Češi za "velkou louží": odvrácená tvář snu

Je to však jen příznačný vrcholek ledovce. Zatímco většina amerických zákazníků pokojně spí, v supermarketech Wal-Martu, Kmartu, Target a jiných obchodních sítí leští podlahy a pucují toalety tisíce imigrantů. Většinou bez pracovního povolení, pojištění a příplatků za noční práci nebo přesčasy. Přijeli sem jen na turistické vízum. A Čechů je mezi nimi hodně. Další tisíce z nich pracují jako servírky či levní pomocníci v restauracích nebo kdekoli jinde.

Leckterým to vyjde a třeba po roce se vracejí domů se slušnou částkou dolarů, dobrou znalostí angličtiny a zvýšeným sebevědomím, že vše úspěšně zvládli a že ze své mzdy nemuseli americké pokladně zaplatit ani jeden cent na daních. Jiní zase mají podstatně horší zkušenosti. Nedávno americká agentura AP s odvoláním na odhady amerických úřadů uvedla, že v USA pracuje ilegálně sto až dvě stě tisíc českých občanů.

Podobně jako do Česka putují za prací ukrajinští či jiní zedníci nebo uklízeči, Češi a Moravané míří s vidinou rychlého zbohatnutí za "velkou louži". Jsou mnohdy ochotni přijmout i tu nejpodřadnější a mizerně placenou práci, kterou by Američané nepřijali. Vydělávají na nich především ty firmy, které už dopředu počítají s tím, že ten, kdo pracuje načerno, musí být rád, že nějaký ten dolar vůbec dostane. A velmi často se stává, jak zaznělo před nejrůznějšími americkými soudy, že uchazeč o ilegální práci musí předem nejrůznějším prostředníkům či firmám zaplatit za výsadu pracovat třeba tisíc nebo až dva tisíce dolarů. A jakmile se jednou ocitne takový "ilegál" v osidlech mafiánských prostředníků, nemusí se vůbec doplatit - platí jim za stravu, ubytování i nejrůznější sliby (vždyť často sám umí anglicky jen pár slov) a do rukou dostává jen pár dolarů. Nejsou výjimky, že zprostředkovatelské firmy platí ilegálním pracovníkům hluboce pod hranicí minimální hodinové mzdy - 5,15 dolaru.

"Naši šéfové byli Poláci a dávali nám práci jen tehdy, pokud jsme se jim zalíbili a zaplatili všechny poplatky, které po nás chtěli. A když jsme odcházeli, nepodařilo se nám z nich získat naše peníze, které nám slíbili," říká Češka Anna, která dělala v Texasu uklízečku. Čech Martin, který se doma kdysi živil jako vyhazovač v baru a považoval se za muže z ocele, nikdy nezažil takový očistec, jakým prošel v Americe. Jak řekl agentuře AP, nechal se zlákat inzeráty a skončil bez peněz a v rukou policie. "Všechno, čím mě ti prostředníci lákali, byla jediná velká lež."

Souvislosti

* agentura AP 100 - 200 tisíc
* český konzul v USA 40 - 50 tisíc

*) Jedná se o celkový počet víz včetně turistických, studentských, služebních aj.
**) Zahrnuje pouze počty od počátku tzv. digitálního zpracování víz
***) Neúplný údaj

Ne vyhoštění, nýbrž čekání ve vězení je to nejhorší, říká konzul

Český konzul ve Washingtonu Richard Krpač pracuje ve Spojených státech ve své funkci už čtvrtým rokem. Zná z osobní zkušenosti stovky případů českých občanů, kterým jejich cesta za americkým snem nevyšla. Podle něj jsou však odhady uvedené agenturou AP, že v USA nelegálně pracuje až 200 000 Čechů, tedy množství, které představuje součet obyvatel Hradce Králové a Pardubic, značně nadnesené. "Netuším, kde to AP vzala. Tato hranice je naprosto nesmyslná. Podle americké imigrační služby jim chybí od českých občanů na 120 000 kartiček, které se odevzdávají při odletu, ale vím z vlastní zkušenosti, že mnoha lidem prostě zůstane zapomenuta v pase. Můj odhad s ohledem na počet vydaných amerických víz je, že našich občanů pracují v USA desetitisíce, zhruba tak 40 až 50 tisíc."

Kolik našich občanů se ocitá za mřížemi?

Ročně se toto číslo pohybuje kolem 800 až 900 osob, přičemž naprostá většina z nich se dostane do vězení za práci načerno, ostatní, asi deset procent, za kriminální činnost.

Co čeká ilegální pracovníky, jsou-li chyceni?

Všichni jsou vyhoštěni až na mizivý zlomek těch lidí, kteří jsou pro vyšetřovatele natolik důležití, že jim slíbí legalizaci pobytu či dlouhodobá pracovní víza. Například Češi svědčili proti svým zaměstnavatelům nebo prostitutky v New Yorku a v Los Angeles svědčily proti kuplířům. Za kuplířství pochopitelně čekají pachatele mnohem tvrdší tresty než za pouhé ilegální zaměstnání. Ovšem daleko horším trestem než samo vyhoštění je pro lidi leckdy velmi tvrdý a dlouhý pobyt ve vězení, které předchází vyhoštění. Bohužel, navzdory mezinárodním konvencím a tomu, že existuje konzulární dohoda mezi oběma zeměmi, zdaleka nejsme uvědoměni o všech případech, kdy se naši občané dostanou v USA za mříže. Měli bychom se o tom dovědět do tří dnů a mnohdy se stává, že se to vůbec nedozvíme. Problémem je, že v USA existuje obrovské množství orgánů i jednotek, které mají pravomoc zadržet osoby. Dejme tomu, že třeba někam do Arizony se tato povinnost ohlásit zadržení cizince nedostane.

Jak vidíte podmínky, za kterých jsou Češi ochotni pracovat?

Nedávno jsem zde měl muže, který se mi přiznal, že od února nemohl odejít ze svého pracoviště, kde den co den pracoval deset hodin. Přichází pak stres, deziluze, řešení alkoholem, drogami i sebevraždou. Ti lidé se dostávají do rukou kontraktorů, na kterých jsou naprosto závislí. A tito kontraktoři se už tím, že je zaměstnávají, pohybují pod legálním prahem a leckdy mají blízko ke klasické trestné činnosti, případně jsou naprosto bezohlední vůči lidem, které zaměstnávají.