O vstupu ČR do EU rozhodnou občané

O vstupu České republiky do Evropské unie zřejmě budou moci rozhodnout občané v referendu. Senát totiž jednomyslně schválil návrh ústavního zákona, který stanoví pravidla referenda o přistoupení Česka k unii. Pokud se zákonem bude souhlasit i Poslanecká sněmovna, voliči by o začlenění do unie rozhodovali už v první polovině příštího roku.

"Dnes už není příliš času, již se nedá otálet, protože jinak by lhůty, které jsou nutné pro vyhlášení referenda a pro provedení referenda, mohly být také zmarněny," prohlásil spoluautor novely Jiří Stodůlka (KDU-ČSL). Referendum by tak měl vyhlásit prezident republiky do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k unii tak, aby se konalo nejpozději do tří měsíců od podpisu. Původně podle senátorského návrhu měla být tato lhůta o 30 dnů delší. Pokud by vzhledem ke končícímu období Václava Havla nebyl jeho nástupce zvolen, referendum by vyhlásil předseda Poslanecké sněmovny.

Lidé by v referendu odpovídali na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Se stejnou formulací počítal i vládní návrh ústavního zákona o referendu, který ale Senát dopoledne odmítl. Zejména pravicovým senátorům vadilo, jakým způsobem chtěla vláda přenechat občanům rozhodování i o jiných záležitostech než o vstupu do EU.

Senátoři zamítli novelu o přímé volbě prezidenta

Horní komora parlamentu ve čtvrtek rovněž zamítla návrh novely Ústavy, která předpokládá přímou volbu prezidenta, přestože mnoho senátorů neodmítá přímou volbu hlavy státu. Návrh z dílny senátora Roberta Koláře (US-DEU) a dalších, považují za účelový předvolební tah.

Zamítnutí novely, kterou prosazují senátoři KDU-ČSL, Unie svobody a ODA, doporučovaly i výbory a senátní komise pro Ústavu právě pro její nepropracovanost a nedomyšlenost a zřejmě souvisí i s nedostatkem času na její prosazení do ledna 2003, kdy Václavovi Havlovi končí mandát.

Nástupce Havla tak bude v lednu opět volit parlament. Mnozí zastánci přímé volby hlavy státu nicméně dávali ještě po červnových parlamentních volbách najevo, že by prezidentská funkce mohla být po určitý čas neobsazená.

Vládní strany mají sice v Senátu na prosazení přímé volby prezidenta dostatek křesel, ve sněmovně jim ale nejméně 19 hlasů chybí. Podporu by museli hledat asi u komunistů; podle nich ale nelze přímou volbu zavést beze změny kompetencí jiných ústavních institucí včetně Senátu, který by podle nich mohl být zrušen. KSČM má nyní v Senátu jen tři zástupce.

JITKA GÖTZOVÁ, FLASHNEWS

obsah | Česká republika