Rozhovor s předsedou ČSÚZ Jaromírem Šlápotou

Československý ústav zahraniční je nevládní institucí, jejímž cílem je podpora krajanů. ČSÚZ vznikl v roce 1928 a u jeho zrodu stál např. T. G. Masaryk a msgr Jan Šrámek. Rozhovor se současným předsedou ČSÚZ Jaromírem Šlápotou vznikl při jeho návštěvě Chorvatska, kde předal tamní krajanské komunitě dar v hodnotě přes milion korun.

Jak probíhá vaše spolupráce s krajanskými komunitami ve světě?

Na úvod bych předeslal, že ČSÚZ je nestátní, nepolitické, neziskové, kulturně a humanitárně orientované občanské sdružení, jehož posláním je péče o krajany a spolupráce s nimi. Našimi partnery jsou především krajanské spolky a sdružení, ale i jednotliví krajané, kteří chtějí spolupracovat. Podpora krajanů probíhá na mnoha rovinách, od zprostředkování informací po realizaci finančně náročných projektů. Sem patří hlavně podpora výuky češtiny. Podporujeme české třídy a školy v krajanských komunitách - v poslední době např. v Chorvatsku a v Rakousku. Kromě toho pro pro krajany a zahraniční studenty pořádáme letní kurs češtiny v České republice.

Koncem listopadu věnoval ČSÚZ významný dar českým školám v Chorvatsku. Proč jste zvolili zrovna Chorvatsko?

S krajany v Chorvatsku jsme v kontaktu už dlouho, snažíme se o trvalou spolupráci. Začalo to dotazy, co by potřebovali ke zlepšení školní výuky, kulturního vyžití ve volném čase atd. Na základě diskuse s učiteli a řediteli škol a s představiteli Českých besed jsme zjistili jejich potřeby a potom jsme se snažili v České republice zajistit finanční prostředky. Shromáždili jsme milión 300 tisíc korun. Podařilo se tedy splnit to, co jsme si před dvěma lety předsevzali.

Jak vyhlédávate sponzory, kteří přispívají na činnost krajanů v zahraničí?

Kdybychom vydali inzerát nebo vyhlásili veřejnou sbírku, tak myslím, že bychom moc prostředků nezískali. Spíš se jedná o indiviudální jednání mezi našimi členy. Seznámíme je s jednotlivými projekty a oni pak podle svým možností přispívají nebo shánějí peníze. My pak zorganizujeme nákup potřebných pomůcek. Součástí darů jsou ale také finanční prostředky. Za ty byly zakoupeny např. chorvatské knihy pro knihovnu v České základní škole v Končenicích. Chorvatské knihy bylo třeba koupit proto, aby knihovnu mohly navštěvovat i děti, které nejsou české národnosti, aby zde v přístupu ke vzdělání vznikla určitá rovnováha. V Končenicích jsme v posledních letech vybavili celou mateřskou školu, počítačovou učebnu a knihovnu.

V jakých dalších zemích realizujete projekty na pomoc krajanům?

Významná pomoc směřovala do Petrohradu, kde jsme vybavili posluchárnu místní univerzity pro bohemisty. V loňském roce jsme ve Vídni vybavili českou mateřskou školu, do které chodí kolem 70 dětí. Letos jsme vybavili několik tříd české školy ve Vídni učebními pomůckami podobně jako v Chorvatsku - jde o počítače, tiskárny, přehrávače atd.

A nesmím zapomenout na pomníky T.G.Masaryka. Za posledních pět let se nám podařilo realizovat čtyři - v Mexiku, Rusku, v Německu a na Slovensku.

LENKA LALIČOVÁ, převzato z www.radio.cz

obsah | svět - svet