Věda v Čechách a na Slovensku

Česká i slovenská věda zápasí s podobnými problémy: nedostatek peněz na výzkum, malé platy, v mnohých laboratořích není kvalitní přístrojové vybavení, mladí odcházejí do zahraničí.

Ve Slovenské republice je však situace podstatně horší než v České. Jedním z důvodů je skutečnost, že do oblasti vědy přitéká ze slovenského státního rozpočtu mnohem méně peněz.

Můžeme zároveň říci, že slovenská věda má i horší výsledky? Takový závěr není jednoduché učinit už proto, že významnost vědeckých objevů se obtížně srovnává. A navíc: i ve vědě sice platí, že ˝za méně peněz je méně muziky˝, z různých důvodů se to ale nemusí projevit hned.

Od rozpadu federace uběhla relativně krátká doba. Pokusili jsme se pojmenovat nejdůležitější práce a objevy, které vznikly v samostatné České a Slovenské republice. Z pochopitelných důvodů nemůže být náš výčet vyčerpávající a stoprocentně spravedlivý.

Čím se chlubí česká věda

Léky dr. Holého: Svět dobře zná léky týmu Antonína Holého z Ústavu organické chemie AV ČR: Vistide - působí proti průvodním chorobám nemoci AIDS, například zánětu oční sítnice; Viread - zastavuje rozmnožování viru HIV; Hepsera účinkuje proti viru hepatitidy B.

Lovci meteorů: Skvělou pověst mají někteří čeští astronomové, především skupina, která se v Astronomickém ústavu AV ČR věnuje studiu meziplanetární hmoty (např. Zdeněk Ceplecha, Pavel Spurný, Jiří Borovička). Tito vědci propočítávají místa dopadu meteoritů i dráhy těchto těles ve sluneční soustavě tak přesně, že se na ně obracejí kolegové z celého světa.

Patří ve svém oboru k absolutní špičce. Upozornil na sebe i Pavel Vokrouhlický z Astronomického ústavu UK, který pomohl vysvětlit, jakým způsobem cestují tělesa z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem k Zemi.

Genetický magnetofon: Molekulu DNA lze přirovnat k magnetofonovému pásku, na kterém jsou nahrány instrukce pro činnost živého organismu. Magnetofonový pásek je přes čtecí hlavu tažen elektromotorem. Jaká síla pohybuje DNA?

˝Molekulární motor˝, bílkovinu Myosin I, spoluobjevil tým Pavla Hozáka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Mumie v šachtovém hrobě: Výborný zvuk má česká egyptologie, která se může pochlubit celou řadou objevů, mimo jiné nálezem nedotčené mumie v šachtovém hrobě, kterou se v roce 1998 podařilo objevit poprvé po 40 letech.

Střelami proti nádorům: chytrou řízenou střelu připomínají léčiva schopná zasáhnout nádorové buňky a nepoškodit okolní zdravou tkáň. Tato směrovaná chemoterapeutika vyvinuly týmy Karla Ulbricha z Ústavu makromolekulami chemie AV ČR a Blanky Říhové z Mikrobiologického ústavu AV ČR společně s britskými vědci. Léčiva úspěšně prošla testy na zvířatech, nyní se předběžně zkoušejí na pacientech.

Zkoumání částic: Řada českých fyziků působí v Evropské laboratoři pro výzkum fyziky částic (ČERŇ). Podílejí se například na pátrání po Higgsově bosonu, tajemné částici, jejíž existenci se zatím nepodařilo prokázat.

Na co je pyšná slovenská věda

Unikátní pokus v kosmu: Odpovídá lidské tělo na stres vždy stejně, nebo reaguje na každý stresový podnět jinak? Vědci z Ústavu experimentálnej endokrinológie Slovenskej akademie vied prokázali, že platí druhá možnost, ačkoliv teorie tvrdila opak.

Mimořádně zajímavé experimenty pak provedli tito badatelé během letu prvního slovenského kosmonauta Ivana Bella v roce 1999. Poprvé v historii byla kosmonautovi odebrána krev po zátěžovém testu (kvůli nebezpečnosti experimentu není jednoduché získat kosmonautův souhlas).

Během testu byl Bello vystaven různým stresovým faktorům - fyzické a psychické zátěži a také zátěži metabolické (byl mu píchán inzulín). Ukázalo se, že tělo reaguje ve stavu beztíže na stres úplně jinak než na Zemi, reakce je celkově podstatně silnější. Tyto poznatky mohou mít význam třeba při letu k Marsu, protože citlivějšího jedince může reakce na stres i zabít.

Užitečný supravodič: Supravodivé vlastnosti běžně používané látky MgB2 objevila světová věda v roce 2001. Odborníci ze slovenského Elektrotechnického ústavu SÁV zareagovali rychle a dokázali z tohoto materiálu vyrobit supravodivé dráty a tenké vrstvy, které naleznou uplatnění ve speciální ˝elektronice nízkých teplot˝, třeba v lékařských přístrojích měřících magnetická pole lidského těla.

Komu hrozí rakovina: Moderní metody, jak odhalit mutace určitých genů, vyvinuli vědci z Ústavu experimentálnej onkológie SÁV Metody umožňují rozpoznat zvýšené riziko některých nádorových chorob u pacientů, v jejichž rodině se onemocnění vyskytuje.

Často lze díky tomu provést chirurgický zákrok ještě dříve, než se objeví příznaky. Ústav je také znám například svým výzkumem toho, zda má určitá látka rakovinotvorné účinky, či zda způsobuje mutace genů. Poznatky se uplatňují při vývoji léků a při testování průmyslových chemikálií.

Tři dědičné choroby: Pacientům se svalovou atrofií ubývá svalová hmota, umírají nejpozději kolem 15. roku. Vrozený glaukom způsobuje slepotu (choroba často postihuje na Slovensku romské etnikum). Cystická fibróza je smrtelná nemoc, která se obtížně diagnostikuje, co mají tyto tři choroby společného?

Odborníci z Ústavu molekulárnej fyziologie a genetiky Slovenskej akademie vied úspěšně zkoumají jejich genetické základy. Díky těmto výzkumům je možné diagnostikovat svalovou atrofii už v prenatálním stadiu a doporučit matce interrupci, provést včas oční operaci glaukomu a rozpoznat (a následně léčit) cystickou fibrózu u geneticky specifické slovenské populace.

MARTIN UHLÍŘ

obsah | publicistika