František Novák: Bohatýr československého letectví

Vysoká úroveň našeho letectva nám získávala v dobách předválečných i ve válce mnoho známostí ve světě. Nesmrtelné zásluhy o tuto propagaci si získal nadporučík František Novák. Jeho ryze české jméno bylo vyslovováno s posvátnou úctou všemi, kdož měli kdy příležitost spatřiti vrcholné letecké umění tohoto nenáročného služebníka své vlasti. Novák byl virtuosem v ovládání své červenobílé Avie a při tom nesmírně skromný člověk.

Tohoto slavného letce nám dala vesnička Sokoleč nedaleko Poděbrad.

Narodil se 26. srpna 1902 z rolnických rodičů a měl šest sourozenců, z nichž nejstarší bojoval na Rusi v první světové válce jako příslušník našich legií. František nastoupil prezenční službu nejprve u hraničářů v Děčíně a o rok později - 1923 byl přijat do řad čsl. letectva. Sloužil postupně v Praze, Malackách, Chebu a ve Francii byl na dvouměsíčním výcviku. Školu pro stíhací letce absolvoval s výtečným prospěchem spolu s pozdějším škpt. Malkovským v Chebu. Byl šťasten u své práce, kterou nevýslovně miloval. Plných 14 roků byl učitelem pilotní školy a vychoval nám stovky zdatných letců, mezi nimi řadu svých pozdějších úspěšných spolupracovníků v letecké akrobacii.

Přichází rok 1932 a Novák je vyvolen, aby v mezinárodním závodě ve Varšavě hájil barvy Československa. První let do zahraničí a také první Novákův mezinárodní úspěch. Československo zvítězilo. Kdo tenkrát mohl tušiti, že se nám zrodil letec-akrobat, který ohromí svět. Novák zvítězil hned poté na armádním leteckém dni v Praze a vyhrál rychlostní závod "Kašparův memoriál". Novákovy exhibice tvořily zlatý hřeb programů propagačních leteckých dnů v mnoha městech naší republiky. Francie byla svědkem nesčetných Novákových úspěchů. Od prvního vystoupení 10. června 1934 v Paříži znali tohoto slavného čsl. letce všichni Francouzi. Téhož roku startoval Novák v Portugalsku na memoriálu portugalského letce Platilo d' Abreu, jenž se na pařížském leteckém dnu zabil. Novák překvapuje své přátele-letce z jiných států novými variacemi své vrcholné letecké akrobacie. Je miláčkem davu a hrdinou dne. I oficiální hosté vzdávají stejně jako před tím ve Francii hold Novákovu velkému umění. Sám president Portugalské republiky přijímá skromného československého letce, vyznamenává ho vysokým řádem a jmenuje poručíkem portugalské armády. Každý malý kluk, každé děvče ví, že Novák je Čechoslovák a se zájmem hledá na mapě Prahu a Československo. Novákovi se dostává také doma zasloužených ovací. A obětavý letec poctivě slouží své veliké idei - propagaci milované vlasti v cizině, propagaci vyspělosti československého letectví.

Následují opět oslňující úspěchy, Linec, Vídeň a následujícího roku zase Portugalsko. Tentokrát má v Portugalsku zvlášť vybranou konkurenci francouzských, španělských, anglických a německých letců a přece je vítězem! Jeho sláva roste po celé Evropě a po pravdě překonává vše, co zde zatím v mezinárodním letectví kdy bylo. Vítězí na mezinárodních španělských závodech v Seville a v Barceloně. Jeho výkony rostou závod od závodu ke stále větší dokonalosti.

Na sklonku léta 1935 hostí Nováka Balkán. Účastní se mezinárodních leteckých závodů v Jugoslávii a v Rumunsku. Světový tisk zaznamenává opět další vítězství československého letce. Čechoslovák Novák, letec-akrobat, je znám i za mořem z nadšených referátů leteckých odborníků. V roce 1936 navštěvuje Rusko. Sovětští letci jej pozvali k předvedení letecké akrobacie pro žactvo pilotních škol. Novák zde udivuje dokonalostí svých akrobatických výkonů a bezpečností, s jakou vede svůj stroj. Dostává se mu zvlášť srdečného ocenění od ruského generálního štábu. Jeho vystoupení v Moskvě a Oděse se stává nezapomenutelnými zážitky pro všechny účastníky. Na berlínské Olympiádě dobyl druhého místa.

A znovu přišly nové úspěchy ve Švýcarsku. Tehdy se zúčastnil největších leteckých závodů světa v Curychu. Vedl skupinu čsl. letců, jež hájila naše barvy v konkurenci 14 států. Novák sám dobyl dvě první ceny a ve skupinové soutěži byli naši v těžké konkurenci první. Praha jim připravila královské uvítání. Po krátkém odpočinku vyrazil Novák opět ven, tentokrát do Francie. Novák vítězí v Belfortu, Strassbourgu, Mergnacu, Lille, Nogaru, Nancy a ovšem i v Paříži. Je uznáván všude a všemi za nejlepšího letce světa. Přichází všesokolský slet v Praze a Novák znovu udivuje statisíce lidí na armádním dnu.

Nad Evropou se stahují zlověstné mraky, jež pomálu, ale s hrozivou jistotou brání i volnému vzletu Novákovy červenobílé Avie. Ruzyňské letiště bylo svědkem posledního Novákova vystoupení doma. Bylo to v rámci leteckého dne 12. března 1939.

Nadporučík Novák ví, kde je ho ted' třeba. Odchází na svátek Mistra Jana Husa 1939 přes hranice vlasti u Moravské Ostravy spolu s autorem "Jízdní hlídky", plukovníkem Dr. Frant. Langrem. Přes Polsko se dostává do Kdyně, kde se naloďí a 1. srpna 1939 hlásí domů, že je u své práce - v Paříži. Byl jedním z prvních čs. letců, kteří byli přjati do svazku francouzského letectva. Je pln nadšení pro svou práci a Francouzi si váží jeho účasti v nadcházejícím těžkém boji. Npor. Novák je v ní nepříjemně brzděn zhoubnou chorobou, jejíž první příznaky se ukázaly už cestou do ciziny - v Krakově. Silou své nezlomné vůle, překonává potíže a pilně cvičí nové letce. Teprve na opakovaný nátlak svých přátel odchází do pařížské nemocnice, ze které se již nevrátil . . . Odešel nejslavnější z našich letců. Neporážený král vzdušných výšin zemřel 27. dubna 1940 a zpráva o tom ohromila celý svět. Mezi miliony lidí ranila nejvíce dvě bytosti doma v Československu, Novákovu ženu a dcerku Libušku. Musely dokonce oplakávat svého milovaného muže a otce potají doma, nesměly se nikomu ani svěřit se svým žalem. Slyšely tu zdrcující zvěst z cizího rozhlasu.

Byt v Praze-Holešovicích se nedočká Novákova návratu. Stovky cen a skvostných darů za dobytá vítězství zde naplňují prostorné vitríny. Opuštěný pokoj je ozdoben desítkami stuh. Vše mluví o velkém muži, který zde kdysi žil. Je zde Rytířský řád Kristův, založený roku 1318, který udělil Novákovi president Portugalské republiky. Jen tři lidé byli u nás poctěni tímto řádem: prezidenti T. G. Masaryk a Dr. E. Beneš a letec František Novák. Vidíme zde rumunský Řád hvězdicový, odznak členství ve francouzské Čestné legii, čestné odznaky leteckých Svazů Francie, Itálie, Jugoslávie, Rumunská, Švýcarska, Španělska, Portugalska, vyznamenání vrchního velitelství Sovětského letectva, atd., atd.

Pro Nováka samého však to všechno znamenalo jen projev uznání, že svou věc dělá dobře. Největší odměnou mu bývalo, když svými úspěchy dosáhl toho, že hymnou, hranou na počest vítězů, byla hymna československá. Naposledy mu ji hráli jako pozdrav vzdáleného domova na sklonku dubna 1940 v Neuilly sur Seine u Paříže, kde sní svůj věčný sen.

Nebojácný letec, hrdina vzdušných výšin, odhodlaný obránce práv svého lidu a nadšený bojovník odešel neporážen, padl mimo bitvu.

VOJTĚCH KONOPA

obsah | osobnosti