Ministři tvrdí: Řešení ruského dluhu bylo výhodné

České vlády věnovaly řešení našich poměrně značných pohledávek v Rusku v minulosti velkou pozornost. Hlavním předpokladem úspěšného vyřešení bylo v prosinci 1990 uzavření dohody s ruskou stranou o konverzi našich pohledávek, tedy převodu z někdejších převoditelných rublů na americké dolary, a to v poměru jedna ku jedné. To se myslím nepodařilo žádnému jinému ruskému věřiteli. V roce 1994 potom byla uzavřena dohoda o vypořádání zadluženosti bývalého Sovětského svazu. Podle ní mělo Rusko splatit české pohledávky do konce roku 2003. S plněním této dohody však byly problémy, neboť na ruské straně v minulosti nebyl příliš velký zájem problém důsledně řešit. Komplikace nepochybně také znamenala finanční krize v Rusku v roce 1998 a její důsledky. Nová ruská vládní administrativa se po roce 2000 snaží řešit i otázky zahraniční zadluženosti Ruska. Netýká se to pouze českých pohledávek, ale i pohledávek jiných zemí. Naše výsledky ale ukazují, že jsme v tomto ohledu suverénně nejlepší. Podařilo se nám totiž vyřešit prakticky celou otázku našich pohledávek v Rusku.

Ruský dluh vůči České republice činil do loňského roku 3,6 miliardy dolarů. Po dlouhých a obtížných jednáních se podařilo naší vládě loni v říjnu dohodnout vypořádání částky 2,5 miliardy dolarů, tj. asi 70 procent celkového objemu jistiny dluhu, když tuto naši pohledávku loni od nás odkoupila za 22,5 procent hodnoty společnost Falkon Capital. Je totiž obvyklé, že u nebonitních dlužníků věřitel akceptuje prodej pod nominální hodnotou. A Rusko takovým nebonitním dlužníkem bohužel je. Tato naše transakce v zahraničí vzbuzuje závist. Například Německo nedávno po dlouhých jednáních uzavřelo s Ruskem dohodu ohledně starých sovětských dluhů vůči bývalé NDR za řádově horších podmínek. Přes veškeré úsilí německé strany se totiž podařilo z tohoto ruského dluhu ve výši 7,3 miliardy eur získat jen půl miliardy eur, tedy pouze necelých sedm procent, a to ještě ve třech splátkách rozdělených do třech let. Nám se podařilo vymoci 22,5 procent a splacení bylo prakticky okamžité.

Utržených zhruba 20 miliard korun z ruského dluhu je součástí státního rozpočtu na letošní rok. Tato transakce s ruským dluhem byla výhodná pro všechny zúčastněné strany a Česká republika obdržela sumu, kterou by se za jiných okolností pokoušela získat kdovíjak dlouho. Musíme v této souvislosti zdůraznit, že ani Pařížský klub neměl sebemenší námitky.

Zbývajících 1,1 miliardy dolarů jistiny včetně nesplacených úroků bude spláceno dodávkami zboží, jejichž objem se každoročně upřesní. Dohodu v tomto smyslu podepsal premiér Miloš Zeman při své návštěvě Ruska v letošním dubnu. Letos tak Rusko dodá ČR zboží za 210 miliónů dolarů. Mělo by jít o speciální zařízení pro jaderný výzkum, metalurgické výrobky, elektrickou energii či techniku pro armádu. V rámci dodávek vojenské techniky jde například o dva až tři obří transportní letouny An-70, sedm vrtulníků Mi-24 v nejmodernější verzi a nezbytně nutné náhradní díly kupříkladu pro zastaralé stíhačky MiG-21. Tyto dodávky vojenské techniky budou uskutečněny zčásti letos a zčásti v letech 2003 až 2006 a Rusko takto splatí část dluhu ve výši 300 až 400 miliónů dolarů. Součástí splátek je i vypuštění české družice Akademie věd. V rámci částečné úhrady zadluženosti byl také podepsán protokol o dodávkách části jaderného paliva pro naše jaderná zařízení. Přibližný objem těchto dodávek je 200 miliónů dolarů a realizovat by se měly v průběhu čtyř let.

Dále byl uzavřen kontrakt na dodávku lodí typu "řeka- moře" v rámci částečné úhrady ruské zadluženosti v hodnotě dalších asi 200 miliónů dolarů. Umoření zbývající části dluhu se tedy zmíněnou dohodou a navazujícími protokoly a kontrakty stanovuje v průběhu dalších čtyř až pěti let, ovšem splátky již budou nižší než letos. Musíme v této souvislosti zdůraznit, že jsme důsledně dbali na to, aby dohodnuté zbožové plnění obsahovalo pouze a jenom vysoce kvalitní dodávky. Nejde tedy o žádný šrot, jak to hanlivě a ve zlém úmyslu nazval jistý a hluboce neinformovaný žurnalista. Neuhrazené úroky, které dosahují 350 miliónů dolarů, by podle dodatku k mezivládní dohodě, kterou při své dubnové návštěvě v Rusku podepsal premiér Zeman, měly být od letošního roku až do roku 2020 spláceny v ročních splátkách také ve formě zboží. Ruská strana však nevylučuje, že v případě příznivého vývoje ekonomické situace v Rusku by mohlo dojít k podstatně rychlejšímu splacení všech závazků.

S jistou pýchou tak musíme zdůraznit, že současné české vládě se podařilo to, oč se marně snažily vlády předchozí. Totiž definitivně vyřešit problém našich poměrně značných pohledávek v Rusku.

Dořešení splátek ruské zadluženosti představuje zvlášť silný impuls pro posílení hospodářských vztahů mezi našimi zeměmi. Od apatie po revoluci, přes váhání v několika předchozích letech můžeme nyní plně využít všech dosavadních zkušeností a tradice především ke zvýšení českého exportu. Řada našich zkušených podnikatelů nemusí ruský trh objevovat, musí ale pochopit jeho novou strukturu a pravidla. V tomto směru sehrává mimořádnou úlohu mezivládní komise, kterou řídí ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí v ní sehrává důležitou roli. Štafetový kolík, který předáváme příští vládě má vysokou hodnotu.

(Miroslav Grégr je místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu, Jiří Rusnok je ministrem financí)