České kulturní vody unie příliš nezvlní

Členy Evropské unie se staneme v květnu příštího roku. O tom, jaký vliv bude mít naše, letos v červnu odhlasované přidružení v oblasti politické či ekonomické, bylo napsáno mnoho. Ale jak ovlivní vstup do unie tuzemskou kulturu?

Vynikne ostudný stav podpory kinematografie

"Myslím, že v případě filmu to bude docela jednoduché. Kinematografii už vstup do Evropy ovlivnil, ČR je členem evropských podpůrných fondů Eurimages a Media. Myslím, že po vstupu do EU v příštím roce a po dalším přiblížení se ostatním evropským zemím vynikne v plné nahotě ostudný stav podpory kinematografie v ČR, ještě více nám bude chybět státní filmové centrum," říká filmový producent Pavel Strnad. Podle něj se také budou zvyšovat náklady na výrobu filmů vzhledem k růstu cen a platů. Takže brzy ztratíme naši jedinou výhodu - nízké rozpočty. "Na druhou stranu se k nám snad dostane i něco z evropských standardů, třeba podmínky při koprodukcích s televizemi," dodává Strnad.

Daniela Kučmášová z kanceláře Media Desk si zase pochvaluje spolupráci s evropským programem Media, od kterého získaly zdejší projekty za jediný rok šest milionů korun, z toho polovinu dostali distributoři evropských filmů v Česku. Takhle zamířily do našich kin například snímky Muž bez minulosti, Boží zásah či Nikde v Africe. Podporu dostal i zlínský festival a dokumentaristické dílny.

Evropa a její věčně přetřásané kvóty

Velkou neznámou zůstávají takzvané televizní kvóty, které kromě výraznějšího podílu nezávislých producentů na výrobě programů žádají více než padesát procent evropských pořadů ve vysílání. Požadavek zakotvený ve směrnici Televize bez hranic je po léta kritizován, obcházen, ale se skřípěním zubů plněn i překračován.

V Česku už s kvótami umějí zacházet i komerční stanice, třeba podíl evropské produkce ve vysílání Primy přesáhl letos v prvním pololetí 59 procent. Přesto ještě nedávno Günter Verheugen tvrdil, že ať zapne televizi kdekoli, "od Tallinu přes Prahu a Bratislavu po Budapešť a Lublaň, je vždy plná stejného amerického braku". Mezitím však sama Evropská komise navrhla kvóty zrušit. Ani podpora národní tvorby nemá všude tak silné zastání jako ve Francii. Třeba v Německu představitelé spolkových zemí odmítli návrh, jenž by určoval rádiím povinný podíl domácích písniček. Zůstali jen u doporučení "brát větší zřetel na německy zpívanou hudbu a podporovat nové německy zpívající interprety".

V ochraně autorských práv či v podpoře volné soutěže, jež brání vzniku monopolů na kulturním trhu, hlásá Brusel jednotný postup. Ale do vnitřní kulturní politiky členských států nezasahuje. Na to, kolik peněz z rozpočtu má jít na kulturu, kvóty neexistují.

Ceny CD by mohly klesat

Na vstupu do unie by mohli vydělat diskofilové v Česku, pro které je cédéčko luxusním zbožím.

"Časem se mohou srovnat ceny cédéček s cenami v ostatních zemích EU, neboť v Česku jsou ceny CD vyšší. Ale nic zásadního se nestane. Nebude to jednorázová akce, která se spustí vstupem do unie," soudí lidé z gramofonové firmy Warner Music.

"Doufám, že po vstupu do Evropské unie se zlepší uplatnění zákona v oblasti autorských práv a že přibude kompetentních soudců," říká Karel Kučera, šéf české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu. Podle Kučery jsou některé závažné případy hudebního pirátství postihovány jen podmíněnými tresty. "Někteří soudci soudí podle vlastního uvážení. Přitom autorský zákon u nás platí od roku 1990. Za třináct let se to mohli doučit," míní Kučera. Pořadatelé koncertů a festivalů očekávají, že vzroste pohyb kapel do Česka a zpět.

"Import evropských kapel by se měl zjednodušit. Předpokládám, že i cestování amerických skupin k nám bude o něco jednodušší," říká Šimon Kotek z agentury Joe's Garage, která k nám přivezla například Johnnyho Wintera nebo kapelu Blues Brothers. Podle Kotka mají kapely ze západní Evropy o Česko zájem. "Skupiny cítí, že je zde potenciální trh. Snaží se rozšířit prostor, ve kterém mohou koncertovat," dodává Kotek. Konkurence zahraničních pořadatelských agentur se nebojí.

"Český trh má svoje zvláštnosti. Každý, kdo k nám chce přijít, musí kontaktovat místní pořadatele. My jsme se například spojili s italskou agenturou, která nám pomohla přivézt kapelu Ten Years After. Myslím, že taková spolupráce mezi agenturami bude v unii intenzivnější," říká Kotek. Opačný pohyb, tedy výjezdy českých kapel do zahraničí, asi nebude intenzivnější než dosud.

"Soudím podle poptávky po našich deskách v zahraničí, která není velká. Jsme pro ně stále ještě východ Evropy. Naše kapely to při cestách do zahraničí nebudou mít jednoduché," říká Libor Lisý z gramofonové firmy EMI. Ale teoreticky se šance domácích umělců zvýší.

EU - šance pro ty menší?

Pro soubory z oblasti klasické hudby jsou výjezdy do zahraničí denním chlebem, proto na vstup do Evropské unie hledí se směsicí naděje a střízlivosti.

"Myslíme, že pro náš orchestr se mnoho podstatného nezmění, koneckonců v evropské soutěži už jsme nyní. Cestovat budeme za stejných podmínek, ale snad to bude všechno administrativně jednodušší," konstatuje ředitel Pražské komorní filharmonie Ilja Šmíd. Určité rozšíření možností, jak si vylepšit ekonomickou situaci, očekává náš přední soubor dobových nástrojů Musica Florea.

"Pro menší tělesa, jako jsme my, stále neexistuje v České republice systém soustavné podpory, kdežto v Evropské unii funguje dobře. Ansámbly tam mají své patrony, sponzory, jsou na to pravidla. V tomhle bych viděl šanci," říká manažer souboru Marek Vrabec.

O české umělce je zájem

O tom, že členství v unii bude prospěšné divadlu, je přesvědčen ředitel pražského Národního divadla Daniel Dvořák: "Kultury přestávají být cizími a stávají se součástí našeho světa." Zároveň doufá, že unie kromě jiného podpoří i činnost dramatických umělců. Lidé z divadel nemají strach ani z mezinárodní konkurence.

Například ředitel Městského divadla v Brně Stanislav Moša se rozhodně nebojí, že by importovaná kultura po vstupu do Evropské unie převálcovala české umělce. "Národní kultura je tou nejlepší obranou před unifikací a českého diváka zajímá především domácí kultura, což je v řadě zemí neobvyklý úkaz," říká Moša. Od Evropské unie si naopak slibuje, že export českého umění za hranice bude snazší. "Naše divadlo jezdí již nyní často ven a já se moc těším, že odpadnou příšerné administrativní problémy. Všechno se zjednoduší," věří ředitel.

Spisovatel sedí doma a píše

Od vstupu do Evropské unie si moc neslibuje knižní trh. Převládají obavy, zda zvýšení daně z přidané hodnoty, a tím i vyšší ceny knih nezlikvidují malé, nespecializované knihkupce, nezkomplikují život nakladatelům i autorům.

"Pokud by se knihy dostaly do vyšší sazby, mohlo by to být pro knižní trh fatální a řadě knihkupců i nakladatelů by hrozil zánik," uvažuje knihkupec Jiří Jirásek.

Naopak majitel největší prodejní sítě v Česku Jan Kanzelsberger to tak černě nevidí: "Půjde o jednorázovou záležitost, po níž se trh zase uklidní." Na druhou stranu jsou tu i lehké naděje, že jednotný evropský trh přinese užší spolupráci se zahraničními nakladateli a nové možnosti odbytu. Účast v evropské soutěži však bude něco stát. Nakladatelství Lidové noviny už se připravuje.

"Nakladatelé budou muset investovat do redaktorů, kteří umějí pracovat s angličtinou, bude nutné investovat do vzdělání a cizojazyčných překladů. Vydávat knihy a komunikovat v jazyce jiném než českém by měla být samozřejmost," podotýká ředitelka nakladatelství Eva Plešková. Vidí také řadu nových možností, zejména účast v evropských grantech a soutěžích. "Už teď zaznamenáváme zvýšený zájem zahraničních partnerů, a to jak v oblasti literatury faktu, tak beletrie. Kupříkladu Aluminiová královna Petry Procházkové by měla po anglickém vydání vyjít i ve francouzštině," dodává Plešková.

A co český spisovatel, třeba Emil Hakl? "Jako spisovatel neočekávám od nikoho nic, s výjimkou svého nakladatele, a v tomhle směru si nemám nač stěžovat. Moje práce je sedět doma a psát."


Jak to vidí...

Fero Fenič, výrobce dokumentů

Hýčkám si naději, že se evropský trh otevře české tvorbě, že pronikne do tamních televizí, a pokud vím, už se rýsuje i několik společných projektů. Daniel Dvořák, ředitel Národního divadla

Věříme, že si Brusel uvědomí, že je tu i zemědělství ducha a vedle kravek, rolníků a jiných pěstitelů stejně štědře podpoří i činnost dramatických umělců. Národní divadlo má dobré kontakty v oblasti baletu a opery a již nyní zaznamenáváme zvýšený zájem, respektive snazší prosazení i naší činohry na velká evropská jeviště. V nejbližším výhledu je to Řím a Paříž. Jan Kanzelsberger, knihkupec

Od Evropské unie nečekám nic podstatného. Jediné bariéry, se kterými se český trh potýká, jsou ty jazykové, a ty nedokáže změnit ani Evropská unie. Možná se změní ceny, ale o kolik a jak, zatím nikdo nedokáže odhadnout. Vzroste daň z přidané hodnoty, ale ta by se změnila stejně, a půjde o jednorázovou záležitost, po níž se trh zase uklidní. Je iluze myslet si, že se vstupem se začne prodávat více knih Karla Poláčka. Emil Hakl, spisovatel

Myslím, že vstup do EU nijak mou práci neovlivní, protože moje práce je sedět doma a psát. Ale obecně vzato se bude literatura zcela jistě ještě mnohem víc komercializovat a banalizovat, což s sebou mj. přinese kvantitativní nárůst různých výměnných čtení a seminářů. V rámci prodeje a prosazování knih na trhu se zřejmě sem tam nějakého zúčastním. Což pro mě znamená, že si budu muset konečně nechat dodělat tu chybějící čtyřku vlevo nahoře, abych se mohl občas zasmát - tomu se člověk nevyhne. Už teď si můžu vybrat, jestli to bude za 15, nebo za 30 tisíc (za jeden zub), ergo si musím pospíšit, protože po vstupu do unie to bude buď za 30, nebo za 60.

(kul), MF DNES

obsah | kultura - kultúra