Ekonomika ČR a SR po roce 1993

Od roku 1993 jdou Česká a Slovenská dále jako samostatné, avšak spřátelené státy. Zmizela populistická a nacionalistická témata, která před lety destabilizovala obě republiky. Tato skutečnost umožňuje, že pohled na vývoj jejich ekonomik v devadesátých letech minulého století bude vnímán jako věcný i potřebný, avšak nikoliv jako kontroverzní. Přes rozdělení Československa v roce 1993 jsou dnes mezi Čechy a Slováky dobré a zlepšující se vzájemné vztahy.

Nicméně rozdělení muselo vést ke změnám v ekonomickém vývoji obou zemí. V tomto článku bych se chtěl, - na základě statistických údajů čerpaných především ze statistických ročenek, soustředit na rámcové porovnání některých základních ukazatelů ekonomiky Slovenska a České republiky , a to jak před rozdělením , tak v současnosti.

Protože rozdělení Československa probíhalo zároveň s přechodem od plánovitého hospodářství na tržní ekonomiku, zvolil jsem za východisko srovnání rok 1989. Srovnání ulehčuje skutečnost, že po mnoho desetiletí byly obě země v jednom státě s jednotnou statistikou. Nicméně od roku 1993 rozdíly narůstají. Tak např. za 100 Sk bylo v průměru roku 1999 83,64 Kč a v listopadu 2001 kolem 80 Kč.

Od roku 1993 se konvergence vývojových drah České i Slovenské republiky začala ponenáhlu přerušovat. Tento proces byl ovlivněn řadou faktorů. Vzhledem k zaměření článku nebudou, až na výjimky, předmětem podrobnějšího rozbor. Nicméně na některé z nich bude v závěru článku poukázáno.

Koncem etapy plánovité ekonomiky byla aktuální ekonomická úroveň obou republik jen málo rozdílná. Vyplývalo to z toho, že jednou z priorit hospodářské politiky tehdejšího Československa byl urychlený rozvoj Slovenska. Rozdíly pak vyplývaly především z toho, že na Slovensku nastoupila etapa procesu urychlené akumulace později než v Českých zemích.

Naše srovnání začneme nejdříve pomocí statistických ukazatelů minulé doby. Vytvořený národní důchod na obyvatele v roce 1989 činil na Slovensku 87,7 % České republiky, užitý národní důchod 92,6 %.

Pokud použijeme ukazatele hrubý domácí produkt, který se dnes používá, pak Slovenská republika dosahovala v roce 1989 86 % české úrovně.

Průměrná měsíční mzda činila v roce 1989 ve Slovenské republice 98,5 % oproti České republice. Průměrná penze (důchod) byla na Slovensku o 6,5 % nižší než v ČR. Obdobný malý rozdíl byl i v nemocenských dávkách.

Počet lékařů na 1000 obyvatel byl v roce 1989 na Slovensku vyšší než v Českých zemích.

Porodnost byly ve Slovenské republice po celou dobu trvání Československa vyšší než v České republice. V roce 1989 činila na 1000 obyvatel 15,2 oproti 12,4 v ČR.

V ukazatelích, daných dřívějším nástupem Českých zemí k ekonomickému rozvoji, např. v počtu osobních automobilů na 1000 obyvatel, bylo Slovensko zpožděno více. V daném případě o čtvrtinu. Obdobně vývoz na obyvatele činil na Slovensku v roce 1989 66 % ČR a dovoz 59 %.

V indikátorech, které napomáhaly zmenšování mezery mezi oběma zeměmi, bylo Slovensko do roku 1989 v lepším postavení. Jsou to např. investice.V přepočtu na obyvatele, byly na Slovensku do roku 1989 vždy o něco vyšší než v ČR. Stejné tomu bylo v počtu vysokoškolských studentů. Počet vysokoškolských studentů na 10 000 obyvatel byl v osmdesátých letech na Slovensku vyšší než v ČR. Činil v roce 1989 115 oproti 109 v ČR.V Československu tehdy nezaměstnanost nebyla.

Počet nově postavených bytů v přepočtu na 1000 obyvatel byl ve Slovenské republice do roku 1989 vždy vyšší než v Českých zemích. V roce 1989 činil 6,3 proti 5,3.

Přeneseme-li se do současnosti, pak je hrubý domácí produkt na 1000 obyvatel na Slovensku asi o 15 procent nižší než v České republice, tedy jako před 12 lety. Podle výpočtu OECD však je rozdíl dvacetiprocentní. Cenové indexy ve spotřebitelské sféře ukazují, že ceny v roce 2000 byly v České republice proti roku 1989 vyšší 3,8 krát, na Slovensku 4,1 krát.

Průměrná mzda je na Slovensku dnes o více než 15 % a průměrná penze téměř o 20 %. nižší než v České republice. Je to výrazně větší rozdíl než v roce 1989.

Transformační proces, viděno přes vývoj hrubého domácího produktu, probíhal obdobně s tím, že na Slovensku byl pokles HDP v letech 1990-1996 mírně hlubší než v České republice. V roce 1997 se Slovenská republika dostala na úroveň roku 1989, avšak Česká republika toho nedosáhla ani v roce 2000. V dalším textu jsou uvedena srovnání bez přihlédnutí k rozdílné kupní síle Sk a Kč.

Míra nezaměstnanosti je v roce 2000 ve Slovenské republice více než dvakrát větší než v České republice. Počet pracujících se na Slovensku snížil proti roku 1989 o 20 %, v Českých zemích o 13 %.

V přepočtu na obyvatele jsou nižší: investice o 15 %, počet automobilů o 36%, vývoz o 22 %, dovoz o 14 %, počet nově postavených bytů téměř o 10%.

Na druhé straně je počet vysokoškolských studentů na 10 000 obyvatel na Slovensku o 23 % vyšší než v České republice. Počet obyvatel na jednoho lékaře, který byl v roce 1989 na Slovensku nižší než v Českých zemích, Slovenska v tomto ukazateli, se změnil v mírný předstih České republiky.

Demografické ukazatele jsou ve Slovenské republice, s výjimkou střední délky života, v současnosti poněkud lepší než v České republice. Porodnost 10,4 - 8,8; úmrtnost 9,7 - 10,7; podíl dětí do 14 let na obyvatelstvu 19,8 - 16,6; podíl osob starších 65 let 11,4 - 13,8; střední délka života muži 68,95 - 71,4, ženy 77,03 - 78,1; počet obyvatel se na Slovensku zvýšil za deset let o 123 tisíc, v České republice poklesl.

Index lidského rozvoje, který v červenci 2001 zveřejnil Program organizace spojených národů pro rozvoj, ukazuje, že Česká republika je ze 162 států na 33 místě a Slovenská republika na 35 místě, obě země jsou tedy přibližně na stejné úrovni (tento index hodnotí základní kvality života: zdraví, vzdělání a životní úroveň - výši reálných příjmů).

Konkurenceschopnost slovenské ekonomiky, měřeno ukazateli vývozu, je nižší než ekonomiky české.

Čísla ukazují že v letech 1993-2000 došlo k zvětšení rozdílů mezi oběmi zeměmi. Nižší úroveň některých ukazatelů životní úrovně v současnosti na Slovensku, oproti Českým zemím, a zvětšení mezery mezi nimi proti roku 1989, spočívá jednak v tom, že rozdělením Československa se na Slovensku zvýšily transakční náklady více než v Českých zemích, jednak v tom, že dnes je Slovensko stále ještě poněkud stranou za hlavními ekonomickými tahy v Evropě. Dokládají to také údaje o zahraničním obchodu. Čím menší země, tím musí být zahraniční obchod větší (Vývoz na obyvatele v USD činí na Slovensku přibližně tři čtvrtiny České republiky). Některé příčiny mohu spočívat i v tom, že byly přerušeny procesy, vázané na celé tehdejší Československo. Z hlediska příštích let má Slovensko výhodu spočívající v tom, že se mu podařilo zvýšit předstih v počtu vysokoškolských studentů nad Českou republikou.

ALEXEJ BÁLEK, ekonomický analytik

obsah | publicistika