Vladimír J. Krajina: botanik, politik, národní hrdina

České botaniácké společnosti se zejména díky úsilí prof. J. Jeníka a Mgr. V. Větvičky podařilo v letošním roce dokončit záměr uctít památku svého vynikajícího čestného člena profesora Vladimíra J. Krajiny. 7. října 2002 byla odhalena jeho pamětní deska v pražské ulici Na Slupi.

Vladimír J. Krajina vystudoval na Universitě Karlově v letech 1923 - 1927 a posléze působil v Botanickém ústavu Přírodovědecké fakulty UK. Již před válkou se podílel na vědeckých projektech v USA a na Havajských ostrovech. Jeho práce o spoločenstve rostlin ve Vysokých Tatrách zůstala po dlouhá desetiletí modelem pro badatele v Československu i jinde v Evropě. Jako mladý docent předsedal Spolku asistentů vysokých škol a v r. 1936 se zasloužil o vydání zákona zajišťujícího právní postavení učitelů vysokých škol v ČSR (Lex Krajinae).

Po násilném zavření vysokých škol v r.1939 opustil vědeckou práci a dal své intelektuální a organizační schopnosti do služeb protifašistického odboje. V letech války pracoval v předsednictvu "Ústředního vedení odboje domácího" (známého po zkratkou ÚVOD) a vedl tajnou informační službu, jež předala z Prahy do Londýna přes 20 tisíc zpráv. Po válce se mu dostalo uznání od britské vlády a byl vyznamenán Československým válečným křížem.

V r. 1945 obnovil přednášky z botaniky na Karlově universitě, byl záhy jmenován universitným profesorem, zvolen poslancem Národního shromáždění a generálním tajemníkem politické strany, jež byla v opozici proti nastupující komunistické totalitě. Po únorovom puči v r. 1948 neprodleně odešel za hranice, ale neušel inscenovanému politickému procesu, v němž byl za nepřítomnosti odsouzen k 25 letům vězení. Jeho exulant našel zaměstnání až ve Vancouveru v Britské Kolumbii v západní Kanadě, kde prošel všemi stupni akademických hodností, aby se znovu stal profesorom geobotaniky a ekologie. Nadále aktivně pracoval v exilových organizacích, zejména ve výkonném výboru Rady svobodného Československa a ve výboru Čs. společnosti umění a věd ve Washingtonu.

Za své zásluhy získal V.J. Krajina v zahraničí velké množství akademických, vědeckých a společenských ocenění. Stal se např. členem prestižního Kanadského řádu (Member of Canadian Order) a čestným členom Linnéovy společnosti v Londýně. Po 40 letech exilu navštívil v r. 1990 krátce Prahu, aby obnovil zpřetrhané kontakty s Karlovou universitou i blízkými politickými kruhy. Při této příležitosti přejal od prezidenta V. Havla nejvyšší československé civilní vyznamenání-Československý řád Bílého lva I. třídy. Obnovený styk s domovem byl však brzy přerušen nemocí a v r. 1933 Prof. V. J. Krajina umírá. Z Kanady do Prahy se vrátila již jen urna s popelem, která byla pietně uložena na vyšehradském hřbitově.

(r)

obsah | osobnosti