Cesky a slovensky svet

Od roku 1999 přichází na ruský knižní trh každým rokem minimálně pět titulů české literatury v několika nakladatelstvích ("MIK", "Inostranka", "Agraf", "Azbuka", "Amfora", "OLMA-PRESS"). Vedle knih J. A. Komenského, B. Hrabala, M. Kundery, V. Havla, L. Fukse, K. Čapka, M. Viewegha, J. Weila, kteří se již zabydleli v různých ruských nakladatelstvích, tak vyrůstá za finanční podpory Ministerstva kultury ČR jakýsi pomyslný klasický kánon české literatury. Při pohledu na seznam v Rusku vydávaných českých knih jsou patrné dvě tendence: neopomenout klasiky a překvapit novými "objevy".

Velvyslanectví České republiky v Moskvě společně s nakladatelstvím "AGRAF" zorganizovalo 20. října 2003 prezentaci knihy Richarda Weinera "Lazebník - výbor z díla", jež byla vydána v ruštině v překladu N. Falkovské a I. Bezrukovové. V úvodním vystoupení se velvyslanec J. Bašta zmínil o významu překladů české umělecké literatury do ruštiny, které vycházejí za finanční podpory MK ČR. Přínos R. Weinera pro českou a světovou literaturu zhodnotila přední literární vědkyně PhDr. M. Zadražilová z Filozofické fakulty UK, která se rovněž pozastavila nad tématem "rozdvojování osobnosti" a metafyzické viny. Vysoce přitom ocenila práci překladatelek, jež brilantně zvládly Weinerův složitý a mnohdy i nesrozumitelný literární jazyk plný přejemnělých pojmových distinkcí, které někdy působí dojmem slovních hříček. Mluvené slovo bylo během večera doplněno vystoupením souboru židovské písně "Halom" Mirona Čorného. Úryvky z díla R. Weinera četl herec MCHAT M. Gorkého Jurij Bolochov. Maja Peškovová v rozhlasovém vysílání stanice "Echo Moskvy" následně uvedla:"Ruskému čtenáři česká literatura nabídla nový objev - Richarda Weinera, jehož dílo je zrozeno z bolesti, úzkosti a hledání. " 22. října 2003 na dalším zasedání Společnosti bratří Čapků byl v prostorách velvyslanectví prezentován rozsáhlý ediční projekt T. G. Masaryka "Filozofie - sociologie - politika", jenž byl v ruštině vydán nakladatelstvím "RUDN" (2003) v překladu L. Azarcha a M. Edemské. Knihu uvedl doc. J. F. Firsov, CSc., z Historické fakulty Moskevské státní univerzity a doc. N. P. Narbut,CSc., vedoucí katedry sociologie Ruské univerzity družby národů. Velkou diskusi vzbudila otázka reformace a jejího místa v českých dějinách z hlediska potřeb přítomnosti.

27. října 2003 Velvyslanectví České republiky v Moskvě společně s nakladatelství "MIK" uspořádalo v Muzeu M. Cvětajevové prezentaci knihy Jiřího Kratochvila "Nesmrtelný příběh, aneb Život Soni Trocké-Sammlerové", jež byla vydána v ruštině v překladu I. Bezrukovové. Tvorbu jednoho z nejrespektovanějších českých autorů Jiřího Kratochvila ve své úvodní řeči zhodnotil slavista Dalibor Dobiáš. Tvorba J. Kratochvila se kromě německy, španělsky a francouzsky mluvících zemí poprvé dostává i do Ruska. Literární večer doplnila klasická hudba v podání studentů Ruské akademie divadelního umění, mimochodem i českého stipendisty Filipa Bandžáka. Úryvky z díla J. Kratochvila četl přední herec "Těatra Luny" Dmitrij Novickij. Zprávu o literárním večeru přinesla "Litěraturnaja gazeta". Překladatelka I. Bezrukovová poskytla rozhovor rozhlasovým stanicím "Golos Rossii" a "Radio Rossii".

Prezentace ruského vydání T.G. Masaryka, R. Weinera a J. Kratochvila