Visegrádská čtyřka má stále smysl

Po květnovém vstupu členů takzvané visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska do Evropské unie, bude mít toto seskupení smysl. Nad mraženou slivovicí se na tom během dnešního jednání na zámku v Kolodějích shodli zástupci vlád všech čtyř států.

Podle českého premiéra Vladimíra Špidly si totiž mohou země pomáhat uvnitř Evropské unie. Jako příklad může posloužit třeba otázka volného pohybu osob. Některé ze současných členských států patnáctky pomalu ustupují od slibů otevřít své pracovní trhy lidem z kandidátských zemí. To dělá asi největší vrásky v souvislosti s rozšiřováním EU v přistupujících státech.

Proto i některé země Visegrádu, jako třeba Maďarsko, chystají odvetná opatření. Slovensko a Česko chtějí spíše klást důraz na vysvětlování důvodů, proč není třeba se cestování lidí za prací po Evropě obávat. "Nikdo by se neměl bát těch, kteří chtějí pracovat, ale těch, kteří pracovat nechtějí," podotkl slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Visegrád by měl fungovat společně i mimo EU

Státy Visegrádu mohou ale působit společně také mimo EU, dodal Špidla. "Visegrád má přitom smysl i tehdy, když se jeho zástupci ve všech otázkách úplně neshodnou," poznamenal k tomu slovenský premiér Dzurinda.

Jednou z nejvážnějších otázek, která země Visegrádu v pohledu na Evropskou unii rozděluje, je přijímaní rozhodnutí v rozšířené, pětadvacetičlenné EU. Přestože o deset nových států, včetně čtyř visegrádských, se EU rozroste již za necelé dva měsíce, přesně 1. května, tak dosud přitom není jasné, jak se bude hlasovat.

Rozhodnout o tom měla společná evropská ústava, která měnila systém hlasování. Návrh euroústavy mimo jiné zaváděl takzvané hlasování dvojí většinou. Ve stručnosti - rozhodnutí EU by bylo přijato, pokud by ho podpořila polovina členských států, která by zároveň reprezentovala 60 procent populace v EU.

Se změnou ale nesouhlasilo Polsko a Španělsko. Země trvaly na zachování současného dělení hlasů v Evropské unii, které je pro ně výhodnější. Právě kvůli postoji Španělů a Poláků tak první jednání o euroústavě zkrachovala.

Rozhodnou volby ve Španělsku?

Ve Španělsku se přitom za týden uskuteční volby a někteří zástupci Bruselu uvažují o tom, že by se postoj nové vlády k hlasování v EU mohl změnit. Polský premiér Leszek Miller si ale nemyslí, že by Poláci v boji o systém hlasování zůstali sami.

"Nicméně velice netrpělivě čekáme na první deklarace nové španělské vlády. Neočekávám ale, že by se lišily od toho, co prezentovala současná tamní vláda," řekl dnes Miller novinářům.

Na důkaz toho, že mezi zeměmi Visegrádu opravdu panuje shoda, premiéři podpořili návrh Evropské komise týkající se financí EU na léta 2007 až 2013. Evropská komise navrhuje v příspěvcích zachování současného stropu 1,24 procenta hrubého domácího produktu.

"Je to rozumný a vyvážený kompromis," řekl k tomu za všechny premiér Špidla. Jiný pohled ale na to zjevně má český prezident Václav Klaus, který se netají svým kritickými názory na další integraci EU. Při nedávné návštěvě Bruselu Klaus hovořil o tom, že by podle něj měly v zásadě platit do společného evropského rozpočtu hlavně ty státy, které žádají více společných aktivit - a tudíž méně ty, jež takovou ambici nemají.

Mražená slivovice

Dnešní kolodějská schůzka se konala během českého předsednictví Visegrádu. Premiéry ze zemí visegrádské čtyřky při dnešním jednání na zámku v Kolodějích vítalo chladné počasí. Snad právě proto se na menu slavnostního oběda objevil aperitiv s příznačným názvem - mražená slivovice.

Představitelé čtyřky se scházejí pravidelně na různých úrovních. Tento týden se krátce po premiérech sejdou hlavy států Visegrádu v Košicích. Na konci minulého týdne jednali v Mariánských Lázních zástupci resortů regionálního rozvoje. Další setkání premiérů zemí Visegrádu se bude konat 12. května v Kroměříži.