V Praze vystavují neznámé kresby Alfonse Muchy

Konvolut šestapadesáti Muchových kreseb, který je vystaven v pražském Domě Zlatého prstenu, získala Galerie hlavního města Prahy roku 1970 od syna Karla Hlavy. Ten byl ve dvacátých letech významným činovníkem Československé obce sokolské. Jejich příběh byl ale odhalen až o více než 20 let později.

Roku 1994 připravovali Lenka Bydžovská a Karel Srp výstavu věnovanou Slovanské epopeji v rakouské Kremži. Při studiu materiálů objevili v dobovém tisku zmínky, které se jim staly vodítkem - České Slovo z května 1926 otisklo několik Muchových kreseb vážících se k Večerní férii na Vltavě konané v sobotu 3. července 1926 u příležitosti VIII. Všesokolského sletu.

Cílem slavnosti bylo vyzdvihnout ideové poselství sokolstva a uspořádat "dramatický cyklus velkých fresek historicko-symbolických, jež rozvíjejí myšlenku slovanského bratrství celými dějinami, polomytickou dobou počínajíc až do dnešních dnů".

Autorem hudebního doprovodu se stal skladatel sokolské hudby Ladislav Prokop, verše složil František Serafínský Procházka. Na libretu se spolu s Karlem Hlavou podílel Alfons Mucha, který byl společně se sochařem Ladislavem Šalounem zároveň i tvůrcem výtvarné koncepce. Tu pak zrealizoval šéf výpravy ND Josef Matěj Gottlieb.

Velkolepé obrazy slovanské historie

Základ Muchových návrhů tvořilo několik námětů ze Slovanské epopeje rozšířených o další. Čtyřicet jedna plavidel se dvěma tisíci účinkujícími na palubách symbolizovalo 5 obrazů ze slovanské historie, které se výstava U Zlatého prstenu snaží rozčleněním kreseb rekonstruovat.

Prvním tématem byly Obžínky na Arkoně, druhým Letniční slavnosti spojené s postavami z českých bájí - Vlastou, Šárkou a Lumírem, třetím Svatba Přemysla Otakara II., čtvrtým Pocta husitům a králi Jiřímu z Poděbrad. Vše vyvrcholilo v pátém obraze apoteózou Sbratření národa a Slovanstva. Alegorické vory pluly za doprovodu hudby a důmyslného nasvícení po Vltavě od Železničního mostu až ke Střeleckému ostrovu, kde se odehrávala hlavní část slavností. Diváci přihlíželi z nábřeží, mostů a parníčků.

Mucha, který vytvořil už plakát ke II. všesokolskému sletu roku 1912, nyní převedl motivy Slovanské epopeje do návrhů živých obrazů, kterými proslul za svého působení v Paříži v devadesátých letech 19. století. Akvarelem a kvašem kolorované perokresby zachycující fantastické koráby s planoucími ohni na temném pozadí, které simulovalo noční oblohu nad Prahou.