Desetibojař Šebrle suverénně mistrem Evropy

Olympijský stadion pro 55 000 lidí byl poprvé zaplněn. Lidé celý den aplaudovali královskému představení světového rekordmana Romana Šebrleho v desetiboji. Šebrle neskončil s rukama nad hlavou, v cíli poslední disciplíny vysílen padl k zemi. Ale už jako mistr Evropy. Vyhrál výkonem 8800 bodů, daleko před všemi protivníky. Jen 11 bodů, necelé dvě vteřiny v závěrečné patnáctistovce, mu chyběly k rekordu šampionátu. Ten dále drží Brit Daley Thompson výkonem z roku 1986.

"Dokud neproběhnu cílem, vítězem nebudu," opakoval si Šebrle. "Závodí se mi příjemně, když vím, že mám náskok. Ale do každé disciplíny jdu naplno. Chci bojovat, získat další body navíc." Ale mezi soupeři mi nikdo nemohl konkurovat. Ani Tomáš Dvořák, trojnásobný světový šampion. Dvořák zažil v posledních dvou dnech nejhorší závod kariéry. Dávno ztratil šanci na medaili, když ve skoku o tyči nepřeskočil základní výšku 530 centimetrů. Závod tím pro něj skončil.

"Ve středu večer mi volala dcera Barunka a vyčinila mi, že jsem nevyhrál," vyprávěl Dvořák. "Říkal jsem jí, že moc zlobila. Ona mi neslíbila, že se polepší. Ale řekla, že mě v sobotu nechá vyhrát, až si půjdu s oběma dcerkami zaběhat. Já jim ale nevěřím. Jsou to děsné bojovnice. Ne jako tatínek." Dvořáka včera ráno přestal bolet kotník, a tak k druhému dnu nastoupil. Neměl však sílu, aby závodil o medaile. Zato Šebrle zářil. Jen co se vydýchal, spěchal k mantinelu za manželkou Evou. Pak vzal českou vlajku a oběhl s ní stadion. Takový zážitek si vysloužil v perných dvou dnech, do nichž poskládal pár výjimečných výkonů. Akci včerejšího dne ukázal ve skoku o tyči, v třetím pokusu na výšce 510 centimetrů. Ačkoliv mu chyběla lehkost z nižších výšek, převalil se přes laťku a vytvořil si osobní rekord.

"Nahoře v takových výškách to ještě moc neumím. Ale mám radost, že to tam zůstalo," řekl Šebrle. Včerejšek, který se pro Šebrleho ukazoval skvělým dnem, pro něj nezačal ideálně. "Nespal jsem moc dobře. Usnul jsem asi v jednu, ačkoliv jsem šel spát ve čtvrt na dvanáct. Měl jsem špunty v uších a na očích klapky. Takhle mi to vyhovuje." V běhu na 110 metrů překážek byl zklamán časem 14,04 vteřiny. Ale jak mizely mraky, nálada se mu začala pomalu lepšit. "Byl jsem šťastný, že se trochu změnilo počasí," řekl Šebrle. "A pak, když jsem viděl vlajky v hledišti, vždycky mě zamrazilo v zádech. Hrozně všem Čechům děkuju, že přijeli a fandí. Jsem moc rád, že tu jsou."

Mnichovský desetiboj očima dvou českých reprezentantů

Š - Roman Šebrle (8800 bodů)
R - Šebrle při světovém rekordu (9026 bodů, 27. května 2001 v Götzisu)
D - Tomáš Dvořák (odstoupil po tyči)

100 m:

Š - (10,83): Myslel jsem na čas kolem 10,70. Ale byla mi zima.
R - 10,64
D - (10,96): Čekal jsem to lepší, držím se jen šedesát metrů a pak vytuhnu.

dálka:

Š - (792): Jsem spokojen, při druhém pokusu se bohužel otočil vítr.
R - 811
D - (739): Po dvou přešlapech jsem si dal rozběh dostatečně daleko.

koule:

Š - (15,41): Není to moje speciální disciplína. Za třetí pokus jsem rád.
R - 15,33
D - (15,52): Plánoval jsem šestnáct metrů, v rozcvičce jsem si nepřipadal špatně.

výška:

Š - (212): Jsem nadšený. Na nižších výškách jsem skákal hrozně.
R - 212
D - (194): V rozcvičování to bylo v pohodě. Pak mi začala být zima, cítil jsem nohu.

400 m:

Š - (48,48): Jsem spokojený, ale hrozně unavený. Jdu spát.
R - 47,79
D - (49,97): Ach jo. Za padesát vteřin. To byste rychleji zaběhli vy.

110 m př.

Š - (14,04): Překvapily mě pomalé časy soupeřů.
R - 13,92
D - (14,34): To je děs. Ale nikdo v našem rozběhu nebyl extra.

disk:

Š - (46,88): První pokus byl dobrý zajišťovák, vůbec se mi ale nedařila technika. V rozhazování jsem házel dál
R - 47,92
D - (44,38): Poslední pokus jsem hodil mimo výseč. To už se mi hodně dlouho nestalo.

tyč:

Š - (510): Hrozně jsem chtěl. Třetí pokus na 510 centimetrech byla mrcha. Ale měl jsem tvrdou tyč a doneslo mě to nahoru.
R - 480
D - (neskočil základní výšku): První pokus se nepovedl a pak jsem se nezmohl na to, abych si vzal tvrdší tyč.

oštěp:

Š - (68,51): Neviděl jsem na čáry, myslel jsem, že první pokus byl přes 70 metrů.
R - 70,16

1500 m:

Š - (4:42,94): Škoda, že nevyšel rekord šampionátu. Zaskočilo mě pomalé první kolo.
R - 4:21,98

Je krásné zpívat hymnu, radoval se hrdina večera

Klidný a radostný desetiboj na mistrovství Evropy vyvrcholil pro Romana Šebrleho vítězstvím, zlatou medailí na krku a zpěvem národní hymny z plných plic. Rukou přitom na srdce tiskl medaili.

Jaké bylo poslouchat hymnu?

Je krásné ji slyšet a je krásné ji zpívat. Pro tohle dělám sport.

Vyhrál jste s obrovským náskokem, nepotkal vás žádný problém. To se v desetiboji zas tak často nestává...

Je to tak. Tohle byl první desetiboj, kdy jsem byl na nejdůležitějším závodě sezony v nejlepší formě. Ani na olympiádě v Sydney, kde jsem byl druhý, jsem ji neměl. Trenér Kupka přípravu dobře naplánoval.

Ve dvou ze tří letošních desetibojů jste získal stejný počet bodů: 8800 bodů v Götzisu i teď v Mnichově. Stalo se vám to už někdy?

To rozhodně ne. Nikdy bych nevěřil, že je to možné.

Není vám líto, že jste kvůli jedenácti bodům přišel o rekord šampionátu?

Když jsem si šel po závodě k manželce Evě pro vlajku, nejdřív mi blahopřála a pak řekla, že je trenér naštvaný. Kvůli němu mě to mrzí.

Kde jste rekord ztratil?

Poslední patnáctistovka se rozeběhla moc pomalu. Ale když se na to podívám zpětně, vím, že bych na posledních dvou stech metrech těch pár vteřin našel. Myslel jsem si, že běžím na rekord. Že to bude stačit.

Kazí vám to náladu?

To ne. Přece jen bych se měl spíš radovat. Vždyť jsem mistr Evropy! Oslavy neponechám náhodě. Nějaká lahvinka určitě padne.