Češi v Hollywoodu

Že se v Hollywoodu svými snímky Amadeus nebo Valmont proslavil český režisér Miloš Forman či jeho někdejší dvorní kameraman Miroslav Ondříček není žádnou novinkou. I hollywoodská zkušenost Karla Rodena ve filmu Patnáct minut plnila stránky českých novin.V centru světové kinematografie však sklízí úspěch i další Češi, o kterých se u nás píše a mluví jen zřídka.

˝Prosadit se v Hollywoodu se samozřejmě daří jen těm nejlepším a nejpracovitějším, kteří se rozhodnou přestěhovat se do L. A. Záleží i na ulicích, jestli bydlíte výš nebo níž, jak daleko od vás bydlí režisér, kdo vám dá důvěru a kdo vás prosadí. Tam hraje velkou roli štěstí,˝ popisuje cestu k hollywoodskému úspěchu prezident České filmové a televizní akademie Petr Vachler.

˝Chcete-li pracovat profesně pro Hollywood, musíte žít v centru a být v dosahu. Je sice pár tvůrců, kteří žijí jinde, ale to se dá spočítat na prstech jedný ruky.˝ Podle Vachlera je v Los Angeles komické představit se jako herec, protože na svou hereckou příležitost tam čeká každý číšník.

˝Chtít uspět znamená každej den chodit na konkurzy, čekat pořád na těch pět vteřin, který můžou přinést roli, a zároveň být připravenej, že vás zase můžou do vteřiny odvolat. Nejzásadnější věta pro Hollywood: Bejt dvacet čtyři hodin připravenej na to, kdy přijde to štěstí. A pokud řekne v tu chvíli někdo, že nemá zrovna čas, tak ztrácí možná příležitost na celej život.˝

Herečka Ava Jansen: Najednou jsem byla Nikdo

Tančila ve Formanově Muži na měsíci, hrála ruskou špiónku ve filmu Hidden Agenda nebo v nezávislém filmu z roku 2001 Diary of a Sex Addict, příběhu člověka závislého na sexu, kde si zahrála také Nastassja Kinská.

V Československu vystudovala Eva Jeníčková alias Ava Jansen (38) DAMU a široké divácké veřejnosti zůstala v povědomí jako Vendulka-utěšitelka ze dvou dílů Kleinovy tetralogie o Básnících. Český literární fond jí udělil cenu za hlavní roli v muzikálu Vlci. V červnu 1987 získala Eva Jeníčková Fullbrightovo stipendium (Fullbrightova nadace podporuje výměnu studentů a učitelů mezi USA a ostatním světem) v USA. Odjet se jí podařilo ale až za dva roky.

Začátky v Americe prý byly těžké, jak se svěřila herečka časopisu Reflex: ˝Neměla jsem žádné kontakty, bylo to moc těžký. Fullbright tehdy dával tisíc dolarů měsíčně, pět set jsem měla na nájem, dvě stě na podzemku. Zvlášť když jste doma trošku známý, je těžké přijmout úlohu, že jste Nikdo. Studovala jsem herecké kurzy, ale castingů jsem se zúčastnit nemohla, protože první, na co se vás zeptají, je, jestli máte zelenou kartu. Přivydělávala jsem si tak, že jsem stála modelem. Tam se nikdo na nic neptal.˝

Následně získala v newyorském konkurzu angažmá do muzikálu Cats v Německu. Po roce se vrátila do USA a v L. A. vyhrála konkurz do muzikálu Ragtime. Čeští televizní diváci ji mohli vidět v jednom dílu populárního seriálu Ally McBealová.

Herec Jan Rubes: Z opery do seriálu Pohotovost

Dalšímu Čechovi, herci Janu Rubesovi (82), se brány Hollywoodu otevřely v roce 1984, když si zahrál s Harrisonem Fordem ve filmu Svědek.

Z Československa emigroval v roce 1948 jako osmadvacetiletý operní pěvec do Kanady. Zpíval dlouhá léta s Kanadskou operní společností. Začal se však objevovat také jako herec v kanadské televizi i ve filmech. Průlomem v kariéře byla role Eli Lappa v již zmíněném snímku Svědek, která mu vynesla desítky dalších filmových a televizních příležitostí.

V devadesátých letech hrál například v Aktech X nebo v seriálu Pohotovost. Na svém kontě má téměř padesát filmů a třicet televizních pořadů. Jeho filmovými kolegy byli mimo jiné John Travolta, Gene Hackman či Charlie Sheen.

Manželka Jana Rubese Susan pochází také z Československa, ale potkali se až při natáčení v Americe. V České republice se Jan Rubes objevil před třemi lety, když na slavnostním ceremoniálu předával herci Olafu Lubaszenkovi Českého lva za nejlepší herecký výkon (Kdo chce zabít Sekala).

Mistr zvuku Martin Maryška: Všechno diktují celebrity

Martin Maryška (55) ozvučil v Hollywoodu například snímek Davida Lynche Duna, film Zachraňte Williho nebo Vodní svět Kevina Costnera. Patří v Americe mezi zvukařskou špičku. V Česku naposledy pracoval ˝sound designer˝ Maryška pro slovenský film Fontána pre Zuzanu 3.

O tom, co předcházelo jeho emigraci v roce 1969, odmítá mluvit, je to pro něj prý stále velmi ˝bolestná záležitost˝. Z vlasti odešel do Švýcarska, kde vystudoval umění a francouzskou literaturu. Po studiích měl na vybranou: buď odjede do Říma, nebo do Kalifornie studovat filmovou školu. ˝Bylo to srdce (červená devítka), které rozhodlo,˝ komentuje proč odjel do L. A.

Na otázku, jak se dostal ke ˝zvuku˝, odpovídá LN e-mailem: ˝Po dokončení školy jsem vsadil (opět) všechno na jednu kartu. Pustil jsem se do jednoho projektu, který nakonec nevyšel, a vše jsem ztratil. Náhoda tomu však chtěla, zavolali mi, jestli bych nechtěl spolupracovat na filmu Duna s Davidem Lynchem. Byv bez peněz, odpověděl jsem, že s tou největší radostí. A druhý den jsem byl u zvuku.˝

O svých začátcích mluví jako o ˝hrozných˝. ˝Nevěděl jsem o zvuku mnoho, a tak jsem jej dělal jakoby pro svůj film, tak jak jsem si to sám představoval. Naštěstí se zvuk líbil! Znělo to jinak, zdálo se to pestřejší a barevnější,˝ vzpomíná na první zvukařské výsledky. ˝V Hollywoodu jsou štěstí a známosti, stejně jako v životě, velmi nutné. Tady se říká, že není tak důležité, co umíš, ale koho znáš,˝ tvrdí na rovinu.

V Americe spolupracoval s režisérem Ivanem Passerem, hudebním skladatelem Iljou Cmíralem či producentem Evženem Kolářem a mladým režisérem Janem Kováčem. Spolupráci s hollywoodskými hvězdami komentuje slovy: ˝Když už dostávají dvacet milionů za film, tak diktují oni, jak se co bude dělat, a my všichni, občas i režiséři, se musíme přizpůsobit jim. Ale stalo se, že jedna z našich největších hvězd světového plátna, kterou nebudu jmenovat, neb s ním mám v dohledné době spolupracovat, řekl na place, že filmy jsou v dnešní době moc drahé a že je to tím, že filmové odbory chtějí příliš peněž pro své lidi. On za film dostal 18 milionů a celkový rozpočet byl 26 milionů dolarů!!! Z placu byl vypískán a rychle zmizel ve své limuzíně.˝

V budoucnu by rád film také režíroval. ˝Kdo by nechtěl... slyšel jsem, že je to i přání papeže Johna Paula the Second. Mám k tomu sice víc předpokladů, ale on má tam nahoře, aspoň se to říká, velmi dobrýho kamaráda.˝ Napsal také několik scénářů a dokončuje svoji druhou knihu.

Producent Evžen Kolář: Začínal s reklamou a béčkovými horory

Evžen Kolář je nezávislý hollywoodský producent. Jeho společnost se jmenuje Kolar Productions a její zatím poslední produkční prací je film o manželství Gustava Mahlera a jeho ženy Almy Bride of the Wind. Kolář produkoval mimo jiné akční snímek Double Impact s Jeanem-Claudem Van Dammem, který běžel i v českých kinech.

Po nedokončeném studiu průmyslovky v Praze odjel Evžen Kolář se svým otcem, československým diplomatem v Sýrii a Libanonu, do Bejrútu, kde vystudoval francouzské gymnázium. Po roce 1969 se do okupovaného Československa už nevrátil.

Po dalších studiích, tentokrát v Anglii v Cambridge, pracoval Kolář jako asistent režie především u reklam. Později produkoval v Londýně dvě divadelní hry. V roce 1980 se oženil. Jeho manželka pracovala pro George Lucase na projektu Hvězdných válek. Odjeli spolu do San Franciska a pak do Los Angeles, kde Kolář začínal jako producent nízkorozpočtových hororů. V jeho produkci vznikly desítky celovečerních filmů, kde si zahrál mimo jiné Gene Hackman nebo Harvey Keitel.

Režisér Ivan Passer: Intimní osvětlení a Stalin

Ivan Passer (69) začínal jako asistent režiséra Vojtěcha Jasného při filmu Až přijde kocour a jako spoluscenárista a asistent režie u Formanových filmů Lásky jedné plavovlásky a Černý Petr. V roce 1966 natočil vlastní snímek Intimní osvětlení, který mu udělal jméno i ve světě. O tři roky později emigroval z okupovaného Československa do USA a od roku 1971 už točí filmy i zde.

V encyklopedii Kronika filmu se o jeho filmu s tematikou návratu z vietnamské války Cutter˝s Way (Cutterova cesta) z roku 1981 s Jeffem Bridgesem v hlavní roli píše: ˝Režiséra českého původu zřejmě zajímají víc palčivé otázky než odpovědi na ně, což sice vnímání jeho filmu neusnadňuje, zato mu zcela určitě přidává na věrohodnosti.˝

V roce 1992 natočil pro kabelovou televizi film Stalin, který mu vynesl několik prestižních cen. Jeho zatím poslední celovečerní snímek je Wishing Tree (Strom přání) z roku 1999, k němuž skládal hudbu další Čech Elia Cmíral.

Kaskadér Martin Hub: Kdo si nechá poradit, vyhrává

Spielberg je decentní pán, kterej mluví tak potichu, že ho skoro není slyšet. Režisér Cameron je horkokrevnej člověk, je jak malý dítě. Nadává, všechny posílá někam... Ale oba mají obrovskou autoritu,˝ vzpomíná český kaskadér Martin Hub (38) na spolupráci s hollywoodskými režiséry Stevenem Spielbergem na filmu Zachraňte vojína Ryana a s Jamesem Cameronem na Titanicu.

˝Cameron si mě vyloženě hýčkal, dělal jsem s ním ty vážnější akce... Všechny vždycky seřval, ale ke mně přišel a ptal se, jak se cejtím, jestli jsem v pořádku,˝ pokračuje Hub.

Filmovým kaskadérem je od roku 1986, úplně prvním filmem, který natočil, byla Polní mše s Rudolfem Hrušínským. Jeho první výraznější práce s americkou produkcí přišla o šest let později, v roce 1992. ˝Točil jsem osm dílů seriálu Mladý Indiana Jones režiséra George Lucase. Myslím, že běží v televizi,˝ poznamenává Martin Hub, který trvale žije v Praze. Za svůj vrchol považuje práci na filmu Zachraňte vojína Ryana.

"Nejpyšnější jsem na Ryana. To bylo furt Titanic, Titanic! Všichni chtěli mluvit o Titanicu. Mám Titanicu plný zuby,˝ říká se znatelnou nadsázkou. ˝Ryan, to byla práce se Spielbergem... No představte si, přijde k vám Spielberg a představí se: Steven Spielberg, těší mě, že s námi budete pracovat. Říkal jsem si, že si snad dělá srandu. Já ho znám, proč se mi představuje,˝ směje se muž, který ve své vypracované mohutné postavě kaskadéra nezapře.

Čeští kaskadéři jsou hollywoodskou produkcí hojně vyhledávaní, mimo jiné prý pro svoji univerzálnost. ˝Tady abysme se uživili, tak to musíme umět s autem, musíme umět padat i hořet. V Americe jsou na všechno specializovaný.˝

Mezi jeho poslední práce patří filmy natáčené v Praze - xXx, kde hrál postavu Ivana Podrova, a Liga gentlemanů se Seanem Connerym v hlavní roli. Jako kaskadér se zúčastnil natáčení filmů Stalingrad, Gladiátor nebo Mumie. Za svou kariéru už účinkoval ve více než 350 filmech. ˝Rád dělám ale i český věci. Točí se sice málo filmů, ale je to příjemná práce a člověk si může popovídat.˝ V poslední době pomáhá také trénovat mladší kolegy. ˝Pomáhám Láďovi Lahodovi a Petrovi Drozdovi trénovat mladý kluky. Zkušenosti, který ti starší předávali nám, předáváme teď mladším. Kdo si nechá poradit, vyhrává,˝ rozesměje se. ˝Jo, to jsem byl zase chytrej.˝ Martin Hub už nedělá jen ˝akce˝. ˝Pracuju už taky jako koordinátor kaskadérů za českou stranu, když tady třeba natáčejí Američani.˝

LENKA NEJEZCHLEBOVÁ

obsah | svět - svet