Havel před Berlínem: Čas velkých gest je pryč

V česko-německých vztazích je pryč doba velkých gest, i když se v nich stále ještě vše nevysvětlilo. Před páteční návštěvou v Berlíně to v listu Der Tagesspiegel řekl prezident Václav Havel. Podle něj někdejší vláda Helmuta Kohla promarnila počátkem 90. let nabízené gesto československé strany.

Havel připomíná svůj návrh umožnit sudetským Němcům získání československého občanství a tím se podílet na tehdejší kupónové privatizaci a získat tak zpět konfiskovaný majetek. "Dnes se to už nedá dohnat," říká prezident. "Proč na to Kohlova vláda nepřistoupila, mi dodnes není zcela jasné," líčí Havel po létech někdejší diskusi, která byla opředena tajemstvím.

V roce 1991 Havel myšlenku prezentoval tehdejšímu prezidentovi Richardu von Weizsäckerovi a ten hned telefonoval Kohlovi. Kancléř ji označil "za zajímavou, ale později jsme už od něj o tom nic neslyšel", říká Havel. Podle Havla byl možná návrh moc překvapivý a možná existovalo hodně lidí, kteří se nechtěli vzdát "jasného obrazu přítel- nepřítel". "Nechci Helmutu Kohlovi nic vyčítat, protože mu jsme vděční za jeho historickou úlohu, kterou asi bude možné plně ocenit až po létech," říká český prezident.

Tehdy se v médiích psalo, že československá strana nabídla občanství ČSFR pro sudetské Němce a účast v privatizaci, pokud se Německo zřekne jejich majetkoprávních nároků a uzná neplatnost mnichovské dohody o rozbití Československa ze září 1938 od samého počátku. Německá strana ale odmítla neplatnost mnichovské dohody od samého počátku, neboť by se tak zpochybnilo právě nynější německé státní občanství vyhnanců, které Německo uznává od podepsání mnichovské dohody. Také majetkových nároků se SRN odmítá právně zříci, protože by jim pak byla vystavena sama.

PRÁVO

obsah | publicistika