České spolky na jih od USA

Do Latinské Ameriky, zejména do Argentiny, Brazílie a Uruguaye, přicházeli Češi již od druhé poloviny 19. století, ale první větší vlna českých přistěhovalců se se dostavila v letech 1923 - 25, kdy jim USA tzv. kvótovými zákony zabraňovaly v usazení se ve Spojených státech, kterým by jinak dali přednost, protože se tam lépe uplatňovala řemeslná zručnost našich lidí. Krajanské spolky zakládali čeští a slovenští nadšenci hned, jak se sešlo několik desítek rodin. Slavie vznikla v Sao Paulu už v roce 1895 a v Buenos Aires 1903. Roku 1908 byl v Buenos Aires založen "Club Checoslovaco" a tělocvičná jednota Sokol. Často sem přicházeli zejména odborníci, kteří našli uplatnění v cukrovarnictví. Další Češi pracovali jako sezónní dělníci, dělníci v přístavech a ve stavebnictví. V meziválečném období byl v Chile aktivní spolek Instituto de Cultura Chileno-Checoslovaca. Od konce 20. let se v Brazílii, Guatemale, Peru, Chile, na Haiti a v Argentině uchycoval Baťův koncern. Nejdříve šlo o zajištění surovinné základny. a prodej obuvi, později se přikročilo k budování dceřinných podniků, z nich nejvýznamnější vznikly v Chile. Přijížděli odborníci ze Zlína. Podle údajů Senátu Parlamentu ČR je v současné době v Latinské Americe celkem 5000 českých usedlíků.

Spolkové činnosti se naši krajané v Jižní Americe věnují dodnes. Čerstvé zprávy například popisují, jak Chilsko-český kroužek uctil za účasti 120 osob z celé země svátek svatého Václava.. Krajanský soubor předvdl pásmo lidových tanců z Moravy a Chodska, mladí z městečka Peňaflor, které těsně před druhou světovou válkou přijalo zaměstnance Baťových závodů, se pochlubili znalostí češtiny. Vyučování češtiny se rozbíhalo také pod patronátem Asociace TGM v Mexiku. Je to ten krajanský spolek, z jehož iniciativy vyhlásil Československý ústav zahraniční v Praze sbírku na umístění sochy našeho prního prezidenta na ulici nesoucí jeho jméno v Mexickém hlavním městě. Socha byla odhalena loni. Předtím bylo ve čtvrti sna Jéronimo Lidice v Mexico City slavnostně inaugurováno divadlo Lidice. Spolek Circulo Chileno - Chceo zase instaloval v centru Santiaga pamětní desku připomínající tragédii Lidic. Akci financoval Milan Platovský, předseda Chilsko-české obchodní komory. Na bílém mramoru o rozměrech 40 x 30 cm je ytina růže s vytesaným španělským textem: Lidice - mučednické město Československa. 10. červan 1942 jej hitlerovské hordy vyhladily do posledního muže. jeho jméno trvá navěky ve vědomí lidstva.

Čelnové Sokola Villa Dominico (vznikla 1926) v Buenos Aires, který organizačně spadal do Sokolské župy kanadské, protože byl jedinou sokolskou jednotou v Latinské Americe a nevyplatilo se pro něj samotný zakládat samostatnou župu, se účastnil sletů v praze. Dnes český sport, ik dyž jen v odvětvíchj volejbal, fotbal a kuželky, představuje Sociální a sportovní klub Sparta. Má 130 členů. Stále živou organizací je v argentinském Chubutu Česká a Slovenská asociace, která sdružuje 60 - 80 členů. V Caracasu existuje Venezuelsko-česká asociace, má kolem 40 členů, z nichž nejčilejší je hudební pedagog prof. Emil Friedman. Hezký úkol si předsevzal malíř Karel Stohr, který se pustil so soupisu všech krajanů, kteří kdy do Venezueli přišli. V Guatemale udržovala do letošního roku soudržnost tamnějších Čechů honorární konzulka Eva Markusová-Roubíčková, která za to byla oceněna Cenou ministra zahraničních věcí ČR Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Nedávno však zemřela a českou komunitu nemá kdo vést. V Uruguayi se činnost krajanské obce opírá o entusiasmus dr. Věry Kreclové a dr. Oldřicha Haselmana, kterým se podařilo právě letos založit krajanský spolek, který by navazoval na Circulo Checoslovaco del Uruguay vzniklý v roce 1941 a rozpuštěný po 30 letech existence.

Péčí Heleny Rico Černohorské se v Bolívii konají každý měsíc setkání krajanů, na nichž se hovoří česky. V Bolívii žije přibližně 30 rodin, v nichž alespoň jeden z rodičů pochází z Česka. Část z nich jsou Baťovci první generace, počet doplňují rodiny manželek Bolívijců, kteří u nás studovali v 70-tých letech. Největší část kolonie je v La Pazu, následuje Cochabamba a Santa Cruz. Děti ze smíšených manželství se však, jak už to bývá "pobolivijštili" a česky nemluví.

Současný stav organzovanosti českých krajanů v zahraničí vystihuje komentátro Českého rozhlasu 6 Jiří Ješ těmito slovy: "Valná většina krajanů ví velmi málo o sobě navzájem, a to i v rámci jednoho státního útvaru. Spíš než kontakt mezi sebou je dnes spojuje s domovem internet.

Bohuslav Hynek

obsah | svět - svet