Jak vyzrát na Goliáše
České vydání knihy toho jména představili na sklonku listopadu na besedě Mezinárodního českého klubu v pražské Městské knihovně manželé Marenčákovi.
Z knihy George Erasma a humorného vyprávění krajanů vyplynulo, že lucemburskému Davidovi se v historii dařilo porazit Goliáše častěji, než jeho českému protějšku. Téma "společné historie českých zemí se státem, ze kterého bychom si v mnohém měli vzít příklad", bylo na besedě rozvíjeno od roku 1310, kdy osmnáctiletému Janu, budoucímu otci Karla IV., a jeho čtrnáctileté manželce Elišce Přemyslovně proklestili karlínští řezníci cestu na obsazený, avšak špatně spravovaný Pražský hrad. Obě naše země pojaly do heraldiky dvouocasého lva ve skoku. Erasmus si v té souvislosti neodpouští vtípek na náš účet: Podle Čechů, tvrdí, šlo původně o lvy dva. Když se objevil nepřítel, ten méně chrabrý se skryl za druhého, který se protivníku postavil. Je z něj vidět jen ten ocas. Českým xenofobům musí znít skřípavě informace, že bezmála polovina doma usedlých Lucemburčanů je původem z ciziny, podobně jako manželé Marenčákovi. Přistěhovalci dnes čítají 40% populace. Otec myšlenky jednotné Evropy Robert Schuman se narodil v Lucembursku. Jeho otec byl Francouz, měl německé občanství a mluvil plynně lucembursky. V Lucembursku jsou volby do parlamentu (je jednokomorový a má 64 poslanců) povinné. Komunálních voleb se účastní i občané jiných zemí EU. Na úřady se občan může obracet ve francouzštině, němčině nebo lucemburštině a ty mu odpovídají ve stejném jazyku. Takový je předpis. Lucemburština pochází z každodenní řeči středověkých zemědělců a každý jí prý píše a hovoří jinak. Donedávna neměla vlastní gramatiku. V Evropské unii se daří jejímu uplatňování i přesto, že v lucemburských školách se vyučuje jen jako třetí jazyk. V hlavním městě Lucemburku bylo v den 1. výročí invaze států Varšavské smlouvy do Československa jedno náměstí pojmenováno po Janu Palachovi. Šlo o první akt toho druhu v Evropě, patrně i na světě. S odkazem na Pražské jaro 1968, náš odpor sovětské okupaci, sametovou revoluci 1989 a rozvoj obou států ve společné Evropě bylo založeno občanské sdružení Amitiés Tcheques et Slovaques - Luxembourg. Má 160 členů. V roce 1992, po udělení lucemburské státní příslušnosti, otevřela Eva Marenčáková na neziskovém základě kancelář Bohemia-Info, v níž po sedm následujících let - tehdy jsme neměli v Lucemburku velvyslanectví - podávala informace o Česku, poskytovala útočiště českým občanům, kteří se ocitli v nouzi apod. Za tuto čestnou práci byla v roce 1999 vyznamenána Cenou ministra zahraničních věcí ČR Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
BOHUSLAV HYNEK
|
obsah | kultura - kultúra |