Riceová: Čechoslováci nikdy nebojovali

Češi jsou zbabělý národ a jejich armáda se nikdy nebránila proti cizím okupantům. To si myslí, nebo alespoň před dvaceti lety myslela, nová americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová.

Riceová to napsala ve své první knize, kterou jí v roce 1984 vydala slavná Princetonská univerzita pod názvem "Sovětský svaz a Československá armáda 1948 - 1983". Dodnes si ji lze koupit za třicet sedm a půl dolaru v některém z amerických internetových knihkupectví.

Riceové vazby na Československo se vážou od dob jejích univerzitních studií. Tehdy se jejím pedagogem a jak často zmiňuje "duchovním otcem" stal profesor politologie na univerzitě v Coloradu Čech Josef Korbel - otec Madeleine Albrightové. Díky jeho vlivu se Riceová dokonce naučila pasivně česky.

Soudě podle obsahu knihy, nedávala Riceová zřejmě na jeho přednáškách příliš pozor, nebo na psaní neměla dost času. Jak v recenzi, která vyšla po vydání knihy v American Historical Review, píše dnes už zesnulý americký emigrantský historik Josef Kalvoda, je "československé" dílo Condoleezy Riceové plné nepřesností a protikomunistických ideologických klišé.

Riceová například píše zásadně o "Čechoslovácích", jako by vůbec netušila o existenci dvou národů Čechů a Slováků.

reklama Tvrdí také, že československé legie vznikly až po bolševické revoluci v Rusku, přestože první legie byly založeny už v roce 1914. Stejně tak americká ministryně napsala, že při německé okupaci na jaře 1939 "nechal prezident Beneš armádu v kasárnách". K tomu Kalvoda s dávkou sarkasmu poznamenává, že Beneš tehdy už nebyl prezidentem a přednášel na univerzitě ve Spojených státech.

"Čechoslováci jsou údajně pasivní a považují odpor proti invazním vojskům za zbytečný a nebezpečný, dávají přednost politickému řešení," zní pak klíčová myšlenka Riceové knihy na straně čtyři, která se pak táhne celým třistastránkovým dílkem. Podle Kalvody jde o práci celkově podprůměrnou, která pracuje pouze s prameny z druhé ruky a je plná ideologických klišé. Nic lepšího Riceová o Československu nenapsala, později se totiž už věnovala Sovětskému svazu.

Ale ještě po letech se o své "československé knize" vyjádřila v jednom z rozhovorů. "Moje kniha Sovětský svaz a Československá armáda má stále určitou platnost. A to přesto, že ani jeden z obou těchto států už neexistuje," řekla Riceová. Podstatnější než zřejmě ne příliš dokonalá znalost československých dějin se v pozdější Riceové kariéře stane vyhraněně antikomunistické vidění světa.

To podle jejích životopisců převzala od profesora Korbela výrazněji než její předchůdkyně v křesle šéfky americké diplomacie, Korbelova dcera Madeleine Albrightová. "Spolu s mými rodiči byl klíčovou postavou mého života," říká dodnes o Korbelovi. Ostatně první Korbelova přednáška, na níž Riceová byla, se týkala sovětského tyrana Stalina a jeho zločinů. "Okamžitě jsem měla jasno, co chci doopravdy studovat - diplomacii a zahraniční politiku se zaměřením na Sovětský svaz a země Východu!" vzpomíná dodnes Riceová.

LUBOŠ PALATA

obsah | svět - svet