Občanství měnili kvůli manželství i teplé vodě

Slovenští Češi

Atletka Zuzana Hlavoňová se narodila na Slovensku a české občanství získala těsně po rozdělení federace. Pro novou vlast už získala stříbro na předloňském MS v hale v Maebaši. "Hlásila jsem se v Česku na školu a měla tam trenéra, to byly důvody změny občanství. Ničeho nelituji. Našla jsem si tu kamarádky i manžela. Jen čeština mi dělá problémy, když jsem nervózní," tvrdí výškařka.

Rodák z Trenčína, hokejista Miroslav Hlinka, reprezentoval Českou republiku v roce 1998 na Baltice, o rok později na Švédských hrách, na MS 2000 se už ale objevil v dresu Slovenska, ve finále turnaje dokonce Čechům vstřelil branku. "Za český tým jsem hrál proto, že jsem chtěl nastoupit v reprezentaci. Cítím se víc Slovákem. Na Slovensku jsem měl navíc větší šance dostat se na světový šampionát," přemýšlí Hlinka o své dvojakosti. Zahrát si za oba reprezentační týmy mu umožnilo dvojí občanství - české získal díky českému původu otce během angažmá ve Spartě, aby nebyl považován za cizince. Na vrcholných mezinárodních akcích (MS, OH) už může startovat jen za Slovensko.

O právo nastoupit v českém dresu přišel podobně i český emigrant Petr Nedvěd. Poté, co pomohl Kanadě na OH v Lillehammeru ´94 porazit v prodloužení Českou republiku, mohl si za svoji rodnou zemi zahrát už jen při "menších" akcích, např. na nepovedeném Světovém poháru v roce 1996, o dva roky později se v extralize objevil na několik duelů v kádru pražské Sparty.

Po rozpadu federace se z trenčínského rodáka Jána Svorady stal Čech. O motivaci změny občanství nechce nejlepší domácí cyklista devadesátých let příliš hovořit. "Poté, co jsem přišel o slovenské občanství, setkal jsem se i s výčitkami. Většina mých přátel mě ale pochopila," tvrdí Svorada. Pro Českou republiku se prý rozhodl kvůli manželce. "Byl jsem zrovna na vojně v Brně, tam jsem si ji vyhlédl. S českými dokumenty navíc lehčeji čelím byrokratickým úředníkům." V otázce národnosti má Svorada jasno. "Cítím se jako Čechoslovák, protože jsem se narodil v Československu."

Čeští Slováci

Opačným směrem putoval loni v listopadu cykloklokrosař Václav Metlička. "V Čechách mám problém probojovat se do reprezentačního týmu. Na Slovensku budu jasnou jedničkou. Cesta do závodů Světového poháru i na mistrovství světa bude otevřená," přiznává důvod změny občanství plzeňský jezdec.

Citelnější ztrátou pro český sport byl odchod plavkyně Martiny Moravcové. Rodačka z Piešťtan, která během olympiády v Sydney vylovila z bazénu dvě medaile, vlastnila na krátký čas české občanství, ale ještě v roce 1993 si zažádala o slovenské.

Posily z východu

V roce 1995 ukrajinskému skokanovi do vody Jaroslavovi Makohinovi odjel za vidinou peněz trenér do Ameriky. Pomoc mu nabídla česká trenérka Marie Čermáková, Makohin neváhal a přijel do Pardubic, za které od roku 1996 závodí. "Hodně jsem si polepšil. Na Ukrajině občas vypnuli horkou vodu nebo nefungovalo světlo, tady mám lepší podmínky a větší možnost se prosadit," říká Makohin. V Pardubicích si brzy našel manželku. Než v roce 2000 získal občanství, nesměl na šampionátech reprezentovat ani jednu zemi. Musel si přivydělávat jako instruktor a plavčík. Na olympiádu v Sydney už ale odjel jako český reprezentant. Nikdo z ukrajinské reprezentace mu prý nic nevyčítal. "Pořád jsou to moji kamarádi, všichni byli rádi. Novou šanci mně přáli."

Pomoc ze západu

Když trojnásobného lyžařského mistra Kanady ve slalomu Stanleyho Hayera vyhodili z reprezentace jako neperspektivního, vzpomněl si, že rodiče pocházejí z Čech. S místním svazem se v roce 1999 dohodl, změnu schválila Mezinárodní lyžařská federace FIS a podle nového pravidla začínal sezonu bodově od nuly. Loni v březnu se vrátil do první světové stovky slalomářů, připravuje se na únorové mistrovství světa. "Můžu skončit v první desítce. Pak budou mého odchodu v Kanadě litovat. Jestli se cítím jako Čech? Já budu vždycky českým Kanaďanem."

Podobným příkladem jsou sourozenci Tichých. Potomci českých emigrantů začali s kariérou v Kanadě, poté měli velké plány s českou reprezentací. Jenomže neshody se svazem ohledně financování je nakonec vrátily do kanadského týmu.

Světová tenisová jednička Martina Hingisová sice hraje za Švýcarsko, kam její matka emigrovala, ještě nedávno ale uvažovala, že by českému družstvu pomohla ve Fed Cupu. "Po aféře kvůli startu v extralize jsem ale ztratila zájem," prohlásila Hingisová. V roce 1996 pomohla v české extralize Prostějovu ke zisku titulu, ale její výsledky byly anulovány, neboť startovala v soutěži jako česká hráčka neoprávněně, protože nevlastnila české občanství.

Cyklista Ján Svorada se nechce o motivaci změny občanství šířit.