Kdo jsou to Moravians?

Moravians postihují názorný příklad stěhování myšlenek: stejná idea se totiž může přemísřovat z jedné země do jiné.

Duševní otec této ideje (života podle Bible, jak to bylo u původních křesťanů) byl Petr Chelčický (narozen 1370), zažil husitské války s jejich ukrutnostmi. Chelčického knihy vlastnil husitský pražský arcibiskup Rokycana; od něho si je vypůjčil jeho synovec Řehoř. Ovlivněn myšlenkami Chelčického založil Řehoř náboženskou komunitu v Kunvaldě, ze které pak vznikla odštěpená církev Unitas fratrum či Čeští bratři (1457). Ta byla jako kacířská potlačována, jak Jiřím z Poděbrad, tak o století později ferdinandem I., zvlášť po nezdařeném povstání 1547. Například biskup Augusta byl vězněn 16 let na Křivoklátě. Až teprve Majestátem císaře Rudolfa II (1609) byli bratři v rámci České konfese legalizování. Jim vděčíme za Blahoslavův překlad Nového zákona, který se stal základem Bible Kralické (přeložena v letech 1579-1593). Při vykopávkách v 20. století byla nalezena v Kralicích dokonce i písmena používaná pro tisk Bible. Čeští bratři se však dlouho netěšili ze svobody; po bitvě na Bílé hoře jich bylo patnáct popraveno na Staroměstském náměstí a od té doby až do 19. století byli pronásledováni. Nebyli ani zahrnuti do Tolerančního patentu Josefa II. (1781). Proto mnozí z nich emigrovali do ciziny: do Saska, Polska, Uher a později do Pruska. Jejih víra se rozšířila i mezi severomoravskými německými venkovany. Existence původní českobratrské církve se prakticky ukončila smrtí jejího posledního biskupa J. A. Komenského (1670). Ještě vnuk Komenského bratrský biskup Figulus-Jablonský, dvorní kazatel pruských králů se staral o bratrské uprchlíky v Prusku, Polsku a na Slovensku. Zato německy mluvící moravští emigranti se uchýlili do Saska na panství hraběte Zinzendorfa, který pro uprchlíky založil osadu Herrenhut (Ochranov) - 1722), byl sám získán pro novou víru četbou Komenského a 1727 byla ustanovena Moravská církev, jejíž ústava i teologická povaha se už nekryla se starou Jednotou (Pekař). Ovšem protestantské státní evropské církve nevítaly vznik dalšího konkurenta. Sám Zinzendorf měl pro svou víru nepříjemnosti, a tak viděl nejlepší řešení v přemístění své církve na severoamerický kontinent.

Biskup Nirchmann, vysvěcený vnukem Komenského, se stal jedním ze zakladatelů města Betlehem v Pensylvánii (1741) a dodnes je tu sídlo Moravských bratří. Hrabě Zinzendorf navštívil osobně tuto osadu v roce 1742. Jiný moravský biskup Spangenberg založil v Severní Karolíně osadu Winston-Salem. Obě osady vyrostly počtem obyvatel na dnešní statisícová města. Moravská forma křesťanství se postupně přenesena nejen do Německa, ale i do británie, Dánska, do Spojených států i jinam.

Jednou z hlavních myšlenek nové víry byla intenzivní misionářská činnost mezi pohany ve Střední Americe, v Surinamu na Jamajce, v Africe, Tibetu, na Labradoru a v Grónsku. Byly vybudovány nemocnice pro malomocné i dům pro přestárlé. Jako jakési dědictví po českých bratrech převzali moravští silný zájem o školství (i školy pro ženy), hudbu a zpěv, což tehdy bylo nezvyklé, obzvláště v koloniích. Např. na moravském pobřeží na Labradoru v 18. století se místní inuité naučili číst z bible v době, kdy i v Evropě bylo mnoho analfabetů. Po odchodu moravských misionářů se však vrátili ke svým tradicím. Výchovná činnost moravských misií kdekoliv na světě byla na vysokém stupni a byla všeobecně kladně hodnocená.

Činnost Moravských bratří velmi trpěla válkami, jak v Evropě (hlavně obě světové války), tak i na americkém kontinentu válkami s indiány a později občanskou válkou Severu proti Jihu.

Moravská církev je si dobře vědoma, odkud jejich ideje vyšly; pokládá jana Husa jaksi za svého zakladatele; její minulost je v českých yemích a je pyšna na to, že je ještě předreformační větví křesťanství. Moravští uspořádali misii i do země, odkud jejich náboženství vzešlo (1872) a v roce 1967 se konal jejich synod (shromáždění) v Československu.

Vzpomínku na činnost Moravské misie máme i zde v Ontariu. Nedaleko Chathamu na silnici číslo 2, na místě bývalé Moravské misie je indiánská rezervace Moraviantown. Místo je i dějištěm bitvy z roku 1813 mezi postupujícími Američany a Brity. Ústup až útěk britských jednotek - jejich velitel gen. Procter byl pak postaven před vojenský soud - byl kryt několika tisíci indiány pod vedením legendárního náčelníka tecumseha, který v bitvě padl. Jeho pomník jakož i malé muzeum, které informuje o dějinách této rezervace a o činnosti Moravských bratří, stojí skutečně za návštěvu.