Zeman na Hrad? Legitimní téma

Místopředseda ČSSD a nastávající Špidlův ministr Zdeněk Škromach prohlásil, že prezidentským kandidátem soc. dem. by měl být Miloš Zeman. Tento čin je z hlediska vnitřního vývoje ČSSD víc než užitečný. Vede k pojmenování problémů strany a nabízí téma, na kterém by se mohly vyřešit.

Škromach je emisarem Zemanových lidí v nové vládě. Je-li tam někdo další stejného smýšlení, měl by se přihlásit se stejnou odvahou jako nový šéf práce a sociálních věcí -- a činitelé ČSSD opačného smýšlení by takové soustraníky neměli postihovat silou funkcí, ale jít s nimi do debaty. Otázka, zda učinit Zemana prezidentským kandidátem soc. dem., je totiž naprosto legitimní. Nejde primárně o to, že styl odcházejícího premiéra vyznává nemálo členů ČSSD. Na Zemana se všemi stránkami jeho osobnosti stále slyší velké množství občanů, kteří mají pocit, že se proti nim nestoudně spikl celý svět ztělesňovaný všemi, kdo se jim doma či v zahraničí z nějakého důvodu nelíbí.

Nový politický styl prosazovaný Vladimírem Špidlou a založený na efektivnosti plynoucí z korektnosti a kompromisů, u lidí zemanovského ražení velkou popularitu nezískal. Špidla totiž nepodporuje hulváty, ublížence a nespokojence, zatímco Zeman jim vděčí za politickou kariéru. V debatě, která by se měla v ČSSD rozpoutat nad Zemanovou kandidaturou na Hrad, by se mohlo vyříkat, zda chce soc. dem. jít dál Špidlovou cestou, nebo vrátit se k Zemanovým metodám. Není to plané teoretizování. Už první den ve Sněmovně bylo možné potkat soc. dem. poslance, kteří v kuloárech hořekovali nad tím, že nejen vládní, ale i dobrá sněmovní křesla buď jsou rozebrána spolustraníky, anebo slíbena koaličním partnerům. Nejdál zatím šel exministr Miloš Kužvart, který si veřejně stěžuje na Špidlu, že mu neprodloužil pobyt na zeleném ministerstvu, a přitom ho měl ještě před volbami uvést mezi dobrými soc. dem. členy minulé vlády.

Jen pro pořádek: to poslední není tak úplně pravda. Špidla Kužvarta mezi členy svého budoucího vládního týmu nezařadil a přidal Kužvartovu charakteristiku jen na požádání novináře, který chtěl slyšet, co si potenciální premiér o ministrovi myslí. Ublížených Kužvartů není ale v soc. demokracii málo a soudě podle postojů lidí, které se projevují v dopisech do redakcí a jiných veřejných projevech, včetně účasti ve volbách, nemalá část českého obyvatelstva sdílí pocit, že politici jim musí zařídit lepší život. Těmto lidem vždy byl Zeman sympatický, základnu pro návrat by tedy určitě měl.

Přeje-li si to dnes odstavená část ČSSD, nelze jí to vytknout. Boj o vliv probíhá v politice neustále a vnitrostranická diskuse je vhodnou formou, jak dospět k rozhodnutí. Zajímavější ale bude postoj Špidly a jeho blízkého stranického a vládního okolí. Lze si představit, že právě z tohoto okolí vzejde názor, že je pragmatické dát tuto trafiku Zemanovi a jeho gardě. Usadila by se na Hradě, snad s jediným vetem pro Miroslava Šloufa, a protislužbou by bylo příměří s vlastními nespokojenci ve Sněmovně, tolik důležité při pouhém 101 vládním hlasu.

Překvapivé by bylo, kdyby se s tímto názorem nakonec ztotožnil sám Špidla.

ALEXANDR MITROFANOV, FLASHNEWS

obsah | publicistika