Česko vyšle jednotku protichemické obrany

Česká republika se v nejbližší době aktivně zapojí do "války proti terorismu". Na mimořádné tiskové koferenci o tom včera (1.11.2001) informovali ministr obrany Jaroslav Tvrdík a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Podle jejich vyjádření došlo k této dohodě na včerejším jednání mezi českým premiérem Milošem Zemanem a americkým velvyslnacem Craigem Stapletonem. Stapleton oficiálně požádal Českou republiku o pomoc ve stále se komplikující situaci v Afgánistánu a premiér Zeman mu ji oficiálně přislíbil. Spojenecká vojska by tedy měla mít v nejbližších dnech k dispozici 9. rotu protichemické obrany z Liberce.

Příliš informací o konkrétních možnostech nasazení 9. roty však zatím nepadlo. Potvrzeno nebylo ani to, zda bude nasazena přímo do pozemních akcí v Afgánistánu a nebo v některých sousedních zemích. Zcela vyloučit se nedá ani možnost, že by mohla být využita k pomoci na území USA.

Jiří Šedivý nakonec uvedl, že ať už budou mít "chemici" z Liberce jakékoliv úkoly, jistě je zvládnou na sto procent. "Akce, při kterých lze počítat s jejich zapojením, budou bezpochyby velice riskantní," dodal ještě náčelník generálního štábu. "Naši lidé jsou však na ně velice dobře připraveni. Jsou tu od toho, aby chodili do míst, odkud všichni ostatní utíkají. Rota protichemické obrany je určena k dekontaminci předmětů, prostorů i lidí a pohybuje se obvykle v zamořených prostředí.

Podle ministra Tvrdíka bude, pro splnění náročných požadavků, třeba jednotku rozšířit na sílu praporu minimálně o třista mužích. Proto by měla být posílena o profesionály z brigády rychlého nasazení, logisty a odborníky na biologické zbraně. O tom kdy a kam by pak měla být konkrétně vyslána se rozhodne až během dalších jednání, která se již odehrají na území USA. Těch by se měl zůčastnit premiér Zeman i s ministrem Tvrdíkem.

Ještě předtím bude muset vláda vyřešit některé organizační záležitosti. Hlavním tématem je, jako obvykle, otázka financování. Podle Jaroslava Tvrdíka přijde měsíční pobyt jednotky "chemiků" v cizině na zhruba 30 miliónů korun. Takovou částku si však ministerstvo obrany nemůže dovolit vyhradit. Finance by tedy měly být vyčleněny ze zvláštního fondu, který byl ustanoven na příští rok k boji s terorismem. Tento fond činí zhruba 1,1 milardy korun, z čehož by ministerstvu obrany mělo připadnout něco kolem 700 milónů korun. Další procedůru, jež vše ještě mírně komplikuje, si žádá fakt, že by jednotka měla být vyslána na více než 60 dnů. Za těchto okolností totiž musí vláda získat souhlas parlamentu. To by však podle předběžných signálů neměl být takový problém. Drtivá většina zástupců všech parlamentních stran, snad pouze kromě komunistů, bezpochyby zvedne ruku pro to, aby i Česká republika aktivně podpořila posunutí celého konfliktu blíže ke zdárnému konci.

MARTIN PÍSECKÝ

obsah | Česká republika