Češi v Brazílii

Existují dokumenty svědčící o přítomnosti českých jezuitů na latinskoamerickém kontinentu v letech 1678 a 1755. Mezi lety 1656 až 1705 působil v brazilském teritoriu český jezuita - misionář - Valentin Stansel z Olomouce, který zde připravil půdu pro příchod svých bratří z Tovaryšstva Ježíšova. Byl to rovněž on, který jako první objevil prameny Amazonky.

První stopy českého vystěhovalectví se objevují v roce 1823 ve státě Minas Gerais. Naši krajané přišli z okolí Třeboně, odkud pocházel rovněž praděd z matčiny strany pozdějšího brazilského prezidenta Juscelina Kubitcheca de Oliveira. V jižních brazilských státech Sao Paulo, Paraná, Santa Catarina a Rio Grande do Sul se postupně usadilo na dva tisíce Čechů, přičemž jsou zastoupeny všechny tři vystěhovalecké vlny minulého století: ve třicátých letech a v souvislosti s událostmi let 1948 a 1968.

Dnes jsou společenské a zejména kulturní styky jsou tradičně na dobré úrovni a v posledních letech pracují v BFR různé skupiny umělců, kteří spolupracují se svými českými protějšky. V Rio de Janeiru bylo založeno Brazilsko-české kulturní centrum, které díky svým projektům představuje brazilskou kultury v ČR. V městečku Lidice ve státě Rio de Janeiro (dříve se toto městečko jmenovalo Santo Antonio de Capivari a současné jméno přijalo na počest českých Lidic) pracuje Česko-brazilský ateliér.

V oblasti školství se spolupráce odvíjí především v oblasti výměny stáží vysokoškolských studentů a profesorů a vědecké spolupráce mezi univerzitami. Studentská výměna existuje rovněž na úrovni středoškolské, kdy každoročně přijíždí do ČR desítky brazilských středoškoláků na jednoroční studijní pobyt. Rovněž tak existují přímé kontakty mezi jednotlivými univerzitami obou zemí.