Jak vidí Středoevropané Benešovy dekrety

Rakousko: dekrety berou vážně

Vídeň (Od našeho spolupracovníka) - Benešovy dekrety nabývají i v Rakousku na důležitosti. Ve zpravodajství médií o Česku nyní zastínily Jadernou elektrárnu Temelín. V očích značné části rakouské veřejnosti je zrušení dekretů nezbytné. To si přeje 48 procent dotázaných v průzkumu veřejného mínění agentury OGM.

Vládní krajně pravicoví Svobodní nicméně vstup Česka do EU podmiňují zrušením dekretů už měsíce. Poměrně nepočetné sudetoněmecké lobby se dostává sluchu z nejvyšších vládních míst, i když oficiálně Rakousko české členství v unii s dekrety nespojuje. I lidovci kancléře Wolfganga Schüssela nicméně naléhají na deklaraci české strany, v níž by se vyhnancům omluvila za poválečné bezpráví. "V dnešní Evropě přece nelze vydávat rozsudky na základě těchto dekretů, které odporují lidským právům," řekl Schüssel s tím, že právní účinnost těchto dekretů se musí ukončit. "Je jasné, že až bude Česko vstupovat do unie, nesmějí už dekrety existovat," potvrdila linii své strany vicekancléřka a statutární šéfka Svobodných Susanne Riessová-Passerová.

Opoziční sociální demokraté a Zelení podmiňování vstupu Česka do EU zrušením dekretů odmítají.

Německo: opět oživené téma

Berlín - Diskusi o Benešových dekretech oživují v Německu především organizace vysídlenců, zejména Svaz vyhnanců a sudetoněmecký landsmanšaft. Ti naléhají na zrušení "vyháněcích dekretů odporujících lidským právům i mezinárodním normám".

Jak předchozí pravicový kabinet kancléře Helmuta Kohla, tak současná koalice sociálního demokrata Gerharda Schrödera považují vyvlastnění sudetských Němců na základě Benešových dekretů za protiprávní. Spolková vláda nicméně nehodlá zrušením dekretů podmiňovat vstup ČR do EU. Benešovy dekrety se letos staly součástí předvolební kampaně před zářijovými volbami. Zejména bavorský premiér Edmund Stoiber - patron sudetských Němců, udělal z věčného námětu ve vztazích Němců a Čechů volební téma. Konzervativní opozice CDU/CSU se chystá vnést do německé evropské politiky otázku dekretů o poválečném vysídlení Němců a Maďarů, a to údajně v reakci na návrh Václava Klause legitimizovat je v Evropské unii.

Ve vládní sociální demokracii kancléře Schrödera se zároveň ozývají obavy, že spory kolem dokumentů zkomplikují rozšiřování EU. Německá strana dosud vycházela z toho, že dokumenty jsou bilaterální záležitostí, která nesouvisí s jednáním o rozšíření Evropské unie.

EU: nevidíme, neslyšíme

Brusel, Praha (Od našeho zpravodaje) - Benešovy dekrety nejsou bruselský byznys - a Unie od n ich dává ruce pryč, jak jen může. Nejodmítavěji se činitelé Unie staví k myšlence, že by se dekrety měly stát součástí vstupních jednání s Prahou. "Není důvod jakkoli je zasazovat do rozhovorů o přistoupení České republiky k unii," uvedl mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori.

Neskrývané zděšení proto vzbudila myšlenka, že by se odkaz na dekrety měl dostat i do vstupní smlouvy s Čechy - že by tam měla být "právní pojistka", garantující poválečné uspořádání v republice. Praha musela Brusel výslovně ujistit, že nic takového nezamýšlí v jednání nastolit. "Bylo by to kontraproduktivní a absurdní," uvedl po pátečních jednáních v Bruselu ministr Jan Kavan. Brusel se však také snaží přimět středoevropské země, aby zastavily své "dekretové" spory. "Silně bych radil k uklidnění (sporu o dekrety)," vyzval v pátek komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

Zároveň však Unie pečlivě sleduje, zda i v současnosti neexistují v České republice nějaké diskriminační praktiky proti cizincům, které by se odvolávaly na dekrety. Kavan ujistil, že kdyby se případy diskriminace zjistily, česká vláda by se tím vážně zabývala.

Polsko: tematika, kterou se Varšavě vyplatí sledovat

Varšava (Od našeho spolupracovníka) - Tématiku, jakou představují Benešovy dekrety, Poláci musí vzhledem ke své minulosti sledovat velmi pozorně.

Premiér Leszek Miller výroky maďarského předsedy vlády Orbána na adresu Benešových dekretů nekomentoval. Bývalý polský velvyslanec v Praze Jacek Baluch pochybuje, že by jakákoliv vláda v Česku či na Slovensku souhlasila s revizí či zrušením dekretů. "Obě země jsou právními nástupci Československa, vlády proto nemohou se zrušením souhlasit. Každý musí počítat s porážkou a nést její důsledky. Jinak by každý mohl beztrestně vyvolávat války a po porážce požadovat navrácení stavu před válkou," soudí Baluch. To už by se však mohlo týkat i Polska.

Polsko-německé vztahy upravuje mezistátní smlouva z roku 1991. Loni v létě poslanci německého parlamentu nabádali "mít na zřeteli" také zájmy německé menšiny v Polsku, Poláků žijících v Německu a také Němců vysídlených po druhé světové válce z nynějšího polského území. V obdobné rozpravě však vládní většina odmítla nové návrhy konzervativní opozice, aby vláda mimo jiné usilovala o možnost opětného usíd lení vysídlených Němců v Polsku v souvislosti s blížícím se vstupem země do Evropské unie a aktivněji se tam zasazovala o práva německé menšiny.

Slovensko: na stejné lodi

Bratislava (Od našeho spolupracovníka) - Benešovy dekrety mají ve slovenské politice silné emotivní účinky. Každá zmínka o jejich případném zrušení vždy vrací do hry takzvanou maďarskou kartu a s ní všechny negativní vzpomínky.

Vždy se totiž najdou politici, kteří na nacionalisticky podbarvené volání Budapešti odpovědí stejným tónem. Obviní Maďarsko z touhy po obnovení velkého Uherska a Stranu maďarské koalice, která na Slovensku obhajuje zájmy maďarské menšiny, označí za agenta tohoto úsilí. Ve slovenském povědomí nejsou dekrety spojovány s výsledky Postupimské konference a poválečného uspořádání světa. Většina Slováků se nezamýšlí ani nad tím, že část těchto právních norem byla založena na zhoubném principu kolektivní viny, jehož uplatněním se válečné křivdy řešily dalšími křivdami. A málokdo si uvědomuje, že z hlediska zahraniční politiky má Slovensko v souvislosti s dekrety stejné zájmy jako sousední Česko.

Výroky maďarského premiéra Viktora Orbána na půdě Evropského parlamentu vyvolaly na Slovensku nejenom vlnu nevole, ale také postavily do nepříjemné situace Stranu maďarské koalice, která je členem současného kabinetu premiéra Mikuláše Dzurindy. Maďarská koalice se totiž v povolebních jednáních zavázala, že během celého volebního období nebude otázku dekretů otevírat.

Maďarsko: národní hrdost se stala jednou z volebních karet

Budapešť (Od našeho spolupracovníka) - Benešovy dekrety působí v Maďarsku jako časovaná bomba. Hlavním důvodem jsou dubnové parlamentní volby, ve kterých chce koalice premiéra Viktora Orbána zabodovat především podněcováním národní hrdosti.

Zvenčí není jisté, co vlastně maďarští politici zpochybňují: kolektivní vinu, nebo poválečnou mapu Evropy? A to není jasné ani maďarské veřejnosti, pro kterou dekrety znamenají blíže neurčenou křivdu, o níž se v uplynulém půlstoletí příliš nemluvilo. Výjimku tvoří znalci historie a rodiny, kterých se vysídlení bezprostředně týkalo. Paradoxem je, že zmínka o dekretech negativně ovlivnila visegrádskou spolupráci, která dosud figurovala na předním místě mezinárodních úspěchů Orbánovy vlády. Visegrádská čtyřka byla v Maďarsku považována za prostředek urychlení evropské integrace a znovusjednocení maďarského národa. A k tomu by v budoucnu mohlo dojít jedině v rámci Evropské unie, kde státní hranice pozbudou svého významu.

Maďarské ministerstvo zahraničí má teď nevděčnou úlohu znovu deklarovat nezměněný přístup k Visegrádu a vzít vítr z plachet opozici, která před volbami neváhá využít premiérovy diplomatické "bumerangy" ve vlastní prospěch.