Deset tisíc vojáků na boj proti teroru
První "protiteroristický" záměr chtějí už zítra prosadit ve vládě ministři obrany Karel Kühnl a vnitra František Bublan: třetina armády, tedy deset tisíc vojáků, bude nově připravena pomoci policii v krizových situacích.
Navrhují šest scénářů, kdy bude možné povolat vojáky - včetně stovek obojživelných vozidel, jeřábů či mobilních chemických laboratoří.
Bublan tvrdí, že země se nemůže tvářit, že se jí terorismus netýká. "Může tu vzniknout cokoli. Třeba nějaká drobnost, nějaký konflikt s muslimskou komunitou a už v tom budeme taky a potom se můžeme také obávat nějakých odvetných kroků," říká ministr vnitra.
Nový úřad pro katastrofy
S druhým nápadem přicházejí někteří vládní poslanci. Chtějí, aby vznikl zvláštní "úřad pro mimořádné situace", jakási obdoba ministerstva se stejným názvem v Rusku."Jak je terorismus aktuální, je vidět třeba v Rusku," říká poslanec za ČSSD Radim Turek. "Potřebujeme lidi, kteří budou umět vyhodnotit okamžitě informace od zpravodajců, záchranářů a psychologů."
Nový úřad by koordinoval zásah a pomoc nejen při teroristických útocích, ale také během povodní nebo ekologických havárií.
BIS: Jsme ve střehu
Jak se dnes vlastně Česko brání terorismu? V první linii jsou zpravodajské služby, jejichž úkolem je nejlépe už dopředu odhalit chystaný útok, a tak mu zabránit. "Jsme dlouhodobě ve střehu. Naše služba pracuje tak, jako kdyby k tomu útoku u nás mělo dojít už zítra," tvrdí mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert. Beslanský masakr však ostražitost kontrarozvědky nezměnil - už delší dobu totiž funguje na nejvyšším stupni pohotovosti."Čili velice dokonale funguje mezinárodní spolupráce, dostáváme informace, které analyzujeme, dělají se modely, prognózy, věnuje se pozornost i věcem, které třeba spolu zdánlivě na první pohled nesouvisejí," vysvětluje Šubert.
URNA má sto mužů
Pokud by zpravodajské služby selhaly a teroristé v Česku zaútočili, přijde na řadu speciální policejní Útvar rychlého nasazení. Takzvaná URNA, jediná tuzemská jednotka vycvičená na boj proti teroristům, má zhruba stovku mužů. "Ostatní evropské státy mají tyto jednotky zhruba stejně početné," tvrdí šéf útvaru Libor Lochman.Při podobně velkém zásahu, jakým byl Beslan, by URNA musela povolat na pomoc policisty zásahových jednotek z jednotlivých krajů těch je dohromady zhruba 320.
Vyjednávat, pak zasáhnout
Protiteroristické komando dokola nacvičuje záchranu rukojmích. "Ať už z budov, vlaků, automobilů, autobusů i letadel. Kdyby se něco podobného u nás stalo, Česká republika má vycvičenou speciální jednotku," ujišťuje Lochman. Jeho muži sice naštěstí proti teroristům zasahovat ještě nemuseli, ale každý jejich útok v zahraničí rozebírají. Z Ruska však mají nejméně informací."Máme v týmu vyškolené vyjednavače. Co se týče taktiky, vždycky tvrdíme: nejprve vyjednávání, až když není zbytí, pak zásah," říká šéf útvaru.
Teroristé vyčkávají. Musíme být ve střehu, říká šéf rozvědky
Hrozí České republice nebezpečí teroristických útoků? Šéf rozvědky Karel Randák tvrdí, že tajná služba zatím nemá informace o bezprostředním ohrožení země, ale připouští, že obecné riziko pro Evropu stále trvá.Existují pro naši zemi v souvislosti s událostmi v Rusku nějaká rizika?
Riziko to obecně je. Ale že bychom to hodnotili jako bezprostřední riziko, tak to ne. Takhle to nevidíme. Jiná věc je, že se takováto věc může stát i někde v Evropě. I když ne v takovém rozsahu.
To je váš odhad, nebo pro to existují nějaké signály?
V tuto chvíli k tomu žádné indicie nemáme. Podmínky, které měli teroristé pro vedení svého útoku v Beslanu, se dají jen těžko někde v Evropě zajistit. Mám na mysli to, že měli už předběžně ve škole vybudováno zázemí. V Beslanu se teroristé pohybovali jako doma. Nemyslím si tedy, že by tu hrozil útok takového rozsahu nebo provedení podle stejného modelu.
Měla by Česká republika přijmout nějaká bezpečnostní opatření?
Není potřeba přijímat žádná mimořádná bezpečnostní opatření. Myslím, že stačí opatření, která jsou standardně nastavena. Terorismus je prioritou jak pro nás, tak i pro BIS a policejní složky. Nemyslím si tedy, že by se v tuto chvíli měl začít scházet krizový štáb.
Můžete nějak pomoci ruským bezpečnostním složkám vyšetřit zákulisí toho útoku? V případě březnového útoku ve Španělsku jste byli požádáni o spolupráci.
Požádáni být můžeme, ale jestli jim dokážeme pomoct, tak v tom bych byl skeptický, protože jestli o tom nevědí Rusové, tak se obávám, že naše poznání tamního problému není rozhodně větší než jejich. My bychom jim mohli pomoct jedině tehdy, pokud by se ukázalo, že stopy teroristů vedou i do České republiky. Ale po technické i lidské stránce si myslím, že Rusové jsou na tom dobře. Tamní problematiku si mapují na vysoké úrovni.
Shodou okolností se blíží třetí výročí 11. září 2001. Jak se s odstupem tří let díváte na ohrožení terorismem ve světě? Snížila se rizika?
Jde to v takových vlnách. Vždy, když se něco stane, jsou pochopitelně nastavena opatření, ale zcela v duchu lidského faktoru platí, že ať nastavíte sebelepší opatření, tak časem na razanci bezpečnostních opatření ubývá. A ta druhá strana není vázána žádným časovým faktorem a jen vyčkává. Postupem času se tedy zvyšují šance té druhé strany.
Co proti tomu můžete dělat?
Pracujeme na tom, abychom zvýšili naše kapacity, abychom byli schopni případné signály a indicie o teroristické hrozbě včas zachytit. Posilujeme se lidmi i technickými prostředky. Přiznávám, že boj proti terorismu nebyl pro naši službu před 11. zářím 2001 hlavní prioritou. Po 11. září se to ale logicky změnilo.
Podílela se vaše služba na vyšetření útoku na našeho velvyslance v Bagdádu? Byl to cílený útok na českého diplomata?
K tomu bych se nerad vyjadřoval. Vyšetřování ještě stále probíhá. Vnější indicie nasvědčují tomu, že to mohl být cílený útok na Českou republiku, ale žádné prokazatelné důkazy pro to v tuto chvíli nejsou.
Pokud by to nakonec byl cílený útok, jaké mohli mít útočníci motivy? Proč zrovna my?
Těžko říct. Může to být útok na diplomata obecně jako takového a to, že to byl zrovna český diplomat, byla náhoda. Na druhou stranu: naše země byla v irácké válce zaangažována a byla na straně spojenců, a tudíž i toto vysvětlení by se mohlo nabízet.
obsah | Česká republika