EU je jako Sovětský svaz, varoval Klaus Ukrajince

"A vy jste odkud?" ptá se prodavač hamburgerů na začátku pěší zóny v černomořské Oděse. Při odpovědi, že z České republiky, hned dodá, že tu je český prezident Václav Klaus. Je tomu tak proto, že tolik prezidentů zase do tohoto rusko-židovského města na jihu Ukrajiny nejezdí. "Česká republika, to je Evropská unie," dodá pak prodavač s trochou obdivu. Václav Klaus je pro Ukrajince prezidentem státu, který je v první řadě členem Evropské unie a teprve potom Českou republikou.

Evropská unie je zde vnímána jako vzdálený cíl, kterého by velká část Ukrajinců ráda někdy dosáhla. Mnoho místních ale také ví, že se to nemusí podařit. A Klaus je pro ně hlavou státu, kterému se cesta do Evropské unie povedla. Podle toho vypadalo i Klausovo setkání s ukrajinskými novináři. Když se s nimi český prezident sešel ve své dočasné kyjevské rezidenci, polovina otázek se týkala ukrajinských "gastarbeiterů" v Česku. Druhá -možná o něco větší část setkání - se věnovala Evropské unii.

Klaus nejdřív ukrajinské novináře překvapil požadavkem, že setkání bude probíhat v ruštině. A to ještě přítomní netušili, že za chvíli začne vytvářet paralely mezi Evropskou unií a Sovětským svazem.

Nejdřív ovšem musel odpovídat na otázky typu "Co byste vy jako známý euroskeptik řekl k postoji našich euroromantiků k Evropské unii". Klaus se chvilku zamýšlí a pak solidní maturitní ruštinou, v níž jen občas poplete nějaké slovíčko, odpovídá: "Euroskeptik, to je nálepka. Já jsem eurooptimista."

A hned vzápětí český prezident přítomným ukrajinským novinářům vysvětluje, že pokud jde o zrušení všech hranic a překážek bránících volnému pohybu osob, zboží, kapitálu a myšlenek v rámci Evropské unie, tak to on, Václav Klaus, stoprocentně podporuje. "O tom jsme vždy přemýšleli," řekne český prezident rusky. Všichni Ukrajinci ale chápou, že chtěl říci něco jiného, třeba "snili".

Vzápětí vysvětlí, co mu v Evropské unii vadí - snaha některých politických sil změnit ji ve stát. A protože má český prezident pocit, že musí použít nějaké přirovnání, poví: "Jsem proti tomu, aby se Evropská unie organizovala jako svaz, ve smyslu, který vy tak dobře znáte."

Všichni dobře rozumí. Český prezident prostě přirovnal unii proměněnou podle představ tvůrců evropské ústavy k Sovětskému svazu. A podobný příměr použil navíc i v otázce eura. "Ukrajina před patnácti lety řešila otázku, zda ponechat společnou měnu (rubl) s Kyrgyzstánem, Kazachstánem a dalšími zeměmi. A řešila to odchodem. A rozhodla se správně. My máme opačný problém," uvedl Klaus, z čehož stejně jednoznačně vyplynulo, že pokud by to bylo na něm, v České republice by se eurem nikdy neplatilo.

Vzdálená vidina

Ukrajinským "euroromantikům" dal Václav Klaus na závěr jednu radu, že nejdřív, než začnou klepat na dveře Evropské unie, měli by vědět, co je za těmi dveřmi. Známé úsloví "kdyby jsem to býval věděl, tak bych tam nelezl" český "eurooptimistický" prezident před ukrajinskými novináři nepoužil.

Pro Ukrajince je ovšem Evropská unie vidinou natolik vzdálenou, že její budoucnost tu nikdo neřeší. Stejně tak si nikdo neklade otázky, kterými teď "unijní" Evropa žije - co bude s EU po dvojím odmítnutí euroústavy. A už vůbec nikoho nezajímá, zda bude nějaké české referendum k euroústavě. To je prostě, tak řečeno, pod ukrajinskou rozlišovací schopnost. Podobně jako jsou například pod tu českou rozlišovací schopnost rozmíšky mezi jednotlivými "juščenkovskými" frakcemi v parlamentu.

LUBOŠ PALATA

obsah | svět - svet