Hroby českých vojáků v Buzuluku chátrají

"Ostuda Česka," říkají historici. "Nejsou peníze," namítají státní úředníci. Spor je o hroby Čechoslováků, kteří padli v bojích s hitlerovci. Většina je v dezolátním stavu. Dokonce i hřbitov v ruském Buzuluku, kde se v roce 1943 zformoval československý prapor. Zanedbaný hřbitov kontrastuje s přípravou velkolepých oslav šedesátého výročí konce druhé světové války.

V uralském Buzuluku leží 67 Čechoslováků a v jejich vlasti se o nich neví. Rozpadající se plot a místo náhrobků betonové špalky -to je obraz odpočinku lidí, bez jejichž hrdinství by Česko nebylo.

Jakžtakž vypadá jen obelisk s nápisem "Padlým československým vojákům". Ale jen proto, že jej den před návštěvou českých novinářů natřeli stříbřenkou a položili k němu věnce. "Mrzí nás to, ale nemáme peníze, abychom hřbitov Čechoslováků, jimž jsme tolik zavázáni, udržovali v důstojném stavu," omlouvá se s rozpaky starosta Buzuluku Valerij Rogožkin. A dodává: "Možná by mohla Praha něčím přispět. Co říkáte?"

Česká ostuda

Jenomže peníze nemá ani české ministerstvo obrany. Na údržbu tisíců hrobů legionářů z první světové a československých vojáků z druhé světové války roztroušených po Evropě, Asii či Africe má pro příští rok pouhý milion a půl korun. Loni přitom ministerstvu zbylo sedm miliard, které nestačilo utratit za nákup zbraní a modernizaci základen.

I vedoucí referátu válečných hrobů ministerstva obrany Antonín Vácha ujišťuje, že stav hrobů československých vojáků v Buzuluku mu není lhostejný: "Ale máme jen tolik peněz, kolik máme. V nejbližší době s jejich opravou nepočítáme." Historik Zdeněk Vališ navštívil buzulucký hřbitov před dvaceti lety a již tehdy byl na náhrobky žalostný pohled. "Rusům to nezazlívám -mají dnes svých problémů dost. Ale vztah Česka k hrobům vojáků, kteří bojovali za nezávislost republiky, je ostudný. V civilizovaných zemích to nemá obdoby."

Jen v Rusku je přitom 430 českých či československých hřbitovů. "Možná se vám to nezdá, ale podnikli jsme toho na jejich záchranu už docela dost," oponuje český vojenský přidělenec v Moskvě Karel Kotek. Za úspěch považuje opravu vladivostockého hřbitova 170 československých legionářů, který bude vysvěcen v září.

Marné apely na Rusy

"Snažíme se apelovat na Rusy, seč můžeme, že i my se přece staráme o hroby jejich vojáků v Česku, ale zatím bezvýsledně. Do Buzuluku se teprve chystám. První zprávu o tom, jak na tom hřbitov našich vojáků je, mám od vás."

Kotek si nedělá iluze, na kom zůstane oprava zchátralého buzuluckého hřbitova. "Na kom asi? Na nás."