Českým centrům hrozí finanční potíže

Česká centra jsou zařízení, která v zahraničí podávají obraz o životě a dění v Česku a která se také snaží udržovat kontakty s krajany. Jsou v zemích, na nichž ČR nejvíce záleží. Centra financuje české ministerstvo zahraničí, i když jen doplňkově, mají své vlastní zdroje. Nyní se hovoří o tom, že by jim prostředků ze státního rozpočtu mělo ubýt, avšak centra se obávají, zda by poté ještě byla s to plnit své poslání.

Ředitel Správy Českých center Zdeněk Matějka nedávno řekl, že pokud stát nenajde dostatek peněz na důstojnou činnost center, považovali by jejich ředitelé za rozumnější centra zrušit. Plánovaný příspěvek 60 miliónů korun na příští rok je podle Správy Českých center nedostatečný a nejnižší za poslední léta. Zatímco v roce 1999 to bylo 155 miliónů, o rok později centra dostala o deset miliónů méně. Letošní rozpočet činil asi 110 miliónů což je ale stejně téměř dvakrát více, než stojí v návrhu na rok 2002.

V sousedním Německu jsou Česká centra hned tři, a to v Berlíně, Mnichově a Drážďanech. Některé prostředk jsou schopna získat například pořádáním jazykových kursů, presentačních akcí pro české firmy či vypracováním expertních zpráv. Jak lae říká ředitel největšího, berlínského centra Jan Bondy, částky z těchto aktivit se mohou podílet na financování takřka zanedbatelně, přestože třeba zájem o kursy čeěštiny má vzestupnou tendenci. Omezování kulturní nabídky pro německou veřejnost v souvislosti s krácením prostředků by podle něho redukovalo smysl působení center.

České centrum ve Vídni se snaží o co nejrozmanitější činnost. "Navzdory tomu, že jako příspěvková organizace máme možnost přijímat dary, jejich výše je zanedbatelná a získávání darů není pravidelné," řekl ředitel centra Jozef Kollár. Své roční náklady, které činí osm až deset miliönů korun, centrum kryje zejména ze zdrojů ministerstva zahraničí.

České centrum v Paříži má podle svého ředtele Michaela Wellnera-Pospíšila roční fixní náklady kolem šesti až sedmi miliónů korun. Na letošní rok dostalo od státu devět miliónů korun, takže na samotnou činnost centra zbývá asi dva milióny. Pokud by se skutečný rozpočet Správy českých center na příští rok činil 60 miliónů korun, pražské cetrum by dostalo zhruba 4,5 miliónu; nezaplatilo by tedy ani fixní náklady.

Pokud jde o Londýnské centrum se čtyřmi zaměstnanci, jeho rozpočet se krátí už několik let. Další úspory jsou nyní podle ředitele Tomáše Zykána možné už jen ve směšném řádu jednotek nebo desíte liber měsíčně: tedy například zrušit předplatné na poslední novinový titul, vypovědět parkovací místo, zrušit mytí oken... V roce 2000 mělo centrum rozpočet 9,5 miliónů korun, na letošek mělo přiděleno 8,6 miliónů Kč, které byly v září zkráceny na 8,2 milióny korun. Zdrojem příjmů byly jazykové kursy, filmový festival, grant miliónu korun od britské nadace Arts and Business na výstavy.

České cetrum v New Yorku má kromě peněz z Prahy příjmy ze sponzorských darů, které jsou různé podle příležitosti. Netradiční dárci se neobjevili. Šéf centra Přemysl Pela vznesl veřejné námitky proti pokusům o krácení dotací z ůstředí. Podle něho by to mohlo znamenat ochromení aktivity centra v NY.

. Ředitelka Českého centra v Moskvě Kateřina Novotná sdělila, že dalšími zdroji příjmů jsou kromě peněz ze státního rozpočtu sponzorské dary, jazykové kurzy češtiny, překlady, semináře a prezentace pro české podnikatele. České centrum poskytuje Českým podnikatelům servis při představování jejich výrobků v Rusku. Reprezentační sály pronajímá zdarma, podnikatelé hradí občerstvení a další služby.