Práci v ČR určuje národnost

Pro cizince z východní Evropy je v Česku mnohem těžší získat odpovídající zaměstnání než pro uchazeče ze Západu. Zaměstnavatelé se totiž často neřídí pouze tím, jaké má cizinec vzdělání, praxi nebo kolika jazyky je schopen se domluvit, ale také tím, z jaké země pochází.

Národnost tak mnohdy předurčuje, jakou práci cizinec v Česku získá, a to bez ohledu na jeho kvalifikaci. Vyplývá to z nové studie Multikulturního centra Praha zaměřené na migranty z nečlenských zemí EU, kterou mají LN k dispozici. Studie má být zveřejněna v polovině srpna.

Předsudky Čechů dokládá i příběh dvaačtyřicetileté Tzvetany, která přišla do Česka z Chorvatska. Tam se živila jako televizní reportérka. I když ovládá angličtinu, ruštinu i francouzštinu a vystudovala vysokou školu v oboru historie, v Česku nemohla práci sehnat. Dokonce ani když slevila ze svých požadavků a chtěla se nechat zaměstnat v kadeřnictví. "Její přízvuk hned prozradil, že je cizinka z Východu a dál už se s ní nikdo nebavil," píše se ve studii, která mapovala příběhy 56 migrantů. Tzvetana se proto rozhodla podnikat na vlastní pěst. Začala s předvánočním stánkovým prodejem. Dnes provozuje kavárnu a obchod s etnickým zbožím. Kvůli svému přízvuku se ale stále setkává s nedůvěrou i nepřátelskými reakcemi zákazníků.

"Ukázalo se, že země, odkud imigrant pochází, výrazně ovlivňuje jeho kvalifikaci. V tomto jsou imigranti ze Západu ve výhodě," sdělil LN Jakub Grygar, který se na studii podílel. Podle dokumentu je již na českém pracovním trhu zavedená "rasově definovaná hierarchie", která předurčuje jednotlivé kategorie migrantů pro určité pozice. "Většina žen v mém okolí, které jsou cizinky, se hrozně těžko prosadí tady v Čechách, i když budou umět česky. Nevím proč. To je už takový stereotyp, že když je žena z Ukrajiny, tak je jenom na tu obsluhu," cituje studie Natašu, další z osob, které se účastnily výzkumu.

Diplom ze Západu má větší váhu

S výpovědí Nataši kontrastuje příběh Američana Craiga, který pracuje na pozici vyššího bankovního úředníka, přestože nemá ekonomické vzdělání. I Craig si přitom podle studie uvědomuje, že to, co ho zvýhodňuje, je země, ze které do Česka přišel.

"Tento člověk přišel s určitou znalostí češtiny a zároveň jako rodilý anglický mluvčí v době, kdy tu byla vysoká poptávka po lidech ze Západu se znalostí češtiny. Navíc pracuje ve firmě ze Západu. Myslím si, že tady šlo i to, že jako člověk se vzděláním z USA byl pro ně důvěryhodnější a čitelnější," vysvětlil Grygar. Kromě předsudků svou roli při znevýhodnění uchazečů z Východu hraje také nedůvěra. "Spíš věříme diplomům a doporučením vydávaným na Západě než někde ve Vladivostoku nebo Bělehradě," myslí si Grygar.

Kromě těžšího přístupu na pracovní trh se však Východoevropané v Česku mnohdy potýkají také s podezřívavým jednáním společnosti. "Měla jsem pár známých Francouzů. Když mluvili česky, mluvili samozřejmě s přízvukem. Prodavačky se na ně usmívaly, ale když tam přijdu já s kamarádkou a začnu mluvit česky s ruským přízvukem, tak už se neusmívají, už jsou takové jako v pozoru," cituje studie Naděždu. Na negativní vnímání Ukrajinců, Rusů či Vietnamců v Česku dlouhodobě poukazují výzkumy veřejného mínění.

KLÁRA TYLOVÁ

obsah | publicistika