Krajané v novozélandském ráji

Kdo si myslí, že na Novém Zélandu může potkat Čechy jen v roli turistů, hodně by se divil. Našinců je v jednom z nejvzdálenějších koutů planety habaděj. A části z nich - následovníkům prvních českých osadníků ze Stodu u Plzně z poloviny devatenáctého století - se nedaří zrovna špatně.

Peter a Mira

Peter Grabec si to frčí s malou nákladní dodávkou po levé straně klikaté novozélandské silnice, jako by tak jezdil odjakživa. Kolem utíká nádherná zelená a divoká novozélandská příroda. Peterova manželka Miri rozdává báječné obložené chleby s avokádem. Autem se prolíná typické moravské nářečí s Mirinou slovenštinou, kterou mladá žena prokládá perfektní angličtinou. Je neděle a jede se na pláž. Čas odpočinku, čas sbírání mušlí, z nichž si Mira po večerech skládá různé okrasné obrázky.

Ti dva - Moravák a Slovenka - vypadají až podezřele spokojeně a uvolněně. Jeden mluví přes druhého a každou chvíli zkoušejí legrační česko-slovenské rýmovačky. Peter má malou elektrikářskou firmu, ale vlastně je to všeuměl, který ovládá kde co. "Teď se dívej doleva, bude tam taková barevná schránka na dopisy, tak tu jsem maloval," říká Peter na důkaz svých univerzálních schopností.

Oba mladí lidé se po tvrdých začátcích v zemi vzdálené 30 hodin letu z Prahy nyní živí a baví hlavně tím, že koupí starý polorozpadlý, neobyvatelný domek, opraví ho a pak prodají.

Peter a Mira jsou na Novém Zélandu tři roky. Už, nebo teprve? Je to přesně ta doba, kdy už si dovedou představit, že by tu dokázali žít napořád. Ať se tak rozhodnou či nikoli, patří v podstatě už dnes k nové generaci legálních československých přistěhovalců na Nový Zéland.

Život je tu jednodušší

Takových jako Peter a Mira jsou v jednom z nejvzdálenějších koutů zeměkoule stovky. V ulicích Aucklandu, největšího novozélandského města, proto není žádnou raritou slyšet češtinu nebo slovenštinu. Většina z nich podobně jako Peter a Mira začínali úplně od nuly a protloukali se, jak se dalo.

Jsou zde však i takoví, kteří sem přišli už jako hotoví odborníci. Třeba Martina sem poslala počítačová firma z USA. Třicetiletý, zdravě sebevědomý muž pracuje v Aucklandu jako počítačový odborník a jeho osmadvacetiletá žena Daniela jako ekonomka. Bydlí v domku, pilně pracují, čas od času vyrazí do centra na vynikající vařené novozélandské mušle. A chystají se, že až budou mít trochu času, podívají se konečně po zemi, jejíž příroda je pro mnoho Čechů synonymem pro ráj na zemi.

Martinovi, který strávil s Danielou už nějaký čas v Kalifornii, sice nedělá žádný problém žít delší dobu v cizině, stále se však hodně zajímá o to, jak to chodí u nás doma. "Rád bych se někdy vrátil domů," říká. "Záleží samozřejmě na práci, ale také hodně na celkové atmosféře v zemi. A s tím mám trochu problém. Chtěl bych, aby to u nás šlo líp. Zatím mám z toho, co slyším a čtu, pocit, že třeba právě tady na Novém Zélandu je život jednodušší." Martin netouží po tom, aby měl méně práce, ta ho hodně baví. Zajímá ho spíš, jak fungují úřady, soudy, jak platí a jak se dodržují zákony. A s tím je v zemi na konci světa plně spokojen.

Čechů i Slováků přibývá

Podle oficiálního sčítání lidu z roku 2001 žije na Novém Zélandu, s nímž má Česká republika bezvízový styk, trvale na tisíc Čechů a téměř 200 Slováků. Počty se však rok od roku mění a podle všeho se zvyšují.

Zejména sem míří ekologicky a technicky orientovaní vysokoškoláci, ale bohužel také dost nelegálních pracovníků. Některé české ženy se tu také provdaly za Novozélanďany - jako například Dana, která si vzala za muže Davida, novozélandského přeborníka ve vzpírání.

Čeští a slovenští krajané jsou soustředěni především na severním ostrově kolem Aucklandu a Wellingtonu. Pravě tam je také česká komunita, v jejímž čele je nyní Mirek Pištora, nejaktivnější. Občas mezi ně přijde i jeden z nejstarších Čechů žijících dnes na Novém Zélandu - sedmaosmdesátiletý Jerry Světlík. Válečný veterán, bojový pilot britské RAF, dodnes vzpomíná na časy, kdy startoval se svým hurricanem a později spitfirem do vzdušných bitev proti německým stíhačkám a bombardérům.

Ještě nedávno byli na Novém Zélandu váleční veteráni dva. Miroslav Paulík, bývalý příslušník RAF a velmi aktivní krajan, který se spoluzasadil o zrušení vízové povinnosti, zemřel loni v dubnu.

Česká komunita však nežije tak propojená, jak tomu bývá zvykem třeba u Rusů, Řeků nebo Italů. Staří, mladí, Češi, Slováci, Romové se scházejí jen výjimečně. Třeba teď na začátku února, kdy do slavné vesničky Puhoi zavítal šéf české diplomacie Cyril Svoboda. To byl jeden ze vzácných okamžiků, kdy se vyprávěly historky, společně pila "plzeň", jedly báječné puhoiské sýry a k tomu hrála romská kapela.

Kde se vzali první Češi na Novém Zélandu?

* Říkali si Bohemians - osadníci z Čech. A i když mluvili především německých dialektem, považovali se za Čechy. Necelá stovka jich přišla na Nový Zéland ze Stodu u Plzně v roce 1863. Táhla je vidina lepšího života, zprávy o tom, že novozélandská vláda nabízí každému dospělému přistěhovalci 40 akrů úrodné půdy.

* Jejich cesta zaoceánskou lodí z Evropy trvala 160 dní. Během těch nekonečných týdnů jeden z nich při nehodě zemřel a narodily se dvě děti. Když potom 83 osadníků přistálo u břehů vysněného nového domova, byli hodně vyděšení. Přístav Auckland byl ubohou zablácenou vesnicí, v níž panovalo napětí mezi bílými osadníky a domorodými Maory.

* Auckland byl však ještě hotový ráj proti tomu, co je čekalo. Další dva dny se plavili od Aucklandu po moři na sever až do ústí řeky Puhoi ("líně tekoucí voda"), které obývali domorodci. Pak dál proti proudu. Nečekala je žádná úrodná půda ani domy. Jen malá mýtina a dvě chatrče uprostřed neproniknutelného pralesa. Jejich prvním jídlem prý byly melouny a sladké brambory, které jim přivezl místní maorský náčelník. Nakonec však zůstali, nevzdali to. Založili vesnici Puhoi, živli se zemědělstvím a řemesly. V roce 1881 postavili kostel sv. Petra a Pavla. Dnešní obyvatelé už česky nemluví, ale stále se považují za přistěhovalce z Čech. Pečují o kostel, hřbitov s mnoha českými jmény, muzeum a vyrábějí proslavené puhoiské sýry.

PETR PRAVDA, MF DNES

obsah | svět - svet