Renesance malování v Čechách

Řada současných výtvarníků natrvalo odložila štětce a barvy a věnuje se uměleckým videosnímkům, internetovému umění a nejrůznějším konceptuálním projevům. Znamená to tedy, že malovaný závěsný obraz, který lze zarámovat a pověsit na stěnu, je definitivně mrtev? Česká internetová firma www.art.cz uspořádala putovní přehlídku, která má dokázat, že malování má budoucnost.

Bilance 24 výtvarníků všech generací a malířských směrů, nazvaná Typický obraz - česká malba na počátku 21. století, je nyní do 5. ledna vystavena v Mánesu a příští rok v zimě a na jaře ji uvidí i diváci v Karviné a v Plzni. Každý z pozvaných účastníků dostal k dispozici dvě plátna stejného formátu 100krát 80 centimetrů a na ně měl namalovat svůj charakteristický obraz. Trochu to připomene komerční soutěž, takže při uplatnění kritického síta by možná prošla asi jen polovina vystavených prací. Ale podstatné je, že v době, kdy výtvarná idea se zdá být víc než její řemeslné vyjádření, je tato výstava manifestací renesance obrazu.

S tím souvisí i naše malá anketa. Zeptali jsme se pěti vystavujících, co pro ně malování na prahu nového tisíciletí znamená, zda podle nich má závěsný obraz budoucnost a odolá nástupu videí, instalací ivirtuální výtvarné reality.

ANTONÍN STŘÍŽEK (1959)

Malování mě vždycky zajímalo a nyní je v Mánesu vidět, že v tom nejsem sám. Obrazy se v 21. století neztratí, protože malování samo o sobě je ohromné. Na rozdíl od různých konceptů, tady se během práce pořád něco děje a proměňuje. Nemám ale nic proti novým médiím, mají stejné právo na život.

PAVEL ROUČKA (1942)

Jak říká klasik současného francouzského umění Gérard Garouste, jen ten, kdo ovládá tradiční výtvarné prostředky, dokáže vše vyjádřit. Malířství mě vzrušuje čím dál tím víc, dokonce mi ke stáří nahrazuje v tomto ohledu jiné činnosti. V Mánesu je nejzáslužnější na výstavě právě to, že ukazuje tvorbu těch, které prostě baví dnes a denně malovat.

ALEŠ LAMR (1943)

Malba nikdy neztratí svoji platnost. Člověk žije v interiéru, který má čtyři stěny, strop a podlahu. Pokud se chce cítit dobře, pak si ho zabydluje nábytkem, sobě blízkými předměty a také uměním. A co je na zdi vhodnější než malířský originál nebo grafika?

MICHAEL RITTSTEIN (1949)

Na malířství se nic nemění. Ke mně se do školy hlásí sedmdesát žáků ročně. Takže závěsný obraz nekončí. Naopak, už se zase ve světě objevují výstavy, které svědčí o obnoveném zájmu o malbu. S jistou nadsázkou bych řekl, že pro mne je malování jedna z nejlehčích manuálních prací a současně velmi příjemně strávený čas.

TOMÁŠ BÍM (1946)

O obrazy je mezi lidmi stále zájem. Ta videa mohou člověka zaujmout, ale malování mu to nenahradí. Ručičky jsou přece jen ručičky. Do bytu bych si rozhodně koupil obraz, a nikoliv umělecký videodokument.

PETER KOVÁČ, PRÁVO

obsah | kultura - kultúra