkrétně by mohl udělat pro téměř půl miliardu Evropanů.

"Žádám o konkrétní odpověď, a ne obecnou, jakou jsme dostali v písemném dotazníku. Jaká opatření přijmete proti chudobě? Chrání Bolkesteinova směrnice před sociálním dumpingem?" domáhal se odpovědi například řecký poslanec Dimitrios Papadimulis z komunistické frakce.

Od Špidly se dozvěděl, že jako komisař využije své pravomoci k otevření debaty o "sociálních minimech" a také bude trvat na důsledném posuzování sociálních dopadů. Bolkesteinovu směrnici, navrhující radikální liberalizaci služeb, jež tvoří polovinu evropské ekonomiky, nepovažuje Špidla za "zcela zralou".

Proto doufá, že ještě dospěje do přijatelnější či více přijímané podoby. A na boj s chudobou chce budoucí komisař nalézt odpovídající prostředky v novém rozpočtovém výhledu EU.

Dodal, že považuje za možné dosáhnout účinné rovnováhy mezi zaměstnaností, ekonomikou a sociální oblastí, mezi produktivitou a soudržností. Je pro zvyšování produktivity, ale při dobré sociální ochraně a vysoké kvalitě života.

Pohyb pracovních sil a pracovní doba

Na přetřes se dostala i témata volného pohybu pracovních sil a nejaktuálnějšího návrhu EK o dobrovolném prodlužování pracovní doby. Špidla mimo jiné uvedl, že se jako komisař bude zasazovat o vyhodnocení bariér, které některé státy po rozšíření Unie tomuto volnému pohybu postavily. Tři státy se zcela otevřely a nezdá se, že by je to nějak postihlo," uvedl.

V otázce pracovní doby budou podle Špidly vyjednávání pokračovat a on bude prosazovat "kompromis nesený větší většinou než dosud", a to nejlépe během následujícího pololetí.

Před europoslanci se do 8. října postupně představí všichni kandidáti na komisaře a o schválení celé Evropské komise bude parlament hlasovat na konci října.

NOVINKY

obsah | svět - svet