Premiér Zeman debatoval v Commonwealth Clubu

Premiré ČR Miloš Zeman se v úterý 6. 11. 2001 zúčastnil otevřené diskuze v americkém Comonwealth Clubu, nejstarším debatním klubu v USA založeném v roce 1903.

Velká část otázek a podnětů se točila zejména kolem plánovaného rozšíření NATO o tři pobaltské republiky. Podle prohlášení Miloše Zemana lze v tomto směru počítat s podporou České republiky, ale pouze v tom případě, že přizvány budou rovněž Slovensko a Slovinsko. "V případě Slovenska," dodal ještě premiér, "záleží zejména na tom, jak dopadnou příští volby..." Tím jednoznačně narážel na zvyšující se preference mezinárodně nepopulární strany bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara - Hnutí za demokratické Slovensko. "Já však doufám, že lidé na Slovensku se zasadí o udržení skutečných demokratických principů a nic nebude stát v cestě tomu, aby se mohli stát právoplatnými členy Severoatlantické aliance." Toto téma pak Miloš Zeman uzavřel varováním před přílišným rozšiřováním aliance, které by prý mohlo vést k "adaptačnímu šoku".

Další, dnes nesmírně aktuální kapitolou, která se pochopitelně otevřela i v Commonwealth Clubu, je mezinárodní terorizmus a koaliční boj proti němu. Premiér Zeman musel čelit zejména otázkám kolem pohybu a záhadným kontaktům Muhammada Atty v Praze. Předseda české vlády potvrdil, že pohyb tohoto spolupachatele na teroristických útocích v USA byl odpočátku velice bedlivě monitorován, ale nikdo v té době ještě nemohl v nejmenším tušit, že se zanedlouho stane teroristou. "Krom toho strávil Atta v Praze pouhé dva dny, kdežto předtím žil nejméně rok v Německu a také v USA," neopomněl připomenout Miloš Zeman.

Jednoznačně větší podporu české vlády při odvetných útocích v Afgánistánu, oproti předchozímu bombardování Jugoslávie, zdůvodnil premiér tím, že nyní se jedná o celosvětový zájem, kdežto před dvěma lety se tak dělo z pr ncipu, který vláda nesdílela. Nálety v Jugosláviji podle jeho slov "otevřely v Kosovu prostor nové diktatuře a teroru. Organizace UCK, která byla původně správně označována za fundamentalistickou islámskou organizaci financovanou narkomafií, se pak přes noc přetavila na národněosvobozenecké hnutí. Výsledkem byly pak například události v Makedonii."

Nakonec se Miloš Zeman celkme jednoznačně vyjádřil k otázkám ohledně finančního odškodnění odsunutých Němců. "Ti, kteří za války bojovali proti Hitlerovi a posléze byli nespravedlivě zahrnuti do odsunu, pochopitelně právo na odškodnění mají a odškodněni také budou. Avšak ti co naopak Hitlera podporovali a tím i genocidu českého národa, nemohou být odškodněni z fondu, který je určen obětem nacismu. To by byl cynický výsměch." Tím byla debata v Commonwealth Clubu definitivně uzavřena.

MARTIN PÍSECKÝ

obsah | svět - svet