Hra o Miladě Horákové: Fraška, nebo drama?

Po inscenacích Porta Apostolorum a Útěcha polní cesty, které odkryly téma divokého odsunu a vraždění Němců v květnu 1945, postoupil projekt Perzekuce zabývající se reflexí temných stránek novodobých českých dějin do let padesátých.

V hale bývalé slévárny hliníku v pražských Holešovicích se hraje Horáková X Gottwald. Dramatika Karla Steigerwalda i režisérku Viktorii Čermákovou inspirovala zřejmě vykonstruovanost komunistického monstrprocesu s Miladou Horákovou k rozehrání více rovin příběhu - kromě faktické mj. i ryze divadelní roviny, kdy se obvinění, zatčení a proces s Miladou Horákovou stávají námětem zkoušení divadelní agitky natáčené z různých úhlů pohledu. To vše v režii "moderátora" E. F. Buriana, zároveň i autora tendenční hry Pařeniště, a za pomoci party mladých "soudruhů" v dobových montérkách a s naučenými šťastnými úsměvy. Hra i inscenace ale honí příliš mnoho zajíců a výsledek je značně chaotický.

Ti, kdo o procesu i Horákové mnoho nevědí, se nic nového nedovědí a v dění se orientují jen stěží. Anebo všechno vezmou jen jako frašku k popukání. Vždyť z opileckého Gottwalda Jiřího Štrébla jde víc bodrého humoru než hrůzy a přesvědčivá, neheroická Milada Horáková Evy Salzmannové rozjuchané inscenaci skoro jakoby překážela. A přitom se tu a tam z chaosu vynoří ledově věcná formulace, vypovídající o 50. letech víc než sebepestřejší balábile. Ostatně podtitul hry je sám o sobě mrazivě výmluvný: Zabijeme ženskou. Leknou se. Zvyknou si. Hru o Horákové lze v La Fabrice navštívit ještě 30. 4., 11., 18. a 24. května.

Karel Steigerwald: Horáková X Gottwald, režie Viktorie Čermáková, scéna Tomáš Bambušek, kostýmy Zuzana Krejzková.

RADMILA HRDINOVÁ, PRÁVO

obsah | kultura - kultúra