V Caracasu pochovali basu

V tropickém horku únorového večera naplnila Venezuelsko česká asociace v Caracasu fašankový (masopustní) zvyk pochovávání basy, kterým na Moravě končí období plesů, zábav a hodování a začíná období půstu, odříkání a čekání na jaro.

Z dokonalých masek a převleků účinkujících největší úspěch sklízela vdova po base v podání krajana Jaroslava Batisty, který je v pětaosmdesátce ještě plný sil a elánu.

Fašank, jak má být. Samotnou basu bylo sice nutno nahradit jinými dostupnými instrumenty, nicméně to veselosti "smuteční" slavnosti neubralo. V čele pohřebního průvodu kráčel kostelník s kusem ženského prádla na kříži a v jeho doprovodu ministrantka pilně polévala diváky údajnou svěcenou vodou. Následoval farář, zemřelá basa a početní pozůstalí.

Smuteční obřad působil věrohodně. Pláč nad zesnulou basou se rozléhal do daleka. Do bílých kapesníků však účastníci schovávali spíše smích než slzami zarosené oči. Průvod uzavíral nezbytný hrobník v podání sochaře Milana Kříže.

Úlohy faráře se zhostil s šarmem Carlos Stöhr. Předem připravené humorné satirické verše na některé z význačných krajanů a přátel asociace rozhodně nikoho neurazily, ba naopak jejich tváře roztály.

Ve Venezuele žije kolem 500 osob českého či slovenského původu, z nichž asi 30 má české občanství. Asociación Checo-Venezolana, založená v roce 1994, sdružuje jak Čechy, tak Slováky.

(r)

obsah | svět - svet