Plastici oslovili mladé Američany

V pátek měl v New Yorku druhou premiéru dokumentární snímek Jany Chytilové The Plastic People Of The Universe. Deník The New York Times přinesl o filmu rozsáhlou recenzi.

Mejla Hlavsa by měl určitě radost, kdyby ještě žil. V pátek měl v newyorském kině Pioneer Theatre obnovenou premiéru film Jany Chytilové The Plastic People Of The Universe, který se promítal i v českých kinech. Dokument přibližuje pohnutou historii stejnojmenné pražské undergroundové kapely. K americkým divákům se dostal téměř přesně rok po smrti vedoucího člena legendárních Plastiků.

Vstupné stojí osm dolarů a zájem o film projevili především příslušníci mladších generací. "Skupina prý bojovala proti vládě v komunistickém Československu, chci o tom vědět víc," vysvětloval v listu The New York Times dvacetiletý student Chris Runkin, proč si z programu vybral právě tento film. Ve skutečnosti už jde o druhou premiéru. Snímek The Plastic People Of The Universe se v Americe objevil poprvé v rámci festivalu Stop, Look and Listen (Zastav se, koukej a poslouchej), který se konal pouhé tři dny po útocích na Světové obchodní centrum. Ačkoli si tehdy vzhledem k okolnostem festival nezískal větší pozornost, dokument o Plasticích patřil k nejnavštěvovanějším.

Kino Pioneer Theatre sídlí v newyorské čtvrti East Village. Patří avantgardní skupině Two Boots, která se zaměřuje na alternativní filmovou a hudební scénu. Snímek Jany Chytilové doporučil americkým dramaturgům uznávaný rockový kytarista George Lucas, který se s Plastiky dobře zná. V roce 1997 s nimi hrál v Bílém domě při návštěvě Václava Havla u prezidenta Billa Clintona.

"Nezdá se, že by členové kapely brali muziku vážně. Jejich zvuk lze jen těžko označit slovem okouzlující. Písničky jsou plné kvílení, naříkání, nekonečných kytarových rifů a nesmyslných textů," píše The New York Times. "O to víc z Plastiků cítíte protest proti tehdejšímu společenskému zřízení a činnosti tajné bezpečnosti, která skupinu pronásledovala od sovětské invaze v roce 1968," dodává renomovaný list s tím, že Plastici nesměli od roku 1970 veřejně vystupovat. "Dokument uspěl na několika festivalech v zahraničí, v letošním roce se s ním chystáme do švédského Göteborgu," uvedl Antonín Trš z tvůrčí skupiny Antonína Trše a Markéty Štinglové, v níž snímek vznikal. "Zájem o distribuci projevili rovněž Poláci a Francouzi," dodal.

Skupina The Plastic People of the Universe vznikla v září 1968 ve složení Milan Hlavsa (baskytara, zpěv), Michal Jernek (sólový zpěv, klarinet, saxofon), Jiří Števich (kytara, zpěv) a Josef Brabec (bicí). Svou tvorbou navázala na newyorský soubor The Velvet Underground Lou Reeda, který v dokumentu účinkuje. Reed popisuje překvapení, jaké zažil během návštěvy Prahy v roce 1980, když poprvé slyšel Plastiky hrát cover verze svých vlastních písniček. "Můj obdiv k Plastikům je bezmezný," popisuje Reed ve filmu.

Plastici, ač o to sami nijak nestáli, se stali symbolem boje proti normalizaci, k jejich velkým fanouškům patřil i Václav Havel.

ADAM MARŠÁL,DNES

obsah | kultura - kultúra