Pražský hrad vypráví svůj napínavý příběh

Doslova nevídanou výstavu, která návštěvníky provede celou historií Pražského hradu a jeho jednotlivými "příběhy" připravovalo několik desítek autorů téměř čtyři roky. Otevírat se bude po etapách: od zítřka může veřejnost navštívit výstavní trasu v gotickém podlaží Starého královského paláce. Za rok by podle hlavní kurátorky projektu Sylvie Blaškovanové mělo být zpřístupněno lapidárium v románském podlaží, v roce 2006 má následovat další rozšíření výstavy v Tereziánském křídle.

Nový pohled na historii

Pohled na hradní ostroh před příchodem člověka je jedním z unikátních exponátů úvodní části výstavy, věnované pravěku. Rekonstrukce vznikla na základě pracné rešerše dostupných dat a jako mnoho dalších exponátů se veřejnosti představuje vůbec poprvé. Nový je podle autora této části výstavy Jana Frolíka z Archeologického ústavu AV ČR celý pohled na pravěké osídlení území dnešního Hradu: "Donedávna panovalo přesvědčení, že spojení Pražského hradu s pravěkem neexistuje. Nyní mu věnujeme celý oddíl."

Až archeologické výzkumy z posledních let podle Frolíka doložily, že i v tak vzdálené minulosti v dané oblasti sídlili lidé. Nejstarší nálezy pocházejí z mladší doby kamenné (6000 - 5000 let př. n. l.). Příprava expozice Příběh Pražského hradu pomohla odborníkům odhalit souvislosti mezi předměty uloženými po léta v depozitářích a nově je interpretovat. "To, co zde prezentujeme, jsme v mnoha případech před třiceti lety netušili. Ani před deseti lety by ještě nebylo možné Pražský hrad takto komplexně představit," říká Jan Frolík.

Do minulosti přes dotekovou obrazovku

Hlavní trasa vede návštěvníky od pravěku k éře předstátního uspořádání, ukazuje pražské hradiště v době přenesení knížecího sídla z Levého Hradce, představuje proměny Hradu v předrománském a románském období a pokračuje v cestě staletími až k oddílu Prezidentský Hrad.

Trasa vede působivým komplexem spojitých historických prostor Starého královského paláce, z nichž některé jsou díky výstavě nově zpřístupněny. Především v částech věnovaných proměnám Hradu za panování Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců se autorům podařilo dokonale sladit obsah výstavy s interiéry, v nichž je umístěna.

Jednotlivé historické epochy jsou v expozici zastoupeny archeologickými nálezy, zachovanými uměleckými předměty, architektonickými prvky, šperky, zbraněmi, textiliemi či listinami. Z velké části jde o originály, z nichž mnohé jsou citlivé na změny prostředí. Proto je ve výstavních prostorách udržována stálá hladina teploty i osvětlení. Představu o proměnách Hradu názorně dotvářejí nejen fyzické modely jeho podob, ale také počítačová grafika. Výstava má totiž i svou multimediální součást. V každé místnosti je možné pomocí dotekových obrazovek získat textové i obrazové informace o dané epoše, prohlédnout si podrobněji vybrané exponáty a pomocí prolnutí srovnávat animace někdejších podob Hradu s tou současnou.

Hlavní výstavní sály jsou doplněny menšími odbočkami, předkládajícími zájemcům pomocí vybraných předmětů či dokumentů dílčí "příběhy" Hradu a jeho obyvatel. Tyto drobné celky se mají během času proměňovat, nyní se představují příběhy českých patronů, církve a katedrály, pohřbívání, rezidence panovníků, katastrof, stolování a vzdělanosti. Instalace byla technicky značně náročná - vitríny, panely, elektrické rozvody či spojovací můstky mezi jednotlivými prostory nesměly narušit historické zdivo, konstrukce jsou proto samonosné a stěn se nedotýkají.

Skvosty Pražského hradu

Příběh Pražského hradu nabízí návštěvníkům pohled na množství předmětů, které si zaslouží zvláštní pozornost. Mezi unikátní exponáty patří například kompletní rekonstrukce pravěkého hrobu z období 2900 - 2600 př. n. l., který byl nalezen při vykopávkách v Lumbeho zahradách v roce 1996. Jeho součástí jsou fragmenty měděných náušnic, které svědčí o vůbec prvním doloženém užití kovu na území dnešního Hradu.

Exponátem z předrománského období hodným zvláštní pozornosti je například fragment maltové podlahy s oblázkovým vzorem z původní dlažby rotundy sv. Víta. Románským skvostem je jediný kalich z tohoto období dochovaný na českém území. Dobu přemyslovských králů reprezentuje mimo jiné vzácný skleněný malovaný a zlacený pohár s delfíny (či žraloky), původem z Egypta či Sýrie. Na dobu Karla IV. upomíná například replika jeho pohřební koruny, Václava IV. zase připomíná luxusní kachel z kamen, která patrně vyhřívala komnatu, již obýval.

Dalšími vzácnými kusy jsou například zdobený sametový polštář z rakve Jiřího z Poděbrad nebo neobvykle dobře dochovaný pohřební plášť Rudolfa II. Devatenácté století nabízí návštěvníkům mimo jiné skvostnou růži císařovny Marie Anny Savojské - vázu s dvanácti větvenými růžemi stříhanými z plátkového zlata, kterou manželka posledního českého krále Ferdinanda I. věnovala do svatovítského pokladu. Pozornost si zaslouží i předměty pro kladení základního kamene dostavby katedrály z předminulého století - maltovna, zednická lžíce a kladivo ze stříbra.

Dětská Hra na Hrad

Pro školní děti připravili autoři Martina Svobodová a Jan Svoboda zvláštní program Hra na Hrad. Na počátku upravené prohlídkové trasy dostanou dětští návštěvníci přidělenu roli - mohou se stát například pomocníkem umělce, strážce, řemeslníka, kronikáře nebo učence. Procházejí pak výstavou "po stopách" své postavy a plní připravené úkoly. Novou stálou expozici doplňuje film dokumentaristy Pavla Kouteckého Proměny Pražského hradu. Návštěvníci si budou moci také zakoupit CD-ROM, výpravnou publikaci či počítačovou nebo stolní hru na téma hradní historie. Hlavní trasa expozice má bezbariérový přístup, otevřena bude denně od 9 do 17 hodin.

MARCEL KABÁT

obsah | kultura - kultúra