Historie a současnost krajanů v USA

Historie přistěhovalectví

Přistěhovalectví Čechů do USA začalo již v 17. století, kdy byl zaznamenán první Čech usazený na americké půdě - Augustin Heřman v roce 1633. V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Moravských bratří, kteří zde zanechali hlubokou kulturní stopu. Hlavní vlna masového vystěhovalectví do USA začíná po roce 1848. Do zámoří odcházela především politická emigrace. Až do 70. let minulého století tvořili Češi 70 % veškeré emigrace z Rakouska-Uherska. Stěhovali se za půdou do oblastí Středozápadu, ale i do továren velkých měst.

V období první republiky bylo přistěhovalectví z ČSR omezeno přísnou kvótou. Do zahraničí odcházeli tehdy především obyvatelé ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V době nacistické okupace našla v USA útočiště většina politických emigrantů z Evropy. Emigrace z ČR do USA v období komunistického režimu čítala celkem přibližně 150.000 osob.

Současná situace

Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu ve Spojených státech v r. 1990, se nyní k českému původu hlásí 1,3 mil. osob a k československému původu přes 300.000 osob. Tím se USA řadí na první místo jako země s největší českou komunitou v zahraničí. V USA je česká menšina na 25. místě v pořadí menšin podle počtu. Největší komunity jsou soustředěny ve velkých městských aglomeracích - Chicago, New York, Los Angeles, Washington, dvojměstí St. Paul/Minneapolis, dále pak ve státech Texas, Illinois, Kalifornie, Wisconsin, Minnesota a Nebraska, kde se vyskytuje i větší počet (původně ryze) českých farmářských komunit. V Nebrasce tvoří osoby českého původu nejpočetnější etnickou komunitu ve vztahu k celkové populaci státu (6,2%).

Údaje získané při sčítání lidu vycházejí z vyjádření dotazovaných osob o jejich původu (ancestry), ke kterému mají nejblíže a hlásí se k němu, bez ohledu na délku pobytu v USA a počet generací. Celkové počty tedy zahrnují jak osoby narozené na území ČR, tak osoby, jejichž předkové žijí v USA po několik generací. Většina z těchto 1,3 - 1,6 miliónů lidí neovládá český jazyk. Přesto se ve velké většině hlásí ke svým předkům a tradicím. Značná část krajanů se sdružuje v krajanských spolcích, mnozí z nich jsou členy několika spolků zároveň. Vzhledem ke své nejednotnosti mají spolky většinou pouze lokální význam a existuje jen několik organizací, jejichž pobočky jsou rozšířeny ve více státech USA a jejichž činnost přesahuje úzký rámec členské základny. Většina menších lokálních spolků a organizací je zaměřena na jednu konkrétní činnost.

Krajanské organizace

Hlavním znakem krajanských organizací v USA je jejich roztříštěnost. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací. Organizace vznikaly z jednotlivých emigračních vln, kdy noví přistěhovalci zakládali vlastní organizace a odmítali se začlenit do již existujících krajanských struktur, ať už z důvodů odlišných zájmů nebo politické a ideologické orientace.

Organizace a spolky se rovněž různě překrývají a bývají personálně propojené. Někteří zvlášť aktivní jedinci jsou členy vedení většího počtu různě zaměřených organizací. Existují spolky s pouze lokálním dosahem, ale existují i organizace s celoamerickou působností a s mnoha pobočkami v jednotlivých státech a městech. Historie českého sebeorganizování v Americe je také historií různých pokusů o vytvoření celoamerické střechové organizace, která by sdružila dohromady jednotlivé lokální a zájmové organizace a spolky. Nutno podotknout, že Češi - na rozdíl třeba od Poláků - byli v těchto pokusech většinou málo úspěšní. Čestnou výjimkou jsou některá krátká, ale přelomová období (obě světové války), kdy tuto úlohu úspěšně plnila Československá národní rada americká (Czechoslovak National Council of America).

Za nejvýznamnější spolky s působností celoamerickou nebo téměř celoamerickou můžeme považovat následující tři organizace:

Československá národní rada americká (ČSNRA - Czechoslovak National Council of America).

Vznikla na sklonku 1. sv. války v r. 1918 jako ústřední odbojová organizace, stejnou roli úspěšně plnila i v době 2. odboje, později její význam poklesl, i dnes je však zastřešující organizací pro desítky spolků různé velikosti s členskou základnou kolem 250.000 krajanů. Faktický vliv ústředí na jednotlivé spolky je ovšem velmi omezený. Hlavní sídlo je v Chicagu, předsedou je Jan Richard, tajemnicí Olga Kovářová. ČSNRA má 16 místních poboček v různých státech USA, vydává česky a slovensky měsíčník Věstník ČSNRA a anglicky The American Bulletin. ČSNRA byla v r. 1992 v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání ČSFR iniciátorem proklamace k ústavním činitelům ČR, v níž protestovala proti dělení republiky na dva státy, proto také setrvává na svém dosavadním statutu společného sdružení Čechů a Slováků. K této proklamaci se připojila i Rada svobodného Československa a Společnost pro vědy a umění. K určitému obratu došlo v letech následujících po rozdělení státu, kdy se na základě politického vývoje na Slovensku někteří krajané (přestože byli slovenského původu) přiklonili zcela k České republice. Takovým případem byl např. Andrew Valuchek. ČSNRA podpořila úsilí ČR o vstup do NATO, uspořádala velkou vzpomínkovou akci k říjnu 1918 a i její spolupráci s ambasádou lze hodnotit jako sice příležitostnou, ale velmi dobrou.

Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia)

Rada se změnila v souvislosti s rozdělením ČSFR na dva samostatné státy svůj název od 30.1.93 na Radu vzájemnosti Čechů a Slováků (Czech and Slovak Solidarity Council). Je to početně malá, ale politicky významná organizace, jejíž profil vytvářejí zejména osobnosti jako M. Povolný (předseda), V. Kabeš nebo V. Chalupa. Její členové velmi pozorně sledují současné politické dění v ČR, jsou publicisticky činní v krajanském tisku (zejména prof. M. Povolný), rozhlasovém vysílání atd. Pracují v úzké součinnosti s ČSNRA a SVU, někteří aktivně napomáhají rozvoji vztahů mezi ČR a USA a spolupracují s ambasádou.

Americký fond pro obnovu Československa (American Fund for Czechoslovak Recovery - AFCR)

původně fond pro uprchlíky z Československa - tzv. American Fund for Czechoslovak Refugees (AFCR). Organizace sídlí v New Yorku, prezidentem je Vojtěch Jeřábek, voleným předsedou Jan Hird Pokorný. Tento spolek hospodaří se značným fondem (ve výši cca 1,7 mil.USD), převzatým z fondu pro uprchlíky. Vzhledem k tomu, že prostředky byly určeny pro Československo, zůstávají dnes (po rozdělení státu) prakticky nevyužity (ojediněle podpora českých studentů). Uvažuje se o rozdělení finančních prostředků mezi ČR a SR a zřízení stipendijního fondu.

Specifické postavení mezi krajanskými organizacemi v USA zaujímá nadnárodní Společnost pro vědy a umění (SVU), založená v r.1956, sdružující ve svých řadách kolem 2.000 významných čs. vědců různých oborů, univerzitních pedagogů, ekonomů, kulturních pracovníků a umělců. Nemá stálou kancelář, hl. sídlo je vždy na adrese úřadujícího předsedy, kterým je tč. M. Rechcígl z Rockville, stát Maryland. Má pobočky v několika státech USA i v Evropě vyvíjející samostatnou, na ústředí často nezávislou činnost (ne všechny spolupracují s ústředím), od roku 1992 existuje pobočka i v České republice. Organizace pořádá vědecké semináře a přednášky, každoročně výroční konferenci (v roce 1998 v Bratislavě, v dubnu 1999 v Minnesotě v souvislosti s návštěvou prezidenta V. Havla, který se zasedání osobně zúčastnil) a každé dva roky kongres (v srpnu 2000 se uskutečnil ve Washingtonu, D.C.), vyvíjí i vlastní publikační činnost (měsíční Zprávy SVU a periodický sborník Kosmas). V r. 1998 obdržela od Ministerstva zahraničních věcí ČR grant ve výši USD 16.000 na projekt záchrany českého kulturního dědictví v USA.

Krajanský tisk

Redakce dvou největších česko-amerických novin sídlí v New Yorku. Americké listy jsou nezávislý čtrnáctideník, který svůj původ odvozuje od starých New Yorských Listů. Uveřejňuje články česky a slovensky píšících autorů. Všeobecně je považován za nejčtenější krajanské periodikum v Severní Americe. Šéfredaktorem je Petr Bísek. Jeho největším konkurentem jsou Československé noviny, které mají podobnou orientaci, ale užší záběr a k ČR jsou kritičtější. Šéfredaktorem je Jan Krondl. Josef Schrabal vydává na internetu Newyorské listy, které jsou vůči ČR značně kritické.
MZV ČR

obsah | svět - svet