Nerovné příjmy žen: v Rakousku hůř než v ČR

Evropská unie financuje v ČR kampaň zaměřenou na zrovnoprávnění mužů a žen na pracovním trhu. Česko je na tom ale v této oblasti už nyní lépe než některé státy Evropské unie.

Česká vláda se před vstupem do Evropské unie snaží zajistit rovné podmínky v zaměstnání pro ženy i muže. Některé z nejvyspělejších států EU se přitom se stejným problémem potýkají ještě s většími obtížemi než Česko. Nedávný průzkum v Rakousku například prokázal, že přes masivní vládní kampaň, doprovázenou mimo jiné televizními šoty a billboardy, mají rakouské ženy stále v průměru o třetinu nižší plat než muži. V Česku je průměrný plat žen nižší zhruba o čtvrtinu. Přesto česká vláda tvrdí, že před vstupem do EU má republika v oblasti rovných podmínek v zaměstnání ještě co dohánět.

"Česko musí v rámci příprav na vstup do EU přijmout řadu legislativních opatření, která budou odpovídat požadavkům unie. Mezi ně patří i zajištění rovnosti mužů a žen," řekla LN mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová. I když různé předpisy a zákony na papíře tuto rovnost zajišťují, v praktickém životě se toto právo nedodržuje.

Ženy mají v Česku podle statistik nejen stále o čtvrtinu nižší příjmy, ale jsou i méně zastoupeny ve funkcích s rozhodovací pravomocí. Už v roce 1998 proto vláda přijala takzvaný akční plán s názvem "Priority a postupy vlády v prosazování rovnosti mužů a žen. Od roku 2002 musí mít mimo jiné každé ministerstvo aspoň jednoho zaměstnance, který se této problematice věnuje v příslušném resortu. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokonce vytvořilo pro "rovnost mužů a žen" speciální odbor.

18 milionů na rovnost

Od září 2002 Evropská unie financuje v Česku projekt, který má pomoci zajistit rovnost obou pohlaví na pracovním trhu. "Jde o různé semináře a přednášky jak pro státní správu, tak pro odbory a zaměstnavatele. Projekt také zajišťuje vydávání odborných publikací," řekla Prejdová. Unie podle ní z fondu Phare vyčlenila na českou kampaň zaměřenou na rovnost mužů a žen 600 tisíc eur (přes 18 milionů korun).

Otázkou však zůstává, zda Evropská unie může vůbec svými penězi a politickým tlakem postavení žen v Česku zlepšit. Místo přibližování "evropským standardům" by se ČR spíš pro některé členské státy mohla v této oblasti stát příkladem. Dokazuje to i statistika zveřejněná před týdnem v Rakousku, která měla být odrazem rok trvající masivní kampaně zaměřené na zlepšení platových podmínek žen. Její výsledek? Horší než v České republice.

Zatímco průměrný zaměstnanec pobírá v Rakousku 17 860 eur ročně, zaměstnankyně se musí spokojit s částkou 11 660 eur. Velkolepě pojatá politická kampaň se paradoxně výrazněji neodrazila ani ve státní správě a samosprávě. Průměrný rakouský úředník dostává za svou práci ročně 24 070 eur, úřednice berou zhruba o 2000 eur méně.