Česká republika? Jistě, ale kde to je?

Mají nás v Evropě rádi? Obecně se dá říci, že ano - pokud se však o Česku vůbec doslechli. Okolo třiceti milionů obyvatel EU nikdy neslyšelo o tom, že existuje nějaká Česká republika. Asi dvě stě milionů z nich nedokáže říci, zda je jedním z kandidátů na vstup do unie. Polovina Evropanů poslední dobou nečetla ani neslyšela nic o tom, že by se unie měla rozšiřovat. Ví o tom například jen každý čtvrtý Brit - navzdory tomu, že Britové mají o střední Evropě nadprůměrné zeměpisné znalosti.

To jsou závěry průzkumu Eurobarometr, kterého se letos zúčastnila v každé členské zemi asi tisícovka respondentů. Výzkum potvrdil, jak málo jsme populární v Rakousku, kde suverénně kralují Maďaři. Maďarsko je nejpopulárnější zemí také v Německu. Avšak bez ohledu na to, kolik lidí nás zná, či nikoli, je Česko jednou z nejnavštěvovanějších zemí. Bylo zde již čtrnáct procent obyvatel unie, což je nejvíce mezi kandidáty hned po Turecku. Česko například už navštívil každý třetí Němec a každý čtvrtý Nizozemec.

Průzkum ukázal, že podle geografického povědomí Evropanů lze kandidáty rozdělit do tří skupin. Nejznámější jsou Polsko a Turecko. Česko a Maďarsko patří do druhé skupiny. Téměř nic pak obyvatelé Evropské unie nevědí o Slovensku, Slovinsku či Pobaltí.

V jistém smyslu proces rozšiřování Evropské unie vůbec neexistuje. Nebo jak jinak interpretovat skutečnost, že více než polovina (56 procent) obyvatel EU poslední dobou o rozšíření nic nečetla ani neslyšela? To je jedna ze skutečností, která se skrývá za jinak optimistickými závěry rozsáhlého průzkumu Evropské komise Eurobarometr 56,3, kterého se letos zúčastnilo 1000 respondentů v každé zemi EU. Jeden závěr zní, že poprvé od pádu železné opony počet příznivců rozšíření přesáhl padesát procent (o rok dříve to bylo 43).

Avšak není podpora jako podpora. Zmíněný údaj neříká nic o tom, že rozšíření horlivě podporují obyvatelé zemí jako Dánsko, Řecko, Švédsko, Portugalsko, zatímco velcí hráči (Německo, Francie, Británie) jsou spíše proti. V unii je zdaleka nejznámější Turecko - na otázku "o jaké z těchto zemích jste již zaslechli mluvit?" odpovědělo v jeho případě kladně 97 procent lidí. O Slovensku to však již konstatovalo jen 86 procent Evropanů. V praxi to znamená, že plných padesát milionů obyvatel Evropy nemá o zemi pod Tatrami ani potuchy.

Jak je to možné? Sedí snad v Bruselu nějaký cenzor, jenž začerní jakoukoli větu, kde se objeví zmínka o Slovensku? Odpověď je prozaičtější - Evropany to prostě nezajímá. O Česku a Slovensku se totiž nemluví v televizi, odkud čerpá informace o rozšíření plných 76 procent občanů, zatímco z novin jen necelá polovina.

S Čechy je nejlepší obchodovat

Nesmějme se Slovákům. Statistika říká, že přes třicet milionů Evropanů nikdy nic neslyšelo ani o ČR. Naše republika nijak nevyčnívá z řady ani co se týče rodinných a jiných vazeb, které obyvatelé unie mají k občanům kandidátských států - devět desetin z nich nepojí vůbec žádné svazky. Jinými slovy, jde o dva oddělené světy. Ukazuje se však, že stereotyp popisující ČR jako ekonomického tygra navzdory všem statistikám zakořenil i v západní Evropě. Bez ohledu na to, kolik lidí projevuje zájem u nás žít, studovat či nás alespoň navštívit (slabý průměr, vedou Kypr, Malta a Turecko), mnoho Evropanů by si přálo s Čechy posílit hospodářské kontakty. V tomto smyslu se vyslovovali zejména Finové, Belgičané a Italové.

Stojí rovněž za zmínku, že plných 14 procent (nejvíce po Turecku) Evropanů u nás již bylo, což možná částečně vysvětluje skutečnost, že většina z nich neprojevuje zvláštní zájem k nám cestovat na dovolenou ani se o nás cokoli bližšího dozvědět.

Ženy a mládež to nezajímá

Statistiky potvrzují, že mezi zeměmi EU jsou, co se týče informovanosti, značné rozdíly. Mezi nejméně informované patří Britové, Portugalci a Španělé. Dlužno přiznat, že za informované se ani nepovažují a přiznávají, že o rozšíření v reálném životě sotva ztratí slovo. Na opačné straně žebříčku jsou Finové, Švédové, Dánové, Lucemburčané, Rakušané a Němci z nových spolkových zemí.

Mezi Švédy je také nevídaně vysoký podíl lidí (35 procent), kteří by přijali všechny kandidáty naráz včetně Rumunska. Jediným dalším národem ochotným tak velkomyslně rozevírat náruč jsou Italové (31 procent). Rakušané jsou sice spíše proti, ale zato jediní, kdo jeví zájem o rozšíření diskutovat. Čtvrtina z nich tvrdí, že o tomto tématu debatují i doma.

Průzkum přinesl ještě jeden zajímavý údaj - rozšíření unie zajímá nejvíce čtyřicetiaž padesátileté, nejméně pak mládež do 24 let. Navíc celých 20 procent žen v unii je nakloněno tento proces úplně odmítnout, další pětina přiznává, že o něm nic neví (u mužů je to 16, resp. 10 procent). Kandidátským zemím tedy nezbývá než doufat, že o jejich osudu budou rozhodovat hlavně muži.

Jaké povědomí mají v EU o kandidátských zemích

Británie

Britové mají nadprůměrné geografické znalosti o střední Evropě. Přitom sem téměř necestují. Kromě Španělů a Portugalců mají Britové nejmenší povědomí o tom, které země kandidují do EU. Asi tři čtvrtiny Britů nikdy neslyšelo o tom, že by se EU měla rozšiřovat.

Nizozemsko

Téměř polovina Nizozemců již byla v některé z kandidátských zemích, nejvíce v ČR (25 %), Turecku (19 %) a Maďarsku (17 %). O tom, že kandiduje Turecko, ví téměř polovina Nizozemců, 42 procent slyšelo o Polsku a 32 procent o Česku.

Portugalsko

Více než polovina Portugalců (57 %) neumí vyjmenovat ani jednoho kandidáta. Jediné dvě země, o které Portugalci jeví trochu zájem, jsou Turecko a Česko. To však nebrání tomu, aby Portugalci zároveň nebyli nejvášnivějšími zastánci rozšíření.

Finsko

Originální obraz Evropy panuje v myslích Finů - většina z nich ví o Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Maďarsku. V Estonsku bylo dokonce 64 procent Finů. O Česko se Finové zajímají jen z hospodářského hlediska, nejmenší zájem projevují o Slovensko a Slovinsko.

Německo

Téměř každý třetí Němec byl již v České republice. Dlužno přiznat, že jde především o obyvatele bývalé NDR. Přestože například v Maďarsku byla dosud asi jen pětina Němců, dlouhodobě nejoblíbenějším národem z kandidátských zemí jsou mezi Němci právě Maďaři. Jejich vstup do EU vítá asi 70 procent dotázaných, následují Češi a Malťané s 58 procenty, pobaltské národy, Poláky a Slováky vítá 53 procent.

Rakousko

Naprosto nejoblíbenější zemí je Maďarsko. Navštívilo ho již 57 procent Rakušanů (ČR 37 %) a v příštích dvou letech se tam chystá jet 18 procent (do ČR devět). Šest procent Rakušanů spolují s Maďary rodinné, obchodní či sportovní vazby (s ČR to jsou tři procenta, se Slovinci čtyři). Dovolenou by chtělo nejvíce Rakušanů strávit (kromě Turecka, Kypru a Malty) opět v Maďarsku (26 %), ve Slovinsku (17 %), v ČR (9 %) a Bulharsku (8 %).

Belgie

Více než třetina Belgičanů ví, že kandidáty pro vstup do unie je Polsko a Turecko, pětina nepochybuje o Maďarech, Češích, Kypru a Rumunsku, méně než pětina zná ostatní kandidáty. Nejvíce Belgičanů již bylo v Turecku (19 %), v ČR (9 %), následují Kypr, Polsko, Maďarsko a Malta (4 až 6 %). Nejvíce vazeb pojí Belgičany s Poláky (2,4 %), Turky a Čechy (2,1 %), Rumuny (1,7 %) a Maďary (1,1 %), s ostatními národy nemají vazby téměř žádné.

LUBOMÍR HEGER, MF DNES

obsah | publicistika