Londýn a Praha musí být spojenci, jako před 60 lety

Rok 1989 byl magickým rokem. Lidé ze "západní Evropy", a zvláště takoví jako já, kteří měli přátele a příbuzné ve střední a východní Evropě, měli obrovskou radost, když sledovali, jak moc lidu boří jeden zkorumpovaný a nedemokratický režim za druhým.

Tehdy se slavilo 21. výročí událostí roku 1968, kdy naděje tolika lidí zničily tanky tyranie. V 70. letech jsem navštívil Prahu, abych osobně podpořil organizátory hnutí Charta 77. V dalších deseti letech byla jejich odvaha ve věci demokracie a poklidných politických změn inspirací pro celý svět. Pracoval jsem se Solidaritou v Polsku, se současným prezidentem Lulou v Brazílii, s aktivisty proti apartheidu v Jižní Africe a s lidmi, kteří bojovali za výměnu diktatury za demokracii v Jižní Koreji. A všude lidé hledali inspiraci v duchu roku 1968 a nezávislosti Charty 77.

Sametová revoluce v Československu v roce 1989 zaskočila reakcionáře jak v konzervativních, tak komunistických kruzích v Evropě. Pro ty, kdo tolik let bojovali za demokracii a sociální spravedlnost, byl rok 1989 slavnou chvílí na jejich dlouhém pochodu k vítězství lidského ducha nad tyranií, terorismem a totalitní ideologií levice i pravice.

U příležitosti 15. výročí sametové revoluce jsem Prahu opět navštívil. Zúčastnil jsem se inaugurace řečnického koutku na Palackého náměstí, který si za svůj vzor vzal Speakers Corner v londýnském Hyde Parku. Zašel jsem na večerní slavnost na Národní třídě. Tyto akce vyvolávaly vzpomínky na komunistickou minulost. Ale pro zahraničního návštěvníka bylo pozoruhodné zjištění, jak vzdálená se tato minulost dnes zdá. Uvědomuji si, že nadšení z roku 1989 již vyprchalo, a je správné, že svou pozornost spíše než na slávu minulosti soustřeďujeme na současné problémy. Ale to by nám nemělo zabránit, abychom se čas od času nezastavili a nezměřili cestu, kterou jsme dosud ušli.

Jedním ze sloganů sametové revoluce bylo "zpátky do Evropy". Česká republika už dávno neleží na frontové linii ideologické válečné zóny, ale je v srdci rozšiřující se evropské zóny bezpečnosti a prosperity. Čeští zástupci sedí v Radě ministrů. Český komisař pracuje v Bruselu. Čeští europoslanci debatují ve Štrasburku. Se svou novou ústavní smlouvou získá Evropská unie sílu k prosazení pokroku ve světě. Praha, jako vždy jedno z nejkrásnějších měst, se nyní stala jedním z nejživějších. Pulzuje kulturní a ekonomickou energií.

Stejně jako před šedesáti lety

Má setkání s českými ministry byla dialogem rovnocenných evropských partnerů a zabývala se společnými výzvami - potřeba reformy EU, její angažování v širším světě, dopady globalizace. Mluvili jsme také o mezinárodních problémech, jež společně řešíme. Naše ozbrojené síly operují bok po boku v Afghánistánu, Iráku a na Balkáně, stejně jako čeští a britští vojáci a letci společně bojovali během druhé světové války.

Prošli jsme proměnou, která byla pro Českou republiku, ale i pro Evropu jako celek obrovským přínosem. EU je dnes největším jednotným trhem světa a má více politického vlivu než kdykoli v minulosti.

Spojené království k této přeměně pozitivně napomáhalo. Poskytovali jsme důslednou a bezpodmínečnou podporu co možná nejrychlejšímu rozšíření EU. Přivítali jsme Čechy jako nové občany EU, kteří hledají zaměstnání v Británii. Ale skutečná práce byla odvedena v České republice: jedna vláda za druhou prosazovaly politickou a ekonomickou transformaci a česká veřejnost toto období změn prožila a zapojila se do něj. Reformy mohou přinést narušení vývoje, ale jejich výsledky v České republice jsou velmi jasně vidět: energická, ale stabilní politická kultura, čilá média, členství v EU a NATO, rostoucí životní úroveň a konkurenceschopná ekonomika, která přilákala rekordní zahraniční investice.

Čeští piloti před šedesáti lety bránili svobodu v oblacích nad Londýnem. To byla stará Evropa. Londýn a Praha, Británie a ČR musí být partnery v nové Evropě, v níž budou mír a prosperita, svoboda projevu a sociální spravedlnost po zbytek tohoto století kráčet ruku v ruce.

Autor je tajemníkem pro Evropu na ministerstvu zahraničních věcí Velké Británie

DENIS MACSHANE

obsah | publicistika