Jak žijí Češi lépe, Slováci dotahují

Už třináct let hospodaří Česko a Slovensko odděleně. Kdo se má lépe? Podle statistik jsou na tom lépe Češi, ale Slováci jim začínají šlapat na paty.

To za cenu tvrdých ekonomických opatření, kterým svět sice tleská, ale hodně Slováků se proti nim bouří. V Česku je stále vyšší životní úroveň než na Slovensku - měřeno cenami a výší platů. Podle posledních údajů vydělávají Češi v průměru 18 903 korun za měsíc, Slováci 17 223 korun, což je na české 12 838 korun. Slovensko však má již ze sebou zásadní reformy důchodového a sociálního systému a ekonomové očekávají rychlý růst hospodářství. Pokud po volbách, které se konají o víkendu, neobrátí vláda kormidlo.

Práce na prvním místě?

Možná, že jsou v Česku vyšší příjmy i proto, že se Slováci dost často pro práci neobětují. "Nedávno jsem četl výsledky průzkumu, že stále méně Slováků pociťuje radost z práce a považují ji spíše za povinnost. Vyšlo najevo, že si víc ceníme rodinného zázemí a výchovy dětí než výjimečných příjmů. Měl jsem pocit, že píší o nás," přiznává stavební technik Juraj Kováč.

Zatímco Češi či Maďaři si zlepšují často příjmy druhým zaměstnáním, na Slovensku to není zvykem. V průzkumech se Slováci vyjádřili, že jim ke spokojenosti stačí 15 až 20 tisíc měsíčně.

Hlavně se za prací nechtějí stěhovat. Důvody pro to mají dva: mentalitou jsou velmi těsně spojeni s rodnou hroudou a spoléhají na pomoc široké rodiny. Druhým důvodem jsou vysoké náklady na pořízení nového bydlení. Vroce 2004 například z každé tisícovky obyvatel změnilo bydliště jen 16 lidí.

Na Slovensku je více lidí bez práce než v Česku, i když nezaměstnanost klesá, stále dosahuje 11 procent, v Česku je o tři procenta nižší. Na rodiny daleko ostřeji dopadly ekonomické reformy - zavedená rovná daň přinesla výhody movitějším, platby za lékařskou péči pociťují všichni. Platí se každá návštěva u lékaře i s dítětem (pokud je starší než jeden rok), 20 slovenských korun stojí recept na léky a podobně. "Nízká nemocenská nutí většinu lidí si vzít místo ní dovolenou," říká Juraj Kováč ze středního Slovenska. To je v Česku také poměrně běžná praxe.

Slováci si však zároveň stěžují, že přes všechna opatření nevymizely ze zdravotnictví třeba úplatky u doktorů. "Bez kávy, bonboniéry či lahve se raději v ordinaci nebo na sesterně ani neukazujte. Ještě jsme nepotkali člověka, který by byl se stavem slovenského zdravotnictví spokojený," míní Kováč.

Slovensko: stát přidává všem dětem

Na druhou stranu všichni Slováci, kteří mají děti, na ně dostávají příspěvek: 540 korun (405 Kč) dostane každý, kdo živí dítě do 18 let, u studentů je věková hranice vyšší, 25 let. V Česku náleží přídavky na dítě jen rodinám, které svými příjmy nedosahují trojnásobku životního minima. Rozdíl je i v rodičovském příspěvku, na Slovensku platí stát rodičům do tří let věku dítěte 4110 korun (v přepočtu 3082 Kč) měsíčně a rodiče si přitom mohou neomezeně přivydělávat. I tak je výše příspěvku pro mnohé problematická. "Se synem jsem byla dva roky na mateřské, déle to být nemohlo, protože bychom nevyšli s penězi. Ještě štěstí, že nám pomohla babička s dědou a občas také sestra," říká Zuzana Kováčová.

Češi dostávají rodičovskou 3696 korun měsíčně, od ledna 2007 si však polepší - stát bude rodičům malých dětí vyplácet každý měsíc 7600 korun. Neomezený přivýdělek je umožněn i rodičům v Česku.

Důchod: problém na obou stranách hranice

: Spořit si na důchod považují za důležité Češi i Slováci, většinou však mají problém - při průměrném platu příliš peněz na spoření nezbývá. A když už ano, chovají se lidé v obou zemích trochu odlišně: na Slovensku dávají přednost životnímu pojištění, Češi rádi využívají penzijní připojištění.