Na incident si nevzpomínám

Poprvé od těžkého zranění lebky v zápase s Readingem Petr Čech promluvil. V tréninkovém centru Chelsea poskytl rozhovor zástupcům tiskového oddělení klubu.

Jak se cítíte?

Můj stav se dá popsat slovy jako rehabilitační. Jsem krátce po operaci, tělo je hodně unavené, beru léky. Ale hlavně odpočívám, abych nabral co nejdřív sílu.

Co říkají lékaři?

Musím to zaklepat, uzdravuju se prý velice rychle, za týden jsem udělal obrovský pokrok. Nic ale nesmím uspěchat. Abych si uškodil, to by bylo poslední, co potřebuju.

Jaké máte momentálně potíže? Co vás nejvíc limituje?

Trápí mě obrovské bolesti hlavy. Celý den. Jsou pasáže, kdy zabere prášek, pak se mi uleví. To je zatím můj největší dosavadní problém. A pak únava. Když vyjdu ven, vydržím na procházce půl hodiny. Pak si musím sednout nebo zdřímnout.

Napadlo vás v prvních dnech, že byste se do branky už nevrátil?

Když jsem se probudil po operaci, nevěděl jsem nic. Co se stalo, mi došlo po dvou dnech. To už jsem věděl, že všechno dobře dopadlo. Je ale pravda, že mě napadlo, že kdybych se probudil a někdo mi řekl: odlež si tady pár měsíců a pak je s fotbalem konec. Ve čtyřiadvaceti letech by se to zaseklo, v době, kdy kariéru, v uvozovkách, začínám. S těžkým srdcem bych to ale musel akceptovat.

Co se vám vybaví z utkání s Readingem?

Poslední, na co si vzpomínám, je rozcvičení před zápasem. Posledních třicet vteřin před úrazem je vymazaných, na incident si vůbec nevzpomínám. Co se tedy týče zápasu, nezbylo mi z něho nic.

Jaká byla vaše první slova po narkóze?

To ví manželka. Říkala mi, že jsem nevěděl, kde jsem, co se vlastně stalo. Prý jsem se jenom divil.

Kouč Chelsea Mourinho s vámi prý zkoušel hovořit v několika jazycích...

Mluvil francouzsky a anglicky. Mě to ale nedělá problém - jak kdo mluví, tak odpovídám. Když jsem zjistil, že mi to jde, byl jsem samozřejmě rád.

Co teď děláte nejčastěji?

Spím. Nebo si užívám čas s Martinou a naším labradorem. Občas koukám na televizi.

Budete mít teď spoustu volného času. Máte už plány, jak jej strávíte?

Musím počkat na koncilium lékařů, kteří mi připraví program. Čeká mě postupný návrat k fotbalu, k tréninkům, který zabere tři měsíce. Budu mít přesný plán, co dělat. Masáže, rehabilitace nebo kdy budu moci jet na dovolenou.

Kdo nebo co vám nejvíce pomohlo?

Samozřejmě pobyt v nemocnici. V profesionálním prostředí, kde se o mě starali na nejvyšší úrovni. Co se týče věcí mimo nemocnici, pomohla mi strašně moc manželka Martina, která se mnou byla čtyřiadvacet hodin denně. Zvedly mě i návštěvy spoluhráčů, různých lidí z Chelsea.

Nebudete se po návratu na hřiště bát?

Přemýšleli jsme nad tím s Cudicinim (pozn. - druhý brankář Chelsea), který upadl s Readingem také do bezvědomí. Shodli jsme se, že mít strach nebudeme.

U skokanů na lyžích se traduje, že se po pádu musí postavit rychle na můstek, aby nevznikl psychický blok...

Věřím, že když si nic nepamatuju, nebudu se bát. Po operaci ramen jsem se taky nebál jít útočníkům pod nohy.

Kdy plánujete, že se postavíte do branky?

Tři měsíce nemůžu, to je jasné. Pak ale věřím, že to nebude dlouho trvat.

Chybí vám fotbal hodně?

Je to zatím jen krátká doba. Ale samozřejmě, jak se budu cítit lépe, bude mi chybět hodně. Fotbal je u mě skoro na nejvyšším stupínku.

Zaregistroval jste, že se v české lize stala podobná věc kladenském útočníku Simpsonovi?

Ano, věděl jsem to. Je vždycky tragédie, když se něco podobného stane. Kolikrát se to v soubojích přihodí, i když poslední dobou toho bylo nějak moc.

Dokážete se vcítit do kůže vaší manželky Martiny?

Nebylo to pro ni jednoduché, vidět manžela, kterého miluje, v takovém stavu. Ona je ale statečná, takže to zvládla skvěle. Chci jí moc poděkovat.

ROBERT NEUMANN

obsah | svět - svet