Otec Evropské unie? Cimrman

Brusel včera zažil senzační zjištění: skutečným otcem Evropské unie není francouzský politik Robert Schumann, ale velmi pravděpodobně Největší Čech Jára Cimrman. Tento zlomový objev přivezli do unijní metropole osobně členové divadla nesoucí jméno českého génia. Do Bruselu zavítal Cimrman v roce 1910, kdy přivezl na světovou výstavu své vynálezy.

"Čeká to ještě na prozkoumání, ale já bych řekl, že je to skoro jisté," řekl včera v Bruselu Zdeněk Svěrák. Také osvětlil, že Cimrman by měl ke svému dílu v zásadě kladný vztah. Nezažil sice dnešní unii, ale žil v jakémsi jejím předobrazu, Rakousku-Uhersku.

"Na jedné straně ho mrzelo, že české země nemají důstojné postavení v tomto soustátí - jak známo, neúspěšně usiloval o jeho přejmenování na Rakousko-Uhersko-Česko. Ale zároveň si uvědomoval, že to je soustátí, které ty menší země dokáže uchránit," přetlumočil badatelovy myšlenky Ladislav Smoljak.

Cimrmani zahrají dnes a zítra Čechům v Bruselu dvě své hry. Na vystoupení se Svěrák domluvil s českým velvyslancem při unii Janem Kohoutem, když tu před dvěma lety oba Svěráci uváděli film Kolja. "Tehdy jsme také zjistili, že Cimrman je tu mezi Čechy populární. Pomáhá jim při stresové práci. Ulevují si tím, že říkají kupříkladu Nejhorší ze všeho jsou trpaslíci nebo Pravdu má náčelník," vysvětlil Svěrák. "A tak jsme si řekli, že to tady zkusíme."

Důvodem návštěvy Bruselu ale nejsou jen zmíněná představení, ale také slavnostní odhalení otisku Cimrmanova pravého chodila před vchodem na českou ambasádu při Evropské unii.

Otisk blány mezi prsty

Jak totiž géniovi následovníci zjistili, Jára Cimrman při svých badatelských výpravách zavítal také do belgické metropole - na světovou výstavu v Bruselu v roce 1910 přivezl svoje vynálezy. Pozdější expedice, která chtěla Cimrmanův zdejší pobyt ověřit, našla na místě požáru francouzsko-britského pavilonku jasný důkaz.

"Otisk prchající bosé nohy, která se anatomicky shodovala s Cimrmanovým chodidlem. Šlo jednoznačně o chodidlo českého génia, neboť nese otisk blány mezi prsty. Jára Cimrman trpěl touto deformací, a proto se mu přezdívalo Kachna," vysvětlil třem stovkám přítomných Čechů Jan Kohout. Později byl betonový odlitek nohy přenesen na půdu české ambasády a zde včera slavnostně odhalena, neboť sem, jak dodal Kohout, "rozhodně patří".