V Kodani vzniká nová "společná Evropa"

Dnes nastal den "D", kdy mají kandidáti ukončit vstupní jednání do Evropské unie. Představitelé unie v noci na dnešek připravili půdu pro rozšíření tím, že schválili individuální balíčky, které byly nabídnuty jednotlivým kandidátům. Konečná jednání, na kterých se rozhodne, zda všichni z kandidátů vstoupí do EU, začínají dnes.

Nejvyšší představitelé členských států Evropské unie schválili v noci na dnešek dánské návrhy podmínek pro ukončení vstupních rozhovorů s deseti kandidátskými zeměmi včetně České republiky a Slovenska. Na tiskové konferenci v Kodani to potvrdil dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.

"Máme souhlas s balíčky, které byly předloženy kandidátům. Budou základem pro konečné jednání s nimi," uvedl premiér.

Rasmussen se postupně sejde s vyjednavači

Dánský premiér oznámil, že se dnes ráno sejde s polským premiérem Leszkem Millerem a případně dalšími státníky ze vstupujících zemí. Miller je k Rasmussenovi objednán na osmou ráno. Vyjednávači dalších kandidátských zemí mají přijít v deset. Premiéři budou v Kodani, připraveni kdykoli přispěchat.

"Zatím jsem se nerozhodl, zda se s dalšími kandidáty sejdu ještě dřív, než obnovíme schůzi (Evropské rady)," řekl Rasmussen. "Nepochybně se s nimi však sejdu - o časovém rozvrhu jsem ještě nerozhodl."

. Summit EU pokračuje v 9:30 setkáním premiérů a prezidentů s předsedou Evropského parlamentu Patem Coxem. Není zcela zřejmé, co bude náplní dalšího dopoledního sezení - lze si představit řetězové rozhovory s kandidáty i řadu bilaterálních setkání. Na programu jsou i některé dílčí věci a zahraničněpolitické rezoluce.

Hlavní neznámou dnes v noci je, zda se účastníci summitu dohodli na nějakém finančním obnosu, který by mezi uchazeče mohli rozdělit. Nejméně čtyři z nich nejsou totiž vůbec srozuměni s dosavadními dánskými "balíčky", nyní schválenými, a další mají silnější či slabší výhrady. Pokud EU začne jednat o "náplasti" dopoledne, může se jednání protáhnout do večera, noci, ba do soboty.

Body i prohry ČR ve vyjednávání

Česká delegace přijela do Kodaně s kufrem vyjednaných úlev z uplatňování tvrdých unijních norem, s řadou kompromisů a zároveň s několika neúspěchy.

Ty utržila zejména v položkách, v nichž se sousední země obávaly konkurence českých pracovníků: Německo a Rakousko neúprosně zůstaly na kategoricky odmítavém stanovisku k volnému přijímání českých sil, na němž zjevně budou trvat až sedm let. Vyjednávačům za ČR se ovšem podařilo uzavřít dohody, že u nich budou moci Češi - za stejných podmínek jako domácí - volně hledat zaměstnání a pracovat, s Nizozemskem, Irskem, Dánskem, Švédskem a Británií. Jiní, například Lucembursko či Španělsko, chtějí vůči nám pracovní povolení uplatňovat jen dva roky. Dalším výrazným neúspěchem je omezení pro české dopravce. Ti nebudou moci po pět let volně poskytovat své služby automaticky ve všech zemích Unie. Řada členských států sice toto omezení neuplatní, neústupný postoj ale opět zaujalo klíčové Německo. Pro státy patnáctky naopak nebylo lehké přijmout kategorický český požadavek, že sedm let nebudou mít cizinci v ČR právo koupit si zemědělskou a lesní půdu, a pět let si musejí nechat zajít chuť na vlastní byt či dům v Česku. Atmosféru vyjednávání ztěžovaly ineustálé útoky na Benešovy dekrety, které se dařilo odrážet, až nakonec i europarlament uznal, že nejsou překážkou vstupu ČR do Unie. Stejně tak zdramatizovalo situaci vyjednávání Rakousko požadavkem na zrušení Temelína. I tuto situaci se podařilo vyřešit tím, že Česko uplatnilo na Temelín nejnáročnější bezpečnostní normy. Nyní, bez ohledu na trvající výpady z rakouské strany, se o něm v Evropě hovoří jako o jedné z nejbezpečnějších jaderných elektráren.

Až do poslední chvíle se všichni kandidáti, tedy i Česko, neúspěšně snažili získat na přímé zemědělské platby v prvním roce po vstupu víc než zatím přiznaných 25 procent sumy, na kterou by měli nárok jako dosavadní členové. I tady ale dosáhli jistého změkčení: původně Unie nechtěla tyto platby přiznat vůbec, pak kývla, aby se dorovnaly až do 45 procent z unijních zdrojů jinak určených na rozvoj venkova a v některých případech by mohli zemědělci dostávat až sto procent. Rozdíl si ale každá země bude hradit z národního rozpočtu. Státní tajemník Pavel Telička vyjednal v Bruselu navíc výjimku pro obilí, jehož pěstitelé budou moci dostávat 50 procent podpor běžných v Unii, a výrobci bramborového škrobu dokonce sto procent. Podstatně horší je pro ČR výsledek kolem výrobních zemědělských kvót - v nejlepších případech se dojednané množství sotva přiblížilo tomu, oč Praha usilovala. Úspěšnější bylo vyjednání přechodných období na některé daně (stavební práce, energii, alkohol a cigarety), potvrzení ochranné známky na budějovické pivo a souhlas s přidáváním lihu do slivovice. Rum se ovšem musí přejmenovat, na tento název má v EU právo jen destilát z pravé cukrové třtiny. Úspěchem je i dosažení stejného počtu eurokřesel, jako mají stejně lidnaté členské státy Unie.

Slovensko je pripravené na dohodu

Slovensko je v zásade spokojné, ale s Európskou úniou bude aj dnes v Kodani ďalej vyjednávať. Trvá na svojich požiadavkách voči EÚ a chce ešte zlepšiť svoje pozície pri rokovaniach o priamych platbách poľnohospodárom a zlepšení rozpočtovej situácie po vstupe do únie. S týmto odhodlaním prišla do Kodane slovenská delegácia.

"Ak čo len obhájime súčasnú dobrú pozíciu, myslím, že budeme spokojní. Neskrývam však, že sa chceme pokúsiť ešte o niečo viac," uviedol premiér Mikuláš Dzurinda po príchode do Kodane, kde bude dnes rokovať s predstaviteľmi členských krajín EÚ.

To, či sa Slovensku podarí získať viac, je však otázne. "Je to problém," reagoval včera taliansky premiér Silvio Berlusconi na otázku Pravdy, či bude ochotný ustúpiť pri finančných požiadavkách kandidátov. "Zatiaľ sme o tom nehovorili. O tom budeme rokovať v piatok," povedal tiež pre Pravdu francúzsky premiér Jean Pierre Raffarin.

Aj dánsky premiér Anders Fogh Rasmussen včera večer tesne pred oficiálnym začiatkom summitu EÚ vyzval členské štáty aj desať kandidátov na "kompromis" a "pružnosť". Na kandidátov sa obrátil s dramatickou výzvou, aby prijali konečnú ponuku, lebo inak môžu na veľa rokov oneskoriť historické rozšírenie únie. "Nevravím, že je to otázka teraz alebo nikdy. Je to však otázka, či teraz, alebo o roky neskôr, možno o veľa rokov," povedal na tlačovej konferencii. "V tejto chvíli nemám viac peňazí," dodal.

Otázne je, či budú spoločne postupovať štáty v rámci V4, ktoré sa dohodli na tom, že budú na svojich požiadavkách trvať a vyjednávať až do konca. Vyzerá to však tak, že pred summitom sa skôr strážia. Presnejšie, strážia, aby Varšava nedostala viac. "Nám ide teraz o to, aby to, čo vyjedná Poľsko navyše, bolo prístupné aj pre ostatné štáty, aby bol zachovaný princíp rovnoprávnosti," povedal pre Pravdu šéf českej diplomacie Cyril Svoboda. Na našu otázku, či sú náznaky, že Poľsko dostane viac, povedal: "Snažíme sa o to, aby to tak nebolo." Pripustil však, že z radov nemeckých kresťanských demokratov počul názory, že Berlín by mal lobovať za Varšavu. Premiér Dzurinda napriek tomu zatiaľ nevidí "najmenší dôvod na zmenu stratégie vyjednávania". "Nemali by sme podliehať kuloárnym informáciám," povedal premiér pre Pravdu.

HELENA LANDOVSKÁ, PRÁVO, ZOLO MIKEŠ, PRAVDA

obsah | svět - svet